Šablona:Článek dne/2015/73

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:08

Klatovy (německy: Klattau) jsou západočeské okresní město ležící v Pošumaví, 41 km jižně od Plzně. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.

Město Klatovy zažilo velký rozkvět za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, třeba právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice a nové městské domky.

Po bitvě na Bílé hoře začíná velmi špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí rokem 1636.

Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách. 6. října 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Plzeň – Klatovy. Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců.

Počátkem 20. století byly vystavěny mnohé nové významné stavby. Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši. V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním. Město bylo osvobozeno 5. 5. 1945 americkou armádou.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:Radnice města Klatovy.JPG|right|160px|Radnice města Klatovy (2010)]]
-'''[[Klatovy]]''' (německy: ''{{cizojazyčně|de|Klattau}}'') jsou [[Čechy|západočeské]] [[okres]]ní [[město]] ležící v&nbsp;Pošumaví, 41&nbsp;km jižně od [[Plzeň|Plzně]]. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.
+'''[[Klatovy]]''' (německy: ''{{cizojazyčně|de|Klattau}}'') jsou [[Čechy|západočeské]] [[okres]]ní [[město]] ležící v&nbsp;Pošumaví, 41&nbsp;km jižně od [[Plzeň|Plzně]]. Město je někdy také nazývané „brána&nbsp;Šumavy“.
-Město Klatovy zažilo velký rozkvět za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, třeba právo&nbsp;mílové, právo užívání příjmů z&nbsp;pozemků a&nbsp;právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V&nbsp;husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u&nbsp;Lipan stálo při králi Jiřím z&nbsp;Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v&nbsp;roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v&nbsp;Čechách. V&nbsp;roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a&nbsp;nové městské domky.
+Město Klatovy zažilo velký rozkvět za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, třeba právo&nbsp;mílové, právo užívání příjmů z&nbsp;pozemků a&nbsp;právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V&nbsp;husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u&nbsp;Lipan stálo při králi Jiřím z&nbsp;Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v&nbsp;roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v&nbsp;Čechách. V&nbsp;roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice a&nbsp;nové městské domky.
-Po bitvě na Bílé hoře začíná špatné období i&nbsp;pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s&nbsp;příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], kteří ve středu města postavili barokní kostel a&nbsp;řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začíná v&nbsp;roce 1685, kdy se Klatovy stávají díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V&nbsp;roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a&nbsp;renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 poctil svojí návštěvou Klatovy sám císař František&nbsp;I. (Jednalo se již o&nbsp;třetí návštěvu panovníka v&nbsp;historii města po Ferdinandovi&nbsp;III. v&nbsp;r.&nbsp;1647 a&nbsp;Karlu&nbsp;VI. v&nbsp;r.&nbsp;1711.)
+Po bitvě na Bílé hoře začíná velmi špatné období i&nbsp;pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí rokem 1636.
-Od 1.&nbsp;poloviny 19.&nbsp;století se v&nbsp;Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první [[manufaktura|manufaktury]] přádelnické a&nbsp;plátenické výroby. V&nbsp;roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z&nbsp;drobných francouzských [[karafiát]]ů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a&nbsp;to i&nbsp;úspěšně. [[6. říjen|6.&nbsp;října]] 1876 byl zahájen provoz na železniční trati [[Plzeň]] – Klatovy. Nádraží bylo vybudováno v&nbsp;polích pod Klatovskou&nbsp;hůrkou, 2&nbsp;km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v&nbsp;19. a&nbsp;[[20. století|20.&nbsp;století]] nadále rozvíjelo, v&nbsp;roce 1898 mělo 12&nbsp;764&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 248&nbsp;Němců.
+Od 1.&nbsp;poloviny 19.&nbsp;století se v&nbsp;Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první [[manufaktura|manufaktury]] přádelnické a&nbsp;plátenické výroby. V&nbsp;roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z&nbsp;drobných francouzských [[karafiát]]ů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách. [[6. říjen|6.&nbsp;října]] 1876 byl zahájen provoz na železniční trati [[Plzeň]] – Klatovy. Nádraží bylo vybudováno v&nbsp;polích pod Klatovskou&nbsp;hůrkou, 2&nbsp;km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v&nbsp;19. a&nbsp;[[20. století|20.&nbsp;století]] nadále rozvíjelo, v&nbsp;roce 1898 mělo 12&nbsp;764&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 248&nbsp;Němců.
-Počátkem 20.&nbsp;století byly vystavěny mnohé nové významné stavby jako např. Okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části [[Šumava|Šumavy]] připojeny k&nbsp;Říši (hranice vedla mezi městy [[Janovice nad Úhlavou]] a&nbsp;[[Nýrsko]], a&nbsp;jižně od [[Sušice]]). V&nbsp;té době byly Klatovy centrem [[Československý odboj (1939-1945)|odbojového&nbsp;hnutí]], které bylo v&nbsp;době [[Heydrichiáda|heydrichiády]] tvrdě potlačeno popravou 73&nbsp;vlastenců v&nbsp;Lubském lese. V&nbsp;roce [[1945]] byly některé části města těžce poškozeny bombardováním. Město bylo osvobozeno [[5. květen|5.&nbsp;5.]] [[1945]] [[Spojené státy americké|americkou]] armádou.
+Počátkem 20.&nbsp;století byly vystavěny mnohé nové významné stavby. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části [[Šumava|Šumavy]] připojeny k&nbsp;Říši. V&nbsp;té době byly Klatovy centrem [[Československý odboj (1939-1945)|odbojového&nbsp;hnutí]], které bylo v&nbsp;době [[Heydrichiáda|heydrichiády]] tvrdě potlačeno popravou 73&nbsp;vlastenců v&nbsp;Lubském lese. V&nbsp;roce [[1945]] byly některé části města těžce poškozeny bombardováním. Město bylo osvobozeno [[5. květen|5.&nbsp;5.]] [[1945]] [[Spojené státy americké|americkou]] armádou.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>