Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Palác Parlamentu
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | [[Soubor:Romania-1170 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Palác Parlamentu (2012)]] | ||
| + | [[Soubor:Romania-1181 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Palác Parlamentu (2012)]] | ||
'''Palác Parlamentu''' (rumunsky: ''Palatul Parlamentului'', nazývaný též [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşeskovým]] [[palác]]em, Domem národů /rumunsky Casa Poporului/ nebo Palácem lidu) v [[Bukurešť|Bukurešti]] je pravděpodobně druhá největší stavba na světě (po americkém [[Pentagon]]u), objemově třetí největší na světě po hale na [[Cape Canaveral]] na Floridě, kde se montují [[raketa|rakety]], a pyramidě [[Quetzalcoatl]] v Mexiku. Dnes zde sídlí rumunský parlament. | '''Palác Parlamentu''' (rumunsky: ''Palatul Parlamentului'', nazývaný též [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşeskovým]] [[palác]]em, Domem národů /rumunsky Casa Poporului/ nebo Palácem lidu) v [[Bukurešť|Bukurešti]] je pravděpodobně druhá největší stavba na světě (po americkém [[Pentagon]]u), objemově třetí největší na světě po hale na [[Cape Canaveral]] na Floridě, kde se montují [[raketa|rakety]], a pyramidě [[Quetzalcoatl]] v Mexiku. Dnes zde sídlí rumunský parlament. | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Unirii Boulevard (1.May-1986).jpg|thumb|240px|Pohled na palác v době stavby]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Romania-1373 - 13th of September Entrance-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Mimořádně luxusní schodiště]] |
| - | + | ||
| - | + | ||
== Poloha == | == Poloha == | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | V roce 1977 postihlo [[Bukurešť]] silné [[zemětřesení]], které poskytlo rumunskému [[komunismus|komunistickému]] [[diktátor|diktátorovi]] a [[prezident]]ovi [[Nicolae Ceauşescu|Nicolae Ceauşeskovi]] záminku k úplné demolici [[čtvrť|čtvrti]] Dealul Spirii a následné stavbě paláce, který měl být sídlem [[prezident]]a [[komunismus|komunistického]] [[Rumunsko|Rumunska]] a mnoha [[stát]]ních [[instituce|institucí]]. Základní kámen byl položen dne 25. 6. [[1984]], v době, kdy [[Rumunsko]] již tehdy dlouhodobě [[hospodářství|hospodářsky]] [[stagnace|stagnovalo]] a [[megalomanie|megalomanský]] projekt žádal údajně až 70 % [[HDP|národního produktu]] v letech stavby. Ta skončila prakticky s [[poprava|popravou]] [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşeska]] v roce 1989 po [[Temešvárská revoluce|Temešvárské revoluci]]. Za celou dobu se na ní vystřídalo celkem 20 000 dělníků a 600 architektů (hlavním architektem byla Anca Petrescu). Dosud nebyly ukončeny práce (a zatím se to neplánuje) na třech podzemních patrech, nebyl ani přistěhován veškerý [[diktátor]]em požadovaný nábytek. Po [[Revoluce|revoluci]] chyběly v důsledku mimořádně nákladné stavby [[palác]]e potřebné finance na udržení [[stabilita|stability]] [[měna|měny]] při transformaci [[ekonomika|ekonomiky]] a země se mimo jiné kvůli tomu nyní [[hospodářství|hospodářsky]] vzpamatovává. Od roku 1997 je Palác lidu sídlem [[parlament]]u a dalších [[instituce|institucí]], ale přesto není nemalá část [[palác]]e využita. V dubnu 2008 se zde konal [[summit]] [[NATO]]. | + | V roce 1977 postihlo [[Bukurešť]] silné [[zemětřesení]], které poskytlo rumunskému [[komunismus|komunistickému]] [[diktátor|diktátorovi]] a [[prezident]]ovi [[Nicolae Ceauşescu|Nicolae Ceauşeskovi]] záminku k úplné demolici [[čtvrť|čtvrti]] Dealul Spirii a následné stavbě paláce, který měl být sídlem [[prezident]]a [[komunismus|komunistického]] [[Rumunsko|Rumunska]] a mnoha [[stát]]ních [[instituce|institucí]]. Základní kámen byl položen dne 25. 6. [[1984]], v době, kdy [[Rumunsko]] již tehdy dlouhodobě [[hospodářství|hospodářsky]] [[stagnace|stagnovalo]] a [[megalomanie|megalomanský]] projekt žádal údajně až 70 % [[HDP|národního produktu]] v letech stavby. Ta skončila prakticky s [[poprava|popravou]] [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşeska]] v roce 1989 po [[Temešvárská revoluce|Temešvárské revoluci]]. Za celou dobu se na ní vystřídalo celkem 20 000 dělníků a 600 architektů (hlavním architektem byla Anca Petrescu). Dosud nebyly ukončeny práce (a zatím se to neplánuje) na třech podzemních patrech, nebyl ani přistěhován veškerý [[diktátor]]em požadovaný nábytek. Po [[Revoluce|revoluci]] chyběly v důsledku mimořádně nákladné stavby [[palác]]e potřebné finance na udržení [[stabilita|stability]] [[měna|měny]] při transformaci [[ekonomika|ekonomiky]] a země se mimo jiné kvůli tomu nyní [[hospodářství|hospodářsky]] vzpamatovává. Od roku 1997 je Palác lidu sídlem [[parlament]]u a dalších [[instituce|institucí]], ale přesto není nemalá část [[palác]]e využita. V dubnu 2008 se zde konal [[summit]] [[Severoatlantická aliance|NATO]]. |
== Fakta o budově == | == Fakta o budově == | ||
| - | Stavba neměla od začátku předem stanovený styl, v němž se měla stavět, najdeme zde prvky velké části [[architektura|stavebních slohů]]. Leží uprostřed [[park]]u o rozloze 300 000 čtverečních [[metr]]ů (bez [[palác]]e). Je 270 [[metr]]ů široká, 240 metrů dlouhá, 86 metrů vysoká a dalších 92 metrů výšky je ukryto v podzemí, vybaveném obrovským [[parkoviště]]m. Celkem má venku 21 křídel. V sobě ukrývá neuvěřitelných 12 nadzemních a 8 podzemních [[patro|pater]]. Celková plocha všech podlah činí 330 000 čtverečních [[metr]]ů (přízemnější odhady mluví o 265 až 300 tisících), což je nejvíce v [[Evropa|Evropě]]. [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşescu]], posedlý strachem z [[atentát]]u, nechal v paláci postavit i [[atom]]ový kryt a několik tajných únikových [[tunel]]ů, s nimiž se počítalo jako s nouzovými východy i při posledním [[summit]]u [[NATO]]. V celém objektu je přes | + | Stavba neměla od začátku předem stanovený styl, v němž se měla stavět, najdeme zde prvky velké části [[architektura|stavebních slohů]]. Leží uprostřed [[park]]u o rozloze 300 000 čtverečních [[metr]]ů (bez [[palác]]e). Je 270 [[metr]]ů široká, 240 metrů dlouhá, 86 metrů vysoká a dalších 92 metrů výšky je ukryto v podzemí, vybaveném obrovským [[parkoviště]]m. Celkem má venku 21 křídel. V sobě ukrývá neuvěřitelných 12 nadzemních a 8 podzemních [[patro|pater]]. Celková plocha všech podlah činí 330 000 čtverečních [[metr]]ů (přízemnější odhady mluví o 265 až 300 tisících), což je nejvíce v [[Evropa|Evropě]]. [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşescu]], posedlý strachem z [[atentát]]u, nechal v paláci postavit i [[atom]]ový kryt a několik tajných únikových [[tunel]]ů, s nimiž se počítalo jako s nouzovými východy i při posledním [[summit]]u [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V celém objektu je přes 1 000 místností (v absolutních číslech 6 000), některé nebyly dosud nikdy využity. Jde převážně o [[kancelář]]e, přijímací salony či sály pro konference všeho druhu. Výčet použitých prvků je omračující: celkem zde najdeme okolo tří milionů [[tuna|tun]] [[mramor]]u, 3 500 tun [[křišťál]]u na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha [[zrcadlo|zrcadlech]], dalších 900 lustrů je jich skleněných. Dále je nutno se zmínit o 700 tunách [[bronz]]u, bezmála milionu krychlových metrů [[dřevo|dřeva]] převážně v podlahách a čtvrt milionu čtverečních metrů [[koberec|koberců]], následuje 5 500 tun betonu, 7 000 tun oceli, 20 000 tun písku, 1000 tun čediče, 200 000 krychlových metrů skla a morbidních 3500 čtverečních metrů kůží. Některé haly mohou být vysoké až dvacet metrů. Dále zde najdeme například [[tuna|dvoutunový]] [[závěs]], který musel být utkán až na místě, některé závěsy jsou protkané [[zlato|zlatem]] a [[stříbro|stříbrem]]. Téměř všechny tyto prvky jsou [[Rumunsko|rumunského]] původu... |
| + | == Mimořádně luxusní interiér paláce == | ||
| + | <gallery perrow="4" heights="190" widths="190"> | ||
| + | <gallery > | ||
| + | Soubor:Palace of the Parliament interior in Bucharest in June 2017.jpg| | ||
| + | Soubor:Romania-1388 - 13th of September Entrance-DJFlickr.jpg| | ||
| + | Soubor:Romania-1361 - Hallway-DJFlickr.jpg| | ||
| + | Soubor:Romania-1375 - Magnificent Room-DJFlickr.jpg| | ||
| + | </gallery> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Palatul+Parlamentului}}{{Commonscat|Palace of the Parliament of Romania}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Bukurešť]] | [[Kategorie:Bukurešť]] | ||
[[Kategorie:Významné budovy]] | [[Kategorie:Významné budovy]] | ||
Aktuální verze z 19. 4. 2019, 11:34
Palác Parlamentu (rumunsky: Palatul Parlamentului, nazývaný též Ceauşeskovým palácem, Domem národů /rumunsky Casa Poporului/ nebo Palácem lidu) v Bukurešti je pravděpodobně druhá největší stavba na světě (po americkém Pentagonu), objemově třetí největší na světě po hale na Cape Canaveral na Floridě, kde se montují rakety, a pyramidě Quetzalcoatl v Mexiku. Dnes zde sídlí rumunský parlament.
.jpg)
Obsah |
Poloha
Leží v Bukurešti, hlavním městě Rumunska na pravém břehu řeky Ilfov a v čele třídy Unirii. Palác je obklopen upravovanými parky a domy v jeho okolí platí v Rumunsku za ty lepší. Silniční tahy u paláce patří mezi hlavní tahy v Bukurešti.
Historie
V roce 1977 postihlo Bukurešť silné zemětřesení, které poskytlo rumunskému komunistickému diktátorovi a prezidentovi Nicolae Ceauşeskovi záminku k úplné demolici čtvrti Dealul Spirii a následné stavbě paláce, který měl být sídlem prezidenta komunistického Rumunska a mnoha státních institucí. Základní kámen byl položen dne 25. 6. 1984, v době, kdy Rumunsko již tehdy dlouhodobě hospodářsky stagnovalo a megalomanský projekt žádal údajně až 70 % národního produktu v letech stavby. Ta skončila prakticky s popravou Ceauşeska v roce 1989 po Temešvárské revoluci. Za celou dobu se na ní vystřídalo celkem 20 000 dělníků a 600 architektů (hlavním architektem byla Anca Petrescu). Dosud nebyly ukončeny práce (a zatím se to neplánuje) na třech podzemních patrech, nebyl ani přistěhován veškerý diktátorem požadovaný nábytek. Po revoluci chyběly v důsledku mimořádně nákladné stavby paláce potřebné finance na udržení stability měny při transformaci ekonomiky a země se mimo jiné kvůli tomu nyní hospodářsky vzpamatovává. Od roku 1997 je Palác lidu sídlem parlamentu a dalších institucí, ale přesto není nemalá část paláce využita. V dubnu 2008 se zde konal summit NATO.
Fakta o budově
Stavba neměla od začátku předem stanovený styl, v němž se měla stavět, najdeme zde prvky velké části stavebních slohů. Leží uprostřed parku o rozloze 300 000 čtverečních metrů (bez paláce). Je 270 metrů široká, 240 metrů dlouhá, 86 metrů vysoká a dalších 92 metrů výšky je ukryto v podzemí, vybaveném obrovským parkovištěm. Celkem má venku 21 křídel. V sobě ukrývá neuvěřitelných 12 nadzemních a 8 podzemních pater. Celková plocha všech podlah činí 330 000 čtverečních metrů (přízemnější odhady mluví o 265 až 300 tisících), což je nejvíce v Evropě. Ceauşescu, posedlý strachem z atentátu, nechal v paláci postavit i atomový kryt a několik tajných únikových tunelů, s nimiž se počítalo jako s nouzovými východy i při posledním summitu NATO. V celém objektu je přes 1 000 místností (v absolutních číslech 6 000), některé nebyly dosud nikdy využity. Jde převážně o kanceláře, přijímací salony či sály pro konference všeho druhu. Výčet použitých prvků je omračující: celkem zde najdeme okolo tří milionů tun mramoru, 3 500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech, dalších 900 lustrů je jich skleněných. Dále je nutno se zmínit o 700 tunách bronzu, bezmála milionu krychlových metrů dřeva převážně v podlahách a čtvrt milionu čtverečních metrů koberců, následuje 5 500 tun betonu, 7 000 tun oceli, 20 000 tun písku, 1000 tun čediče, 200 000 krychlových metrů skla a morbidních 3500 čtverečních metrů kůží. Některé haly mohou být vysoké až dvacet metrů. Dále zde najdeme například dvoutunový závěs, který musel být utkán až na místě, některé závěsy jsou protkané zlatem a stříbrem. Téměř všechny tyto prvky jsou rumunského původu...
Mimořádně luxusní interiér paláce
 |
 |
 |
 |
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |