Palestina
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ ZÍTRA BUDU OSLAVOVAT...ušetřil jsem 1850 Kč !!) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:MiddleEast-A2003031-0820-250m.jpg|thumb|280px|Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.]] | |
- | [[Soubor:MiddleEast | + | '''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u Hérodota,<ref name="Čejka 10">{{Citace monografie |
- | '''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u | + | |
| příjmení = Čejka | | příjmení = Čejka | ||
| jméno = Marek | | jméno = Marek | ||
Řádka 10: | Řádka 9: | ||
| vydání = 2 | | vydání = 2 | ||
| isbn = 978-80-87029-16-9 | | isbn = 978-80-87029-16-9 | ||
- | | strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> avšak oficiálně používaný od roku | + | | strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> avšak oficiálně používaný od roku 135 n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a řekou [[Jordán]]. Původní označení je [[Země izraelská]] ({{Cizojazyčně|he|''Erec Jisra'el''}}), používá se také označení [[Svatá země]] ({{Cizojazyčně|en|''Holy Land''}}).<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 12</ref> V [[Tóra|Tóře]] je toto území také označováno jako [[Kanaán]]. |
+ | |||
Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem. | Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem. | ||
+ | |||
Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.<ref> | Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.<ref> | ||
{{Citace elektronické monografie | {{Citace elektronické monografie | ||
Řádka 37: | Řádka 38: | ||
| isbn = 80-85237-71-7 | | isbn = 80-85237-71-7 | ||
| strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']</ref> | | strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']</ref> | ||
- | + | Pelištejci byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.<ref name="Schneider"/> Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova ''falasa'', což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.<ref name="Schneider"/> Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z [[Egypt|Egypta]] po vyhnání faraónem Ramsesem III. v roce 1176 př. n. l.<ref>{{Citace monografie | |
| příjmení = Johnson | | příjmení = Johnson | ||
| jméno = Paul | | jméno = Paul | ||
Řádka 47: | Řádka 48: | ||
| isbn = 80-85336-31-6 | | isbn = 80-85336-31-6 | ||
| strany = 57}} | | strany = 57}} | ||
- | </ref> Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku | + | </ref> Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku 1200 př. n. l. překročili a usadili se v oblasti dnešní [[Pásmo Gazy|Gazy]]. |
Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,<ref>{{Citace monografie | Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Terner | | příjmení = Terner | ||
Řádka 58: | Řádka 59: | ||
| isbn = 80-901092-0-9 | | isbn = 80-901092-0-9 | ||
| strany = 16}}</ref> do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.<ref name="Schneider"/> | | strany = 16}}</ref> do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.<ref name="Schneider"/> | ||
- | Jistou podobnost mezi | + | Jistou podobnost mezi Pelištejci a dnešními [[Palestinci]] lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.<ref name="Schneider 29">''Jeruzalém: ohnisko dění.'' S. 29</ref> Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit [[Archa úmluvy|Schránu úmluvy]], ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl [[mor]], což spatřovali jako [[Bůh|boží]] trest.<ref>{{Citát bible|1S|5|1||}}, {{Citát bible|1S|5|10||}}</ref> Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že [[Dalila]], do které se zamiloval [[Samson (biblická postava)|Samson]], a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.<ref>{{Citát bible|Sd|14|1||}}</ref> Pelištejec byl i [[Goliáš]], proti kterému bojoval [[David (král Izraele)|David]]. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce 588 př. n. l. zničit Jeruzalém.<ref>{{Citát bible|Ez|25|15||}}</ref> Historie Pelištejců pak končí v roce 322 př. n. l. poté, co Alexandr Veliký dobyl [[Persie|Persii]]. |
- | Jejich pozdější „návrat“ v roce | + | |
+ | Jejich pozdější „návrat“ v roce 135 n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad [[Erec Jisra'el]], potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.<ref name="Schneider 29"/><ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Schubert | | příjmení = Schubert | ||
| jméno = Kurt | | jméno = Kurt | ||
Řádka 69: | Řádka 71: | ||
| strany = 7}}</ref> Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10</ref> V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations</ref> V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.<ref>http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1</ref> | | strany = 7}}</ref> Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10</ref> V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations</ref> V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.<ref>http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1</ref> | ||
- | + | == Poznámky == | |
<references/> | <references/> | ||
- | + | == Související články == | |
* [[Země izraelská]] | * [[Země izraelská]] | ||
* [[Palestinská autonomie]] | * [[Palestinská autonomie]] | ||
- | {{ | + | |
+ | {{Flickr|Palestine}}{{Commonscat|Palestine}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Palestina| ]] | [[Kategorie:Palestina| ]] | ||
[[Kategorie:Sionismus]] | [[Kategorie:Sionismus]] | ||
[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]] | [[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]] | ||
[[Kategorie:Sporná území]] | [[Kategorie:Sporná území]] |
Aktuální verze z 18. 8. 2018, 22:52
Palestina (z řeckého: Παλαιστίνη; latinsky: Palaestina; hebrejsky: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina; arabsky: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, který se poprvé objevuje u Hérodota,[1] avšak oficiálně používaný od roku 135 n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán. Původní označení je Země izraelská (Erec Jisra'el), používá se také označení Svatá země (Holy Land).[2] V Tóře je toto území také označováno jako Kanaán.
Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný Stát Izrael, izraelem zabraná území po Šestidenní válce, řeku Jordán a části Libanonu a Sýrie. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval Britský mandát Palestina a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, Západním břehem Jordánu, Pásmem Gazy a Východním Jeruzalémem.
Použití tohoto pojmu v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. Britský mandát Palestina, svěřený Společností národů Spojenému království, v minulosti zahrnoval území dnes známé jako Jordánsko, Izrael, Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Jeruzalém, a to až do roku 1921, kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.[3] Pro palestinské Araby jsou hranice Palestiny území Britského mandátu kromě Zajordánska, tak jak je psáno v Palestinské národní chartě.[4] V současné době může být označení Palestina použita ve spojitosti s Palestinskou autonomií, entitou uznanou více než 100 státy světa, jejíž hranice však dodnes nebyly přesně stanoveny.
Historie a etymologie
Moderní člověk se na území Palestiny, poprvé mimo Afriku, objevuje 90 tisíc let př.n.l. Přibližně 10 tisíc let př.n.l. se objevují první protozemědělci a lovci gazel. V 8 tisíciletí dochází k rychlému přechodu k usedlému zemědělství. Vystřídá se několik málo poznaných zemědělských společností, z nichž poslední byli Kanaánejci. Jsou obyvateli místa, kde později vznikl Erec Jisra'el (Kanaánu - כּנען) byli .[1] Kanaánejci byli semitský kmen zmíněný již v Tóře.[5] První zmínka o nich pak pochází zhruba z roku 3500 př.n.l. Kanaánejci však jako kmen a národ zanikli mnohem dříve, než na toto území přišli Pelištejci.[6] Pelištejci byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.[6] Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova falasa, což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.[6] Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z Egypta po vyhnání faraónem Ramsesem III. v roce 1176 př. n. l.[7] Původně však žili na ostrově Kréta (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku 1200 př. n. l. překročili a usadili se v oblasti dnešní Gazy. Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními Izraelity, Féničany a Izmaelity,[8] do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a helénizace pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.[6] Jistou podobnost mezi Pelištejci a dnešními Palestinci lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.[9] Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit Schránu úmluvy, ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl mor, což spatřovali jako boží trest.[10] Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že Dalila, do které se zamiloval Samson, a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.[11] Pelištejec byl i Goliáš, proti kterému bojoval David. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce 588 př. n. l. zničit Jeruzalém.[12] Historie Pelištejců pak končí v roce 322 př. n. l. poté, co Alexandr Veliký dobyl Persii.
Jejich pozdější „návrat“ v roce 135 n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad Erec Jisra'el, potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.[9][13] Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.[14] V latině se Pelištejci nazývali Philistäa (latinská výslovnost Palestinae), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.[15] V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.[16]
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 10. [Dále jen: Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.]
- ↑ Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 12
- ↑ ERETZ.CZ. Britské mandátní území Palestina [online]. [cit. 2008-04-06]. Dostupné online.
- ↑ CHAPMAN, Colin. Čí je země zaslíbená? Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha : Volvos Globator, 2003. ISBN 80-7207-507-1. S. 98.
- ↑
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém: ohnisko dění. Ostrava : A-alef, 2003. ISBN 80-85237-71-7. S. 27-28. [Dále jen: Jeruzalém: ohnisko dění.]
- ↑ JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 1. vyd. Praha : Rozmluvy, 1995. ISBN 80-85336-31-6. S. 57.
- ↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice : Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 16.
- ↑ 9,0 9,1 Jeruzalém: ohnisko dění. S. 29
- ↑ ,
- ↑
- ↑
- ↑ SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. Praha : Svoboda, 2003. ISBN 80-205-1036-2. S. 7.
- ↑ Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 10
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations
- ↑ http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1
Související články
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |