Hladová zeď

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 30. 5. 2019, 10:46

Hladová zeď, někdy nazývaná také Zubatá nebo Chlebová, je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal v letech 1360-1362 postavit český král Karel IV., aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi (bastiony). Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.

V roce 1624 byla zeď opravena, a v polovině 18. století z příkazu císařovny Marie Terezie dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. 1923–1925, 1975) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel klementinské hvězdárny Martin Alois David, když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.

Pověsti

Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až potom, kdy zeď již byla rozestavěna.

Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech Václava Hájka z Libočan nebo Bohuslava Balbína (1621–1688), který ve svém vlasteneckém díle píše:

Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.

Galerie

Bašta

Průchod z Kinského zahrady

Branka do Strahovské zahrady

Literatura

KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola "O Hladové zdi", s. 268.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hladová zeď

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Praha Petrin Hladova zed.jpg|thumb|Hladová zeď nad [[Újezd (Malá Strana)|Újezdem]]]]
 '''Hladová zeď''', někdy nazývaná také ''Zubatá'' nebo ''Chlebová'',  je [[Opuka|opuková]] [[hradba]] na [[Praha|pražském]] [[Petřín]]ě, kterou nechal v letech 1360-1362 postavit český [[panovník|král]] Karel IV., aby zesílil městské [[opevnění]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a [[Malá Strana|Malé Strany]] proti útoku ze [[západ]]u a [[jih]]u. Původně byla přibližně 4–4,5 [[metr|m]] vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena [[cimbuří]]m, [[Ochoz (architektura)|ochozem]], [[střílna]]mi a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi ([[bastion]]y). Táhla se od [[Újezd (Malá Strana)|Újezdu]] až po [[Strahov (Praha)|Strahov]] a dál za něj k [[Hradčany|Hradčanům]].
@@ Řádka 5: / Řádka 4: @@
 ==Pověsti==
-[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od [[Václav Hollar|Václava Hollara]] ze 17. století]]
-[[Soubor:Praha Petrin Hladova zed 2.jpg|thumb|left]]
 Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[Chudina|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě [[Vojenská strategie|strategické]], nehledě na to, že hladomor přišel až potom, kdy zeď již byla rozestavěna.
-Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech Václava Hájka z Libočan nebo [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]], který ve svém vlasteneckém díle píše:
+Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech Václava Hájka z Libočan nebo Bohuslava Balbína (1621–1688), který ve svém vlasteneckém díle píše:
-:''Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.''
+: ''Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.''
+== Galerie==
+<gallery widths="200" heights="200">
+Soubor:Petřín, Hladová zeď, bašta (01).jpg|Bašta
+Soubor:Petřín, Hladová zeď, bašta.jpg|Bašta
+Soubor:Petřín, průchod Hladovou zdí.jpg|Průchod z Kinského zahrady
+Soubor:Strahovská, hladová zeď, branka do Strahovské zahrady.jpg|Branka do Strahovské zahrady
+</gallery>
 == Literatura ==
@@ Řádka 17: / Řádka 22: @@
 {{Commonscat|Hladová zeď}}{{Článek z Wikipedie}}
-[[Kategorie:Zdi]]
 [[Kategorie:Malá Strana]]
 [[Kategorie:Hradčany (Praha 1)]]
@@ Řádka 25: / Řádka 29: @@
 [[Kategorie:Gotické stavby]]
 [[Kategorie:Kulturní památky v Praze]]
+[[Kategorie:Zdi]]