Křemenáč borový
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
| binomické jméno = Leccinum vulpinum | | binomické jméno = Leccinum vulpinum | ||
| druh popsal = [[Roy Watling|Walting]], [[1961]] | | druh popsal = [[Roy Watling|Walting]], [[1961]] | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Leccinum vulpinum1.jpg|thumb|250px|''Šupiny na třeni jsou v mládí bělavé'']] |
| - | '''Křemenáč borový''' (''Leccinum vulpinum'' [[Roy Watling|Walting]]) <!-- Current Name: Leccinum vulpinum Watling, Trans. & Proc. Bot. Soc. Edinburgh 39(2): 197 (1961) [1959-60] --> je jedlá a chutná houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]], vhodná ke konzumaci ve všech úpravách. | + | [[Soubor:Leccinum vulpinum11.jpg|thumb|250px|''Mladá plodnice'']] |
| + | '''Křemenáč borový''' (''Leccinum vulpinum'' [[Roy Watling|Walting]]) <!-- Current Name: Leccinum vulpinum Watling, Trans. & Proc. Bot. Soc. Edinburgh 39(2): 197 (1961) [1959-60] --> je jedlá a chutná houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]], vhodná ke konzumaci ve všech úpravách. | ||
== Synonyma == | == Synonyma == | ||
| - | |||
* ''Leccinum aurantiacum var. vulpinum'' ([[Roy Watling|Watling]]) [[Albert Pilát|Pilát]], 1966 | * ''Leccinum aurantiacum var. vulpinum'' ([[Roy Watling|Watling]]) [[Albert Pilát|Pilát]], 1966 | ||
* ''Krombholziella vulpina'' ([[Roy Watling|Watling]]) [[Josef Šutara|Šutara]], 1982 | * ''Krombholziella vulpina'' ([[Roy Watling|Watling]]) [[Josef Šutara|Šutara]], 1982 | ||
* ''Boletus vulpinus'' ([[Roy Watling|Watling]]) [[Jiří Hlaváček|Hlaváček]], 1990 | * ''Boletus vulpinus'' ([[Roy Watling|Watling]]) [[Jiří Hlaváček|Hlaváček]], 1990 | ||
| - | * ''Polyporus vulpinus'' ( | + | * ''Polyporus vulpinus'' (Johann Heinrich Friedrich Link, Elias Magnus Fries), 1821 |
| - | * ''anthochrous vulpinus'' ( | + | * ''anthochrous vulpinus'' (Johann Heinrich Friedrich Link, Hubert Bourdot&Amedee Galzin), 1925 |
* ''kozák borový'' | * ''kozák borový'' | ||
* ''hřib lískohnědý'' | * ''hřib lískohnědý'' | ||
| - | |||
| - | |||
== Vzhled == | == Vzhled == | ||
| + | [[Soubor:Leccinum vulpinum0.jpg|thumb|250px|''Třeň je v dospělosti válcovitý nebo kyjovitý'']] | ||
=== Makroskopický === | === Makroskopický === | ||
'''[[Klobouk (houby)|Klobouk]]''' má v průměru 5-12 cm, v mládí polokulovitý, později polštářovitý, rezavočervený, matný, sametový, někdy až vláknitě šupinatý, občas až jakoby roupukaný na políčka. Pokožka klobouku je suchá, za deštivého počasí slabě slizká ale rychle osychá. | '''[[Klobouk (houby)|Klobouk]]''' má v průměru 5-12 cm, v mládí polokulovitý, později polštářovitý, rezavočervený, matný, sametový, někdy až vláknitě šupinatý, občas až jakoby roupukaný na políčka. Pokožka klobouku je suchá, za deštivého počasí slabě slizká ale rychle osychá. | ||
| Řádka 38: | Řádka 37: | ||
'''[[Dužnina (houby)|Dužnina]]''' je bílá, nejprve celá tuhá, později v klobouku měkká, ve třeni vláknitá. Na řezu se dužnina zbarvuje v klobouku růžově, ve třeni tmavorůžově, pak šedofialově, později šedomodře | '''[[Dužnina (houby)|Dužnina]]''' je bílá, nejprve celá tuhá, později v klobouku měkká, ve třeni vláknitá. Na řezu se dužnina zbarvuje v klobouku růžově, ve třeni tmavorůžově, pak šedofialově, později šedomodře | ||
| - | |||
=== Mikroskopický === | === Mikroskopický === | ||
| Řádka 53: | Řádka 51: | ||
* Dermek, A. ''Atlas našich húb''. Bratislava : Obzor, 1979. - Str. 360. | * Dermek, A. ''Atlas našich húb''. Bratislava : Obzor, 1979. - Str. 360. | ||
* {{Citace monografie|příjmení=Smotlacha|jméno=Miroslav|příjmení2=Erhart|jméno2=Josef|příjmení3=Erhartová|jméno3=Marie|titul=Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů|místo=Brno|vydavatel=Trojan|rok=1999|isbn=80-85249-28-6|strany=23}} | * {{Citace monografie|příjmení=Smotlacha|jméno=Miroslav|příjmení2=Erhart|jméno2=Josef|příjmení3=Erhartová|jméno3=Marie|titul=Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů|místo=Brno|vydavatel=Trojan|rok=1999|isbn=80-85249-28-6|strany=23}} | ||
| - | * Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. | + | * Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. (ISBN 978-80-242-2330-8) |
| - | * Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. | + | * Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. (ISBN 80-86682-18-8) |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| Řádka 60: | Řádka 58: | ||
| - | {{Commonscat|Leccinum vulpinum}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Leccinum+vulpinum}}{{Commonscat|Leccinum vulpinum}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Hřibovité]] | [[Kategorie:Hřibovité]] | ||
[[Kategorie:Jedlé houby]] | [[Kategorie:Jedlé houby]] | ||
Aktuální verze z 3. 11. 2017, 20:59
Křemenáč borový (Leccinum vulpinum Walting) je jedlá a chutná houba z čeledi hřibovitých, vhodná ke konzumaci ve všech úpravách.
Obsah |
Synonyma
- Leccinum aurantiacum var. vulpinum (Watling) Pilát, 1966
- Krombholziella vulpina (Watling) Šutara, 1982
- Boletus vulpinus (Watling) Hlaváček, 1990
- Polyporus vulpinus (Johann Heinrich Friedrich Link, Elias Magnus Fries), 1821
- anthochrous vulpinus (Johann Heinrich Friedrich Link, Hubert Bourdot&Amedee Galzin), 1925
- kozák borový
- hřib lískohnědý
Vzhled
Makroskopický
Klobouk má v průměru 5-12 cm, v mládí polokulovitý, později polštářovitý, rezavočervený, matný, sametový, někdy až vláknitě šupinatý, občas až jakoby roupukaný na políčka. Pokožka klobouku je suchá, za deštivého počasí slabě slizká ale rychle osychá.
Rourky jsou 18-25 mm dlouhé, při třeni vykrojené, nejprve smetanové, pak šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. Póry jsou drobné.
Třeň je 70-150 mm a 15-45 mm široký, v mládí břichatý, později válcovitý nebo kyjovitý, bělavý, pokrytý šupinkami, které jsou v mládí bělavé, potom hnědé a červenohnědé a stářím dostávají tmavě šedou až černavou barvu.
Dužnina je bílá, nejprve celá tuhá, později v klobouku měkká, ve třeni vláknitá. Na řezu se dužnina zbarvuje v klobouku růžově, ve třeni tmavorůžově, pak šedofialově, později šedomodře
Mikroskopický
Výtrusný prach je hnědý, se slabě olivovým odstínem.
Výskyt
Roste v červenci až říjnu v jehličnatých lesích. Tvoří mykrohizu s borovicí lesní nebo s některými jinými druhy severoamerických borovic. Vyskytuje se poměrně zřídka, nalezneme ho však v celém mírném pásu severní polokoule.
Nejčastější záměny
Křemenáč březový je podobný všem ostatním druhům křemenáčů, tzn. křemenáči osikovému, křemenáči březovému, křemenáči dubovému nebo křemenáči smrkovému.
Literatura
- Erhart, J.; Erhartová, M.; Příhoda, A. Houby ve fotografii. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1977. - Str. 172.
- Dermek, A. Atlas našich húb. Bratislava : Obzor, 1979. - Str. 360.
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 23.
- Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. (ISBN 978-80-242-2330-8)
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. (ISBN 80-86682-18-8)
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |