Lublaň

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 8. 2020, 11:08

Dominanty města Lublaň

Hlavní budova Lublaňské univerzity, bývalé sídlo Kraňského parlamentu

Nebotičnik (2017)

Lublaň (slovinsky Ljubljana, italsky Lubiana, německy Laibach, latinsky Aemona, slovensky Ľubľana) je hlavní a největší město Slovinska.

Zaujímá plochu 275 km² a čítá 292 988 obyvatel (2019).

Charakter města

Městem protéká řeka Ljubljanica. Kvůli malému počtu obyvatel Lublaň spíše než dojmem hlavního města působí jako provinční město. Hlavním bulvárem je Slovenska Cesta. Nachází se zde hrad. Z jeho věží je výhled přes celé město až k Alpám. Uprostřed města na břehu Ljubljanice je hlavní Prešerenovo náměstí (Prešernov trg) se sochou básníka Franceho Prešerena a s barokním kostelem, který je symbolem města.

Historie

Tato oblast byla osídlena už v době Římanů, kteří zde zřídili tábor nazvaný Emona a který v roce 34 př.n.l. dostal městská práva. Roku 1144 dostala německý název Laibach a od 13. století byla pod vládou habsburské říše jako hlavní město Kraňska až do roku 1918, s výjimkou let 1809–1813, kdy byla sídelním městem Francouzi zřízených Ilyrských provincií. Při vzniku království SHS byla kulturní metropolí Slovinců, od roku 1929 pak hlavním městem Drávské bánoviny. Za Druhé světové války ji obsadili Italové, kteří uplatňovali tvrdou antislovinskou politiku, i přesto ale město napadaly různé protifašistické oddíly. Roku 1955 mu pak byl udělen titul Město Hrdina Josipem Titem, který zde v roce 1980 také zemřel. Metropolí Slovinska se Ljubljana stala oficiálně roku 1963, nezávislé Slovinsko zde bylo vyhlášeno v červnu roku 1991.

Architektura

Navzdory výskyty velkých budov, zvláště v okrajových částech města, se zachovalo historické centrum Lublaně, kde se mísí Baroko s Art Nouveau. Město je silně ovlivněno Rakouskou architekturou ve stylu Štýrského hradce a Solnohradu. Po zemětřesení v roce 1511 bylo město přestavěno v barokním slohu. Při dalším zemětřesení v roce 1895, které město částečně poničilo, byla Lublaň přestavěna znovu ve stylu Art Nouveau. Městská architektura je tedy mixem různých stylů. Rozsáhlé oblasti postavené po 2. světové válce byly navrženy známým slovinským architektem, který působil i v Praze Jožem Plečnikem. Dominantu města tvoří Lublaňský hrad, který se tyčí na kopci nad řekou Lublanicí. Byl postaven ve 12. století, byl sídlem markrabat, pozděj Vévodů Korutanských. Vedle Lublaňského hradu mezi další významná architektonická díla patří: Prešerské náměstí, Katedrála sv. Mikuláše, Svatopeterský kostel, Františkánský kostel Zvěstování Panny Marie, Trojmostí a Dračí most.

Ekonomie

Lublaň vytváří přibližně 25% slovinského HDP. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti ve městě 6,5% (o rok dříve 7,7%). Pro srovnání míra nezaměstnanosti v celé zemi byla ve stejném období 8,7%. Práce v průmyslu zůstává nejběžnějším zaměstnáním, zvláště ve farmaceutickém, petrochemickém a potravinářském. Mezi další sektory patří: bankovictví, finance, doprava, stavby, služby a turismus. Veřejný sektor poskytuje práci ve školství, kultuře, zdravotnictví a místní správě. Lublaňská burza v roce 2008 koupena Vídňskou burzou, obchodují se na ni akcie největších sloviských firem. V Lublani operuje více než 15 000 společností.

Doprava

Lublaň je centrem slovinské silniční sítě. Dostanete se z ní do všech částí země. Do června 2008 fungoval mýtný systém, který byl nahrazen dálničními známkami. Město v centrálním Slovinsku je s jihozápadem (italská města Terst a Benátky) spojeno dálnicí A1 (E70), se severozápadem (rakouská města Villach a Solnohrad) dálnicí A2 (E61) se severovýchodem (rakouská města Štýrský hradec a Vídeň) dálnicí A1 (E57), s východem (chorvatský Záhřeb) dálnicí A2 (E70). Městskou autobusovou dopravu zajišťuje městem vlastněná Ljubljanski potniški promet (Lublaňská přeprava pasažérů). Lublaňským autobusům se říká trole (od slova trolejbus), protože město v letech 1951 - 1971 mělo vlastní trolejbusové linky. Poměrně populárním dopravním prostředkem je také kolo. Do Lublaňe jezdí 3 mezinarodní vlakové spoje (Mnichov-Lublaň-Záhřeb, Vídeň-Lublaň a Benátky-Lublaň-Budapešť), přičež z České Republiky se lze do Lublaňe pohodlně dostat jak přes Vídeňskou trasu tak přes Solnohrad. Lublaňské letiště se nachází 26 Km severně od města a je možné odtud letět do mnoha destinací, jako např.: Amsterodam, Londýn Paříž, Praha nebo Vídeň.

Partnerská města

Reference

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lublaň

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lublaň

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 34: / Řádka 34: @@
 == Historie ==
-Tato oblast byla osídlena už v době Římanů, kteří zde zřídili tábor nazvaný Emona a který v roce 34 př.n.l. dostal městská práva. Roku 1144 dostala německý název ''Laibach'' a od 13. století byla pod vládou habsburské říše jako hlavní město [[Kraňsko|Kraňska]] až do roku [[1918]], s výjimkou let 1809-1813, kdy byla sídelním městem Francouzi zřízených [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Při vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|království SHS]] byla kulturní metropolí Slovinců, od roku 1929 pak hlavním městem Drávské [[bánovina (Jugoslávie)|bánoviny]]. Za Druhé světové války ji obsadili [[Italové]], kteří uplatňovali tvrdou antislovinskou politiku, i přesto ale město napadaly různé protifašistické oddíly. Roku [[1955]] mu pak byl udělen titul Město Hrdina [[Josip Broz Tito|Josipem Titem]], který zde v roce [[1980]] také zemřel. Metropolí Slovinska se Ljubljana stala oficiálně roku [[1963]], nezávislé Slovinsko zde bylo vyhlášeno v červnu roku [[1991]].
+Tato oblast byla osídlena už v době Římanů, kteří zde zřídili tábor nazvaný Emona a který v roce 34 př.n.l. dostal městská práva. Roku 1144 dostala německý název ''Laibach'' a od 13. století byla pod vládou habsburské říše jako hlavní město [[Kraňsko|Kraňska]] až do roku [[1918]], s výjimkou let 1809–1813, kdy byla sídelním městem Francouzi zřízených Ilyrských provincií. Při vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|království SHS]] byla kulturní metropolí Slovinců, od roku 1929 pak hlavním městem Drávské [[bánovina (Jugoslávie)|bánoviny]]. Za Druhé světové války ji obsadili [[Italové]], kteří uplatňovali tvrdou antislovinskou politiku, i přesto ale město napadaly různé protifašistické oddíly. Roku [[1955]] mu pak byl udělen titul Město Hrdina [[Josip Broz Tito|Josipem Titem]], který zde v roce [[1980]] také zemřel. Metropolí Slovinska se Ljubljana stala oficiálně roku [[1963]], nezávislé Slovinsko zde bylo vyhlášeno v červnu roku [[1991]].
 === Architektura ===
 Navzdory výskyty velkých budov, zvláště v okrajových částech města, se zachovalo historické centrum Lublaně, kde se mísí Baroko s Art Nouveau. Město je silně ovlivněno  Rakouskou architekturou ve stylu Štýrského hradce a Solnohradu.
@@ Řádka 76: / Řádka 76: @@
 * {{flagicon|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]], [[1977]]
 * {{flagicon|Německo}} [[Wiesbaden]], Německo, [[1977]]
-* {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], Chorvatsko, [[2001]]<ref name="Ljubljana twinnings" />
+* {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], Chorvatsko, [[2001]]
 |}
 == Reference ==