Slavonice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Vylepšení)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.)
Řádka 30: Řádka 30:
   | starosta = Jaroslav Kryzan
   | starosta = Jaroslav Kryzan
   | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Slavonice |lat_deg=48 |lat_min=59 |lat_sec=51 |lon_deg=15 |lon_min=21 |lon_sec=05 |float=center }}
   | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Slavonice |lat_deg=48 |lat_min=59 |lat_sec=51 |lon_deg=15 |lon_min=21 |lon_sec=05 |float=center }}
-
  }}
+
  }}[[Soubor:Slavonice-náměstí Míru.jpg|thumb|230px|Náměstí Míru z věže kostela]]
-
[[Město]] '''Slavonice''' ([[němčina|německy]] ''Zlabings''), někdy přezdívané ''„'''malá [[Telč]]'''“'', jsou [[město]] na jihozápadě [[Morava|Moravy]], v [[okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]], ve východní části [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Leží jihozápadně od [[Dačice|Dačic]], na [[Čechy|česko]]-[[Morava|moravsko]]-[[Dolní Rakousko|dolnorakouském]] pomezí. Městem protéká [[Slavonický potok]], který nedaleko Slavonic, u [[Stálkov]]a, pramení.  
+
[[Soubor:Slavonice-Horní náměstí.jpg|thumb|230px|Horní náměstí z věže kostela]]
 +
[[Soubor:Slavonický kostel z východu.jpg|thumb|230px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie s věží]]
 +
[[Soubor:Dum-Slavonice.jpg|thumb|230px|Renesanční dům č. p. 520]]
 +
[[Město]] '''Slavonice''' ([[němčina|německy]] ''Zlabings''), někdy přezdívané „'''malá [[Telč]]'''“, jsou [[město]] na jihozápadě [[Morava|Moravy]], v [[okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]], ve východní části [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Leží jihozápadně od [[Dačice|Dačic]], na [[Čechy|česko]]-[[Morava|moravsko]]-[[Dolní Rakousy|dolnorakouském]] pomezí. Městem protéká [[Slavonický potok]], který nedaleko Slavonic, u [[Stálkov]]a, pramení.
 +
* Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo '''2 427''' obyvatel.
 +
 
== Historie a vývoj města do současnosti ==
== Historie a vývoj města do současnosti ==
-
Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující [[Praha|Prahu]] s [[Vídeň|Vídní]], patřila do majetku [[Páni z Hradce|pánů z Hradce]] (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů.  
+
Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující [[Praha|Prahu]] s [[Vídeň|Vídní]], patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů.  
 +
 
Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v roce 1680-1681 postihl slavonické obyvatele mor, který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto velkých útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do [[Jihlava|Jihlavy]] přes [[Znojmo]] v roce 1760. Dům č.p.62 [[Média:Stará pošta Slavonice.jpg|(foto)]] byl v této době přepřahací stanicí na této cestě.
Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v roce 1680-1681 postihl slavonické obyvatele mor, který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto velkých útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do [[Jihlava|Jihlavy]] přes [[Znojmo]] v roce 1760. Dům č.p.62 [[Média:Stará pošta Slavonice.jpg|(foto)]] byl v této době přepřahací stanicí na této cestě.
7. září [[1902]] byla vybudována a uvedena do provozu [[železniční trať]] mezi Slavonicemi a [[Telč]]í a také budova [[železniční stanice]] ve Slavonicích. O rok později, v roce [[1903]] došlo k propojení Slavonic s rakouským Bejdovem nad Dyjí ([[Waidhofen an der Thaya]]) a dále pak se stanicí Švarcenava (Schwarzenau) na císařské železnici z [[Vídeň|Vídně]] do [[České Budějovice|Českých Budějovic]].  
7. září [[1902]] byla vybudována a uvedena do provozu [[železniční trať]] mezi Slavonicemi a [[Telč]]í a také budova [[železniční stanice]] ve Slavonicích. O rok později, v roce [[1903]] došlo k propojení Slavonic s rakouským Bejdovem nad Dyjí ([[Waidhofen an der Thaya]]) a dále pak se stanicí Švarcenava (Schwarzenau) na císařské železnici z [[Vídeň|Vídně]] do [[České Budějovice|Českých Budějovic]].  
Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] v roce [[1918]] a vzniku [[československá republika|Československé republiky]] reagovalo [[město]] s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve [[Znojmo|Znojmě]]. Proto musela být do města v polovině roku [[1918]] povolána čs. [[armáda]] aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad [[monarchie]] ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé [[Rakousko-Uhersko|monarchii]] a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím [[světová hospodářská krize|celosvětové hospodářské krize]] na přelomu 20. a 30. let minulého století. [[Elektrifikace]] města byla dokončena připojením na síť ZME [[Brno]] v roce [[1929]]. Podél [[státní hranice]] byla v letech [[1936]] až [[1938]] vybudována soustava [[československé opevnění|pohraničních pevností]], které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v [[intravilán]]u města. Po [[mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo město v říjnu [[1938]]  postoupeno Německu (tzv. [[Sudety]]) a stalo se součástí [[Německá říše|Německé říše]]. Hranice mezi [[Československo|Československem]] a Německou říší byly posunuty o 10 km na sever od Slavonic, se všemi důsledky, které rozpínavost německého [[nacismus|nacismu]] v té době přinesla. České obyvatelstvo, až na malé výjimky, bylo odsunuto do vnitrozemí.
Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] v roce [[1918]] a vzniku [[československá republika|Československé republiky]] reagovalo [[město]] s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve [[Znojmo|Znojmě]]. Proto musela být do města v polovině roku [[1918]] povolána čs. [[armáda]] aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad [[monarchie]] ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé [[Rakousko-Uhersko|monarchii]] a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím [[světová hospodářská krize|celosvětové hospodářské krize]] na přelomu 20. a 30. let minulého století. [[Elektrifikace]] města byla dokončena připojením na síť ZME [[Brno]] v roce [[1929]]. Podél [[státní hranice]] byla v letech [[1936]] až [[1938]] vybudována soustava [[československé opevnění|pohraničních pevností]], které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v [[intravilán]]u města. Po [[mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo město v říjnu [[1938]]  postoupeno Německu (tzv. [[Sudety]]) a stalo se součástí [[Německá říše|Německé říše]]. Hranice mezi [[Československo|Československem]] a Německou říší byly posunuty o 10 km na sever od Slavonic, se všemi důsledky, které rozpínavost německého [[nacismus|nacismu]] v té době přinesla. České obyvatelstvo, až na malé výjimky, bylo odsunuto do vnitrozemí.
 +
9. května [[1945]] bylo město osvobozeno vojsky [[rudá armáda|Rudé armády]]. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z vnitrozemí.
9. května [[1945]] bylo město osvobozeno vojsky [[rudá armáda|Rudé armády]]. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z vnitrozemí.
V roce [[1953]] bylo město zahrnuto do tzv. [[hraniční pásmo|hraničního pásma]], což zapřičinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce [[1960]] při reorganizaci [[okres]]ů a [[kraj]]ů bylo zastavěné území města vyjmuto z [[hraniční pásmo|hraničního pásma]] a mohlo začít využívat cestovního ruchu.
V roce [[1953]] bylo město zahrnuto do tzv. [[hraniční pásmo|hraničního pásma]], což zapřičinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce [[1960]] při reorganizaci [[okres]]ů a [[kraj]]ů bylo zastavěné území města vyjmuto z [[hraniční pásmo|hraničního pásma]] a mohlo začít využívat cestovního ruchu.
Řádka 42: Řádka 49:
Od správní reformy [[1. červenec|1. července]] [[1960]] náležejí Slavonice k [[Jihočeský kraj|Jihočeskému kraji]], [[okres]]u [[Jindřichův Hradec]].
Od správní reformy [[1. červenec|1. července]] [[1960]] náležejí Slavonice k [[Jihočeský kraj|Jihočeskému kraji]], [[okres]]u [[Jindřichův Hradec]].
V období let 1945 - 1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma [[tělocvična]]mi ([[1978]]), kulturní dům ([[1979]]), mateřská škola pro 120 dětí ([[1983]]), nová hasičská zbrojnice, autobusové [[nádraží]], nový fotbalový [[stadion]], kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice [[Ludvík Svoboda|generála Svobody]] a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytových jednotek. Na konci 50. let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických [[náměstí]]ch, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví [[stát]]u. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a [[lékárna|lékárny]].
V období let 1945 - 1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma [[tělocvična]]mi ([[1978]]), kulturní dům ([[1979]]), mateřská škola pro 120 dětí ([[1983]]), nová hasičská zbrojnice, autobusové [[nádraží]], nový fotbalový [[stadion]], kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice [[Ludvík Svoboda|generála Svobody]] a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytových jednotek. Na konci 50. let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických [[náměstí]]ch, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví [[stát]]u. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a [[lékárna|lékárny]].
 +
Po roce [[1989]] byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 bytovými jednotkami. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém [[stadion]]u a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a [[lékárna|lékárny]]. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí [[elektrická energie|elektrickou energii]] a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1999 přiveden [[zemní plyn]]. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část [[místní komunikace|místních komunikací]]. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti [[Slavonické podzemí|městské podzemí]].
Po roce [[1989]] byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 bytovými jednotkami. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém [[stadion]]u a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a [[lékárna|lékárny]]. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí [[elektrická energie|elektrickou energii]] a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1999 přiveden [[zemní plyn]]. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část [[místní komunikace|místních komunikací]]. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti [[Slavonické podzemí|městské podzemí]].
-
== Zajímavosti města ==
+
 
-
* renesanční historické jádro města
+
== Pamětihodnosti ==
-
* [[opevnění Slavonic|zbytky opevnění]]
+
* [[Pevnostní areál Slavonice]] – rekonstruované zbytky [[Československé opevnění|opevnění z roku 1938]] přibližně 2 km od města směrem na [[Staré Město pod Landštejnem|Staré Město]]
-
* [[Média:Hřbitov od nádr..jpg|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] - trojlodní bazilika. Základy byly položeny v polovině 14.století.
+
* [[Pfaffenschlag]] – zaniklá středověká vesnice 3 km severozápadně od Slavonic – cestou do [[Stálkov]]a
-
* městská věž – byla postavena v letech 1503–1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750
+
* Renesanční historické jádro města
-
* [[Média:Kostel_Sv._Křtitel.jpg|kostel sv. Jana Křtitele - foto]]
+
* [[Opevnění Slavonic|Zbytky opevnění města]]
-
* [[Média:Kostel B. těla - jih.jpg|poutní kostel svatého Ducha (Božího těla) - foto]]
+
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slavonice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] – trojlodní bazilika; základy byly položeny v polovině 14. století
-
* [http://www.i.slavonice-mesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200036&id_u=16424&p1=25039 městské muzeum Slavonice]
+
* Městská věž – byla postavena v letech 1503–1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750
-
* [[Média:Dačická_brána.jpg|Dačická brána - foto]]
+
* Kostel svatého Jana Křtitele – jednolodní kostel zřejmě z přelomu 13. a 14. století, na fasádě sgrafitová pole z roku 1582 s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, Setkání Ježíše s Veronikou.
-
* [[Média:Znojemská_brána.jpg|Znojemská (Jemnická) brána - foto]]
+
* Hřbitovní kaple sv. Kříže – založena v roce 1702, do průčelí zabudován portál hřbitovní brány z roku 1586 s reliéfní sochařskou výzdobou - figury sv. Jana a Panny Marie, Kristus - soudce na nebeské duze, štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic, na klenáku mistrovská značka a iniciály LO (Leopold Österreicher)
-
* [[slavonické podzemí]] - slavonické podzemí je unikátní technická a historická památka, která je od roku 1998 zpřístupněna veřejnosti.
+
* Poutní [[Kostel Božího Těla (Slavonice)|kostel Božího Těla]] (Svatého Ducha) s přistavěnou [[Loretánská kaple|Loretánskou kaplí]]
 +
* Kaple sv. Jana Nepomuckého – barokní stavba asi z konce první poloviny 18. století s polokruhovým uzávěrem, průčelí má otevřenou polokruhovou arkádu a volutový štít završený barokní postavou Panny Marie Immaculaty ve svatozáři.
 +
* Městské muzeum Slavonice
 +
* Dačická brána
 +
* Znojemská (Jemnická) brána
 +
* [[Slavonické podzemí]] – unikátní technická a historická památka, která je od roku 1998 zpřístupněna veřejnosti
 +
* [[Křížová cesta (Slavonice)|Křížová cesta]]
 +
* Bývalá luteránská modlitebna – v domě čp. 517 na Horním náměstí. Vymalovaná příběhem Zjevení svatého Jana v roce 1568.
 +
 
== Místní části ==
== Místní části ==
* Slavonice
* Slavonice
Řádka 63: Řádka 79:
* [[Vlastkovec]]
* [[Vlastkovec]]
== Zajímavosti okolí ==
== Zajímavosti okolí ==
-
* [[Landštejn]] - hrad
+
* [[Landštejn]] – hrad
-
* [[Dačice]] - město
+
* [[Dačice]] – město
-
* [[Telč]] - město
+
* [[Telč]] – město
-
* [[Maříž]] - zámek, zřícenina
+
* [[Maříž]] – zámek, zřícenina
-
* [[Staré Hobzí]] - zachovalý zámek
+
* [[Staré Hobzí]] – zachovalý zámek
-
* [[Zámek Český Rudolec|Český Rudolec]] - zámek, zřícenina
+
* [[Zámek Český Rudolec|Český Rudolec]] – zámek, zřícenina
-
* Pomezí - hrad, zřícenina
+
* Pomezí – hrad, zřícenina
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album obce - Slavonice|Mnoho fotografií města – Slavonice]]'''
== Fotogalerie ==
== Fotogalerie ==
<gallery>
<gallery>
-
Image:Slavonický kostel z východu.jpg|Městská věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie, pohled od východu z Horního náměstí
+
File:Slavonice-namesti.jpg|Náměstí Míru a věž.
-
Image:Slavonice-namesti.jpg|Náměstí Míru a věž.
+
-
Image:Slavonice-náměstí Míru.jpg|Náměstí Míru, na západ od věže
+
File:Slavonice kostel.JPG|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v pohledu ze hřbitova
File:Slavonice kostel.JPG|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v pohledu ze hřbitova
-
Image:Slavonice-Horní náměstí.jpg|Horní náměstí, na východ od věže
 
File:Sv. Florián.jpg|Socha sv. Floriána na kašně na Horním náměstí
File:Sv. Florián.jpg|Socha sv. Floriána na kašně na Horním náměstí
-
Image:Slavonice-jihozápad.jpg|Jihozápadní část města: Nádražní ulice, hřbitov a za ním nádraží ČD
+
File:Slavonice-jihozápad.jpg|Jihozápadní část města: Nádražní ulice, hřbitov a za ním nádraží ČD
-
Image:Slavonice-severovýchod.jpg|Severovýchodní část města, sídliště Svatopluka Čecha
+
File:Slavonice-severovýchod.jpg|Severovýchodní část města, sídliště Svatopluka Čecha
-
Image:Slavonice-pod věží.jpg|Domy v západní blízkosti věže, v okolí ulice Boženy Němcové
+
File:Slavonice-pod věží.jpg|Domy v západní blízkosti věže, v okolí ulice Boženy Němcové
-
Image:Dum-Slavonice.jpg|Dům č. p. 520 ve Slavonicích na Horním náměstí
+
File:Lampa Slavonice.jpg|Dům s lampou ve Znojemské ulici, za bránou u Horního náměstí
-
Image:Lampa Slavonice.jpg|Dům s lampou ve Znojemské ulici, za bránou u Horního náměstí
+
File:Slavonice-Horní náměstí-severozápad.jpg|Domy u západního konce severní strany Horního náměstí
-
Image:Slavonice-Horní náměstí-severozápad.jpg|Domy u západního konce severní strany Horního náměstí
+
File:Zabijačka-sgrafito.jpg|Sgrafito na domu na severní straně Horního náměstí
-
Image:Zabijačka-sgrafito.jpg|Sgrafito na domu na severní straně Horního náměstí
+
File:Slavonice-ulička za kostelem.jpg|Ulička východně za kostelem
-
Image:Slavonice-ulička za kostelem.jpg|Ulička východně za kostelem
+
File:Ulička ve Slavonicích.jpg|Ulička podél východního okraje historického jádra
-
Image:Ulička ve Slavonicích.jpg|Ulička podél východního okraje historického jádra
+
File:Slavonice-Boženy Němcové.jpg|Ulice Boženy Němcové
-
Image:Slavonice-Boženy Němcové.jpg|Ulice Boženy Němcové
+
File:Slavonice square.jpg| Slavonické náměstí s renesančními domy a kašnou
-
Image:Slavonice square.jpg| Slavonické náměstí s renesančními domy a kašnou
+
-
Image:Kostel_B._těla_-_jih.jpg|Kostel Božího těla ve Slavonicích - také kostel Sv. Ducha
+
-
Image:Hřbitov od nádr..jpg|Hřbitov, hřbitovní kaple a kostel Nanebevzetí Panny Marie
+
File:Kaple sv.Jan Nepomucký Slavonice.JPG|Kaplička s. Jana Nepomuckého
File:Kaple sv.Jan Nepomucký Slavonice.JPG|Kaplička s. Jana Nepomuckého
-
Image:Panský_dům.JPG|Panský dům na Náměstí Míru ve Slavonicích
+
File:Slavonice,_jihozápadní_bašta.jpg|Jihovýchodní bašta - hradební systém města Slavonice
-
Image:Slavonice,_jihozápadní_bašta.jpg|Jihovýchodní bašta - hradební systém města Slavonice
+
File:Hřbitovní kaple.jpg|Hřbitovní kaple
-
Image:Hřbitovní kaple.jpg|Hřbitovní kaple
+
File:Kostel Sv. Křtitel.jpg|Špitální kostel sv. Jana Křtitele ve Slavonicích
-
Image:Kostel Sv. Křtitel.jpg|Špitální kostel sv. Jana Křtitele ve Slavonicích
+
File:Stará pošta Slavonice.jpg|Bývalá přepřahací stanice pošty na trase Vídeň - Praha (dům čp. 62)
File:Stará pošta Slavonice.jpg|Bývalá přepřahací stanice pošty na trase Vídeň - Praha (dům čp. 62)
File:Bejčkův mlýn Slavonice.jpg|Bejčkův mlýn na Slavonickém potoce
File:Bejčkův mlýn Slavonice.jpg|Bejčkův mlýn na Slavonickém potoce
File:Taufrův mlýn Slavonice.JPG|Taufrův mlýn
File:Taufrův mlýn Slavonice.JPG|Taufrův mlýn
File:Benešův mlýn Slavonice.jpg|Benešův mlýn na [[Slavonický potok|Slavonickém potoce]]
File:Benešův mlýn Slavonice.jpg|Benešův mlýn na [[Slavonický potok|Slavonickém potoce]]
-
soubor:Dačická_brána.jpg|Dačická brána
+
File:Dačická_brána.jpg|Dačická brána
-
soubor:Znojemská_brána.jpg|Znojemská (Jemnická) brána
+
File:Znojemská_brána.jpg|Znojemská (Jemnická) brána
File:395 Základní škola.jpg|Základní škola
File:395 Základní škola.jpg|Základní škola
File:200 mateřská škola.JPG|Mateřská škola
File:200 mateřská škola.JPG|Mateřská škola
Řádka 131: Řádka 142:
* [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/vcelnice.htm Slavonice na www.jiznicechy.cz]
* [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/vcelnice.htm Slavonice na www.jiznicechy.cz]
* [http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/dalsi-pozoruhodna-mesta/slavonice/ Slavonice na Czech.cz]
* [http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/dalsi-pozoruhodna-mesta/slavonice/ Slavonice na Czech.cz]
-
<br clear="all">
+
* [http://www.pohranici.cz/main.php?Cislo=915&Apli=1 Pohraniční opevnění - areál opevněných krytů pro ČS armádu poblíž Slavonic]
-
[http://www.pohranici.cz/main.php?Cislo=915&Apli=1 Pohraniční opevnění - areál opevněných krytů pro ČS armádu] poblíž Slavonic
+
-
{{commonscat|Slavonice}}{{Město Slavonice}}{{okres Jindřichův Hradec}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Slavonice}}{{Město Slavonice}}{{okres Jindřichův Hradec}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Slavonice]]
[[Kategorie:Slavonice]]
[[Kategorie:Okres Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:Okres Jindřichův Hradec]]

Aktuální verze z 4. 10. 2018, 12:46

Náměstí Míru z věže kostela
Horní náměstí z věže kostela
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s věží
Renesanční dům č. p. 520

Město Slavonice (německy Zlabings), někdy přezdívané „malá Telč“, jsou město na jihozápadě Moravy, v okrese Jindřichův Hradec, ve východní části Jihočeského kraje. Leží jihozápadně od Dačic, na česko-moravsko-dolnorakouském pomezí. Městem protéká Slavonický potok, který nedaleko Slavonic, u Stálkova, pramení.

  • Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo 2 427 obyvatel.

Obsah

Historie a vývoj města do současnosti

Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů.

Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v roce 1680-1681 postihl slavonické obyvatele mor, který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto velkých útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760. Dům č.p.62 (foto) byl v této době přepřahací stanicí na této cestě. 7. září 1902 byla vybudována a uvedena do provozu železniční trať mezi Slavonicemi a Telčí a také budova železniční stanice ve Slavonicích. O rok později, v roce 1903 došlo k propojení Slavonic s rakouským Bejdovem nad Dyjí (Waidhofen an der Thaya) a dále pak se stanicí Švarcenava (Schwarzenau) na císařské železnici z Vídně do Českých Budějovic. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 a vzniku Československé republiky reagovalo město s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve Znojmě. Proto musela být do města v polovině roku 1918 povolána čs. armáda aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad monarchie ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé monarchii a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím celosvětové hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let minulého století. Elektrifikace města byla dokončena připojením na síť ZME Brno v roce 1929. Podél státní hranice byla v letech 1936 až 1938 vybudována soustava pohraničních pevností, které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v intravilánu města. Po Mnichovské dohodě bylo město v říjnu 1938 postoupeno Německu (tzv. Sudety) a stalo se součástí Německé říše. Hranice mezi Československem a Německou říší byly posunuty o 10 km na sever od Slavonic, se všemi důsledky, které rozpínavost německého nacismu v té době přinesla. České obyvatelstvo, až na malé výjimky, bylo odsunuto do vnitrozemí.

9. května 1945 bylo město osvobozeno vojsky Rudé armády. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z vnitrozemí. V roce 1953 bylo město zahrnuto do tzv. hraničního pásma, což zapřičinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960 při reorganizaci okresů a krajů bylo zastavěné území města vyjmuto z hraničního pásma a mohlo začít využívat cestovního ruchu. 31. srpna 1961 byly Slavonice prohlášeny městskou památkovou rezervací. Od správní reformy 1. července 1960 náležejí Slavonice k Jihočeskému kraji, okresu Jindřichův Hradec. V období let 1945 - 1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma tělocvičnami (1978), kulturní dům (1979), mateřská škola pro 120 dětí (1983), nová hasičská zbrojnice, autobusové nádraží, nový fotbalový stadion, kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice generála Svobody a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytových jednotek. Na konci 50. let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických náměstích, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví státu. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a lékárny.

Po roce 1989 byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 bytovými jednotkami. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém stadionu a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a lékárny. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí elektrickou energii a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1999 přiveden zemní plyn. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část místních komunikací. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti městské podzemí.

Pamětihodnosti

  • Pevnostní areál Slavonice – rekonstruované zbytky opevnění z roku 1938 přibližně 2 km od města směrem na Staré Město
  • Pfaffenschlag – zaniklá středověká vesnice 3 km severozápadně od Slavonic – cestou do Stálkova
  • Renesanční historické jádro města
  • Zbytky opevnění města
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – trojlodní bazilika; základy byly položeny v polovině 14. století
  • Městská věž – byla postavena v letech 1503–1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750
  • Kostel svatého Jana Křtitele – jednolodní kostel zřejmě z přelomu 13. a 14. století, na fasádě sgrafitová pole z roku 1582 s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, Setkání Ježíše s Veronikou.
  • Hřbitovní kaple sv. Kříže – založena v roce 1702, do průčelí zabudován portál hřbitovní brány z roku 1586 s reliéfní sochařskou výzdobou - figury sv. Jana a Panny Marie, Kristus - soudce na nebeské duze, štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic, na klenáku mistrovská značka a iniciály LO (Leopold Österreicher)
  • Poutní kostel Božího Těla (Svatého Ducha) s přistavěnou Loretánskou kaplí
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého – barokní stavba asi z konce první poloviny 18. století s polokruhovým uzávěrem, průčelí má otevřenou polokruhovou arkádu a volutový štít završený barokní postavou Panny Marie Immaculaty ve svatozáři.
  • Městské muzeum Slavonice
  • Dačická brána
  • Znojemská (Jemnická) brána
  • Slavonické podzemí – unikátní technická a historická památka, která je od roku 1998 zpřístupněna veřejnosti
  • Křížová cesta
  • Bývalá luteránská modlitebna – v domě čp. 517 na Horním náměstí. Vymalovaná příběhem Zjevení svatého Jana v roce 1568.

Místní části

Zajímavosti okolí

Velká Galerie

Fotogalerie

Náměstí Míru a věž.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v pohledu ze hřbitova

Socha sv. Floriána na kašně na Horním náměstí

Jihozápadní část města: Nádražní ulice, hřbitov a za ním nádraží ČD

Severovýchodní část města, sídliště Svatopluka Čecha

Domy v západní blízkosti věže, v okolí ulice Boženy Němcové

Dům s lampou ve Znojemské ulici, za bránou u Horního náměstí

Domy u západního konce severní strany Horního náměstí

Sgrafito na domu na severní straně Horního náměstí

Ulička východně za kostelem

Ulička podél východního okraje historického jádra

Ulice Boženy Němcové

Slavonické náměstí s renesančními domy a kašnou

Kaplička s. Jana Nepomuckého

Jihovýchodní bašta - hradební systém města Slavonice

Hřbitovní kaple

Špitální kostel sv. Jana Křtitele ve Slavonicích

Bývalá přepřahací stanice pošty na trase Vídeň - Praha (dům čp. 62)

Bejčkův mlýn na Slavonickém potoce

Taufrův mlýn

Benešův mlýn na Slavonickém potoce

Dačická brána

Znojemská (Jemnická) brána

Základní škola

Mateřská škola

SENIOR - dům s pečovatelskou službou

Kotelna na sídlišti Sv. Čecha

Spalovna dřevního odpadu

Hasičská zbrojnice

Zázemí na fotbalovém stadionu

Zdravotní středisko s lékárnou

Čistička odpadních vod

Související články

Prof. Vladimír Nekuda, významný český archeolog, byl 23. června 2004 prohlášen čestným občanem města Slavonice.

Literatura

  • ČERNÝ, Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • STEHLÍK, Michal: Slavonické dvacáté století. 1900 - 1960, Dačice 2009.
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005.   str. 706 - 717

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Slavonice
Město Slavonice

Kadolec • Maříž • Mutišov • Rubašov • Slavonice • Stálkov • Vlastkovec

  Města a obce okresu Jindřichův Hradec  

Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Slavonice“