Jevíčko
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
|foto = | |foto = | ||
|loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jevíčko |lat_deg=49 |lat_min=37 |lat_sec=59 |lon_deg=16 |lon_min=42 |lon_sec=45 |float=center }} | |loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jevíčko |lat_deg=49 |lat_min=37 |lat_sec=59 |lon_deg=16 |lon_min=42 |lon_sec=45 |float=center }} | ||
| - | }} | + | }}'''Jevíčko''' ([[němčina|německy]] ''Gewitsch'') je [[Morava|moravské]] [[město]] o [[rozloha|rozloze]] 2325,37 [[Hektar|ha]] ležící v jihovýchodním výběžku [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] v [[okres]]e [[okres Svitavy|Svitavy]]. |
| - | '''Jevíčko''' ([[němčina|německy]] ''Gewitsch'') je [[Morava|moravské]] [[město]] o [[rozloha|rozloze]] 2325,37 [[Hektar|ha]] ležící v jihovýchodním výběžku [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] v [[okres]]e [[okres Svitavy|Svitavy]]. | + | * Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. |
| - | Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | + | * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''2 841''' obyvatel. |
| - | + | ||
Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. První zmínka o městě pochází z roku 1249. Jevíčko bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékaném říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo téměř čtvercové náměstí, ze kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. | Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. První zmínka o městě pochází z roku 1249. Jevíčko bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékaném říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo téměř čtvercové náměstí, ze kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. | ||
Jevíčko leželo na obchodní cestě spojující Prahu s Brnem a Olomoucí, takže mělo vhodné předpoklady pro další rozvoj. Roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II obec Jevíčko na město. Počátkem 15. století bylo město obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami orientovanými podle svěgtových stran. Za hustitských válek bylo město několikrát dobyto a vypáleno. Tragédií pro město byla také třicetiletá válka, roku 1646 město dobývají Švédové. Po válce město uhájilo svá privilegia pouze pod podmínkou, že se zde nebude zdržovat žádný protestant. Roku 1680 zemřelo při morové epidemii téměř 400 obyvatel města. V 18. století za josefinských reforem byl zrušen augustiniánský klášter a panský dvůr a jeho pozemky byly rozparcelovány a prodány. Před druhou světovou válkou žila ve městě početná židovská komunita a německá menšina. | Jevíčko leželo na obchodní cestě spojující Prahu s Brnem a Olomoucí, takže mělo vhodné předpoklady pro další rozvoj. Roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II obec Jevíčko na město. Počátkem 15. století bylo město obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami orientovanými podle svěgtových stran. Za hustitských válek bylo město několikrát dobyto a vypáleno. Tragédií pro město byla také třicetiletá válka, roku 1646 město dobývají Švédové. Po válce město uhájilo svá privilegia pouze pod podmínkou, že se zde nebude zdržovat žádný protestant. Roku 1680 zemřelo při morové epidemii téměř 400 obyvatel města. V 18. století za josefinských reforem byl zrušen augustiniánský klášter a panský dvůr a jeho pozemky byly rozparcelovány a prodány. Před druhou světovou válkou žila ve městě početná židovská komunita a německá menšina. | ||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
Město leží v [[Boskovická brázda|Boskovické brázdě]] a jeho okolí bylo osídleno již od pravěku (nálezy z doby halštatské, keltské oppidum v nedalekých [[Velké Opatovice|Velkých Opatovicích]],…). Bylo založeno na obchodní stezce z [[Olomouc]]e do Čech. Kdy se tak přesně stalo, není známo. Roku 1249 se o Jevíčku hovoří jako o markraběcím městě. Listinou Přemysla Otakara II. z [[6. srpen|6. srpna]] 1258 se stává královským městem s [[Magdeburské právo|magdeburským právem]], [[Mílové právo|mílovým právem]] a [[Právo várečné|právem vařit pivo]]. Zároveň město získává soudní pravomoc nad 13 okolními vesnicemi. Král Václav II. práva města potvrdil roku 1291. | Město leží v [[Boskovická brázda|Boskovické brázdě]] a jeho okolí bylo osídleno již od pravěku (nálezy z doby halštatské, keltské oppidum v nedalekých [[Velké Opatovice|Velkých Opatovicích]],…). Bylo založeno na obchodní stezce z [[Olomouc]]e do Čech. Kdy se tak přesně stalo, není známo. Roku 1249 se o Jevíčku hovoří jako o markraběcím městě. Listinou Přemysla Otakara II. z [[6. srpen|6. srpna]] 1258 se stává královským městem s [[Magdeburské právo|magdeburským právem]], [[Mílové právo|mílovým právem]] a [[Právo várečné|právem vařit pivo]]. Zároveň město získává soudní pravomoc nad 13 okolními vesnicemi. Král Václav II. práva města potvrdil roku 1291. | ||
===Slavní rodáci=== | ===Slavní rodáci=== | ||
| - | * [[ | + | * [[Jiří Cejpek]] (1928-2005), profesor knihovnictví |
| - | * | + | * Richard Fall (1882–1945), rakouský hudební skladatel a dirigent |
| - | * [[ | + | * Josef Fischer (1815–1894), český národní buditel v Těšíně |
| + | * Hugo Fux (1844–1907), právník a politik | ||
| + | * [[Vladivoj Jindřich]] (1950–2001), český malíř a grafik | ||
| + | * [[František Lízna]] (* [[1941]]), jezuita, signatář Charty 77 | ||
| + | * [[Jaroslav Mackerle]] (1913–1964), regionální historik | ||
| + | * [[Julius Mackerle]] (1909–1988), automobilový konstruktér | ||
| + | * Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu, od roku 1348 jeden z prvních učitelů [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|medicíny]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a jeden z učitelů mistra Jana Husa | ||
| + | * Cyril František Napp (1792–1867), politik, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně | ||
| + | * [[Jan Vrbka]] (* [[1942]]), profesor na [[Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně|Fakultě strojního inženýrství]] [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]], rektor na VUT v letech 2000–2006 | ||
| + | * Viktor Wölhelm (1848–1924), právník, zemský poslanec, starosta Šumperk | ||
| + | * Pavel Sedláček (* [[1968]]), atlet | ||
| + | |||
== Místopis == | == Místopis == | ||
[[Mikroregion]] Moravsko Třebovsko-Jevíčko se vyznačuje převážně [[pahorkatina]]mi a [[vrchovina]]mi, což znamená příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a další formy rekreace. | [[Mikroregion]] Moravsko Třebovsko-Jevíčko se vyznačuje převážně [[pahorkatina]]mi a [[vrchovina]]mi, což znamená příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a další formy rekreace. | ||
| Řádka 45: | Řádka 56: | ||
Původní dřevěná [[palisáda]] z roku 1225 byla ve 14. století nahrazena kamenými [[hradba]]mi se čtyřmi branami (žádná se nedochovala) a [[gotika|gotickou]] [[věž]]í u západní brány. Věž se (po [[Renesance|renesanční]] přestavbě z roku 1593) dochovala dodnes i s přilehlým fragmentem hradeb a tvoří tak s bývalým [[augustiniáni|augustiniánským]] [[klášter]]em, [[Baroko|barokním]] [[kostel]]em Nanebevzetí Panny Marie a [[Renesance|renesančním]] zámečkem (původně [[tvrz]]) dominantu města. | Původní dřevěná [[palisáda]] z roku 1225 byla ve 14. století nahrazena kamenými [[hradba]]mi se čtyřmi branami (žádná se nedochovala) a [[gotika|gotickou]] [[věž]]í u západní brány. Věž se (po [[Renesance|renesanční]] přestavbě z roku 1593) dochovala dodnes i s přilehlým fragmentem hradeb a tvoří tak s bývalým [[augustiniáni|augustiniánským]] [[klášter]]em, [[Baroko|barokním]] [[kostel]]em Nanebevzetí Panny Marie a [[Renesance|renesančním]] zámečkem (původně [[tvrz]]) dominantu města. | ||
== Víte že… == | == Víte že… == | ||
| - | * | + | * Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu byl od roku 1348 jedním z prvních učitelů medicíny na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a jeden z učitelů mistra Jana Husa<ref>viz „O staromoravském rodu |
Gewiczer v Olomouci.“ v [http://www.jevicko.cz/soubory/2007_prosinec.pdf Jevičský zpravodaj, prosinec 2007], [http://jilocasin.adent.cz/level2/texty10.php Zdravotnictví a léky ve střední Evropě ve středověku] a [http://www.regionmtj.cz/clanek-o-regionu.asp?id=78&referer=http%3A%2F%2Fwww%2Eregionmtj%2Ecz%2Fart%2Easp%3Fid%3D78 Osobnosti regionu]</ref>. | Gewiczer v Olomouci.“ v [http://www.jevicko.cz/soubory/2007_prosinec.pdf Jevičský zpravodaj, prosinec 2007], [http://jilocasin.adent.cz/level2/texty10.php Zdravotnictví a léky ve střední Evropě ve středověku] a [http://www.regionmtj.cz/clanek-o-regionu.asp?id=78&referer=http%3A%2F%2Fwww%2Eregionmtj%2Ecz%2Fart%2Easp%3Fid%3D78 Osobnosti regionu]</ref>. | ||
* [[Karel Čapek]] si vybral Jevíčko jako rodiště fiktivní postavy kapitána Vantocha (resp. Van Tocha) pro svůj [[román]] [[Válka s mloky]]. | * [[Karel Čapek]] si vybral Jevíčko jako rodiště fiktivní postavy kapitána Vantocha (resp. Van Tocha) pro svůj [[román]] [[Válka s mloky]]. | ||
* V Jevíčku teké žil [[Betin Byte]], autor knihy [[Cesta Deneris]]. | * V Jevíčku teké žil [[Betin Byte]], autor knihy [[Cesta Deneris]]. | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.jevicko.cz/ portál Jevíčka] | * [http://www.jevicko.cz/ portál Jevíčka] | ||
* [http://www.regionmtj.cz/mesto.asp?place=15&area=30 Historie města] | * [http://www.regionmtj.cz/mesto.asp?place=15&area=30 Historie města] | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | {{ | + | |
| + | {{Město Jevíčko}}{{Okres Svitavy}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Jevíčko| ]] | ||
[[Kategorie:Města na Moravě]] | [[Kategorie:Města na Moravě]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
| - | |||
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | ||
[[Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku]] | [[Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku]] | ||
Aktuální verze z 15. 12. 2019, 17:38
Jevíčko (německy Gewitsch) je moravské město o rozloze 2325,37 ha ležící v jihovýchodním výběžku Pardubického kraje v okrese Svitavy.
- Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 2 841 obyvatel.
Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. První zmínka o městě pochází z roku 1249. Jevíčko bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékaném říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo téměř čtvercové náměstí, ze kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. Jevíčko leželo na obchodní cestě spojující Prahu s Brnem a Olomoucí, takže mělo vhodné předpoklady pro další rozvoj. Roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II obec Jevíčko na město. Počátkem 15. století bylo město obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami orientovanými podle svěgtových stran. Za hustitských válek bylo město několikrát dobyto a vypáleno. Tragédií pro město byla také třicetiletá válka, roku 1646 město dobývají Švédové. Po válce město uhájilo svá privilegia pouze pod podmínkou, že se zde nebude zdržovat žádný protestant. Roku 1680 zemřelo při morové epidemii téměř 400 obyvatel města. V 18. století za josefinských reforem byl zrušen augustiniánský klášter a panský dvůr a jeho pozemky byly rozparcelovány a prodány. Před druhou světovou válkou žila ve městě početná židovská komunita a německá menšina. Na náměstí si můžeme prohlédnout morový sloup z roku 1714 s Pietou z roku 1811, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 a kašnu. Stojí zde rovněž socha T.G.Masaryka z roku 1930, která byla za okupace ukrývána. Nejvýznamnější církevní památkou je bezesporu kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl původně součástí konventu augustiniánů založeného v letech 1353 až 1372. V letech 1762 až 1766 byl kostel stržen a nahrazen dnešní stavbou, která vznikla podle plánů architekta Pavla Merty z Boskovic. Karel Vincenc z Neuburgu nechal v severní části přistavět kapli Bolestné Matky Boží s hrobkou Salm-Neuburgů. Součástí interiéru kostela je pozdně gotická socha Panny Marie umístěná v nice hlavního oltáře, která byla do Jevíčka přenesena roku 1617. Zajímavou památkou je zasklená rakev s rokokovou figurinou sv. Vikotra pocházející z počátku 18. století. U kostela se nachází barokní budova bývakého klášterního konventu s ozdobným portálem a znakem Markrabství moravského s letopočtem 1593. V blízkosti kostela se nachází městská věž, zdaleka viditelná dominanta města, která byla původně součástí městského opevnění. Roku 1593 byla věz zvýšena na dnešních 50 metrů, zakončená cibulovitou bání. Městské hradby ve 14. století nahradily původní palisádové opevnění. Měřily přibližně 1 km a jejich součástí byly čtyři brány. Část městských hradeb se dochovala v Okružní ulici. Vsoudní ulici si můžeme prohlédnout židovskou synagogu. Byla postavena roku 1794 z materiálu ze zbořeného farního kostela a nahradila původní dřevěnou synagogu. Dnes patří církvi Československé husitské a konají se zde koncerty a výstavy.
Obsah |
Historie
Město leží v Boskovické brázdě a jeho okolí bylo osídleno již od pravěku (nálezy z doby halštatské, keltské oppidum v nedalekých Velkých Opatovicích,…). Bylo založeno na obchodní stezce z Olomouce do Čech. Kdy se tak přesně stalo, není známo. Roku 1249 se o Jevíčku hovoří jako o markraběcím městě. Listinou Přemysla Otakara II. z 6. srpna 1258 se stává královským městem s magdeburským právem, mílovým právem a právem vařit pivo. Zároveň město získává soudní pravomoc nad 13 okolními vesnicemi. Král Václav II. práva města potvrdil roku 1291.
Slavní rodáci
- Jiří Cejpek (1928-2005), profesor knihovnictví
- Richard Fall (1882–1945), rakouský hudební skladatel a dirigent
- Josef Fischer (1815–1894), český národní buditel v Těšíně
- Hugo Fux (1844–1907), právník a politik
- Vladivoj Jindřich (1950–2001), český malíř a grafik
- František Lízna (* 1941), jezuita, signatář Charty 77
- Jaroslav Mackerle (1913–1964), regionální historik
- Julius Mackerle (1909–1988), automobilový konstruktér
- Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu, od roku 1348 jeden z prvních učitelů medicíny na Univerzitě Karlově a jeden z učitelů mistra Jana Husa
- Cyril František Napp (1792–1867), politik, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně
- Jan Vrbka (* 1942), profesor na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, rektor na VUT v letech 2000–2006
- Viktor Wölhelm (1848–1924), právník, zemský poslanec, starosta Šumperk
- Pavel Sedláček (* 1968), atlet
Místopis
Mikroregion Moravsko Třebovsko-Jevíčko se vyznačuje převážně pahorkatinami a vrchovinami, což znamená příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a další formy rekreace. Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, ze kterého vybíhají cesty do čtyř světových stran. Centrum pak po obvodu uzavírají okružní ulice. Stejnou architekturu má v Evropě už jenom německé město Karlsruhe. Původní dřevěná palisáda z roku 1225 byla ve 14. století nahrazena kamenými hradbami se čtyřmi branami (žádná se nedochovala) a gotickou věží u západní brány. Věž se (po renesanční přestavbě z roku 1593) dochovala dodnes i s přilehlým fragmentem hradeb a tvoří tak s bývalým augustiniánským klášterem, barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a renesančním zámečkem (původně tvrz) dominantu města.
Víte že…
- Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu byl od roku 1348 jedním z prvních učitelů medicíny na Univerzitě Karlově a jeden z učitelů mistra Jana Husa[1].
- Karel Čapek si vybral Jevíčko jako rodiště fiktivní postavy kapitána Vantocha (resp. Van Tocha) pro svůj román Válka s mloky.
- V Jevíčku teké žil Betin Byte, autor knihy Cesta Deneris.
Reference
- ↑ viz „O staromoravském rodu Gewiczer v Olomouci.“ v Jevičský zpravodaj, prosinec 2007, Zdravotnictví a léky ve střední Evropě ve středověku a Osobnosti regionu
Externí odkazy
| Město Jevíčko |
|---|
|
Jevíčko • Zadní Arnoštov |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |