Skopje

Z Multimediaexpo.cz

Skopje (makedonsky Скопје / Skopje, srbsky Скопље / Skoplje, albánsky Shkupi, turecky Üsküp) je hlavní a největší město republiky Makedonie.

Obsah 1 Poloha 2 Jméno 3 Historie 4 Památky 5 Ekonomika 5.1 Průmysl 6 Klima 7 Administrativní dělení 8 Slavní rodáci 9 Partnerská města 10 Reference 11 Externí odkazy

Poloha

Město je situováno v severozápadní části Republiky Makedonie na řece Vardaru na křižovatce středověkých obchodních cest z Bělehradu k Egejskému moři a z Dubrovníku do Konstantinopole. Jižně nad městem se vypínají hory masivu Jakupica (Torbešija). Tato příznivá poloha z něj v historii učinila důležitý obchodní uzel a zajistila mu prosperitu, která v osmanských dobách přinesla rovněž prolínání mnoha kultur. Návštěvník tak může vedle sebe obdivovat jak četné mešity, tak i kostely a další významné stavby. Ve městě žije přibližně 500 000 lidí.

Jméno

Původní název města Skupi je zřejmě thráckého původu. Klade se do souvislosti s albánským názvem města Shkupi (nejasného původu). Slované město zpočátku nazývali Skope, Skopie, později Skoplja. Za turecké nadvlády se město nazývali Üsküp.^[1]

Historie

Hlavní článek: Dějiny Skopje
Město je charakteristické svojí starobylou zástavbou v podobě Tureckého starého města, jehož nejstarší části pocházejí až ze 14. století. Nejdůležitější událostí pro město se stalo zemětřesení v roce 1963, které město postihlo a téměř celé ho zničilo. Po zemětřesení zůstalo 7 z 10 lidí bez střechy nad hlavou. Jen díky mezinárodní pomoci se podařilo město zachránit a znovu vybudovat. Nová zástavba byla již projektována tak, aby vydržela i silnější otřesy. Turecké staré město přečkalo zemětřesení bez vážnějšího poškození a muselo se opravovat jen zčásti.

První osídlení na území Skopje pochází již z doby před naším letopočtem. V antickém období se zde nacházel hrad Scupi (později zničen při zemětřesení). Ve středověku spadala Skopje pod Východořímskou, později Byzantskou říši; nedaleko Skopje se narodil také jeden z neslavnějších byzantských císařů, Justinián I.. Později se územé zmocnilo Bulharsko. V roce 1346 ji prohlásil srbský panovník Dušan hlavním městem své říše, která se však po jeho smrti rozpadla. V roce 1392 obsadili Skopje Turci a vládli zde 500 let.

Po balkánských válkách (1912-1913) se Skopje stává součástí Srbska. Spolu se Srbskem se roku 1918 stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 přejmenovaného na Jugoslávii. Za druhé světové války byla Skopje a větší část Makedonie připojena k Bulharsku, v listopadu 1944 město obsadili partyzáni. V nově vzniklé SFRJ se Skopje stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie.

V roce 1939 zde bylo otevřeno mezinárodní letiště Alexandra Velikého. Během časů socialistické Jugoslávie Skopje poměrně rychle rostlo a postupně se dostávalo do popředí jako významné centrum jihobalkánských oblastí a nejjižnější výspy jugoslávského státu. Těžkou zkouškou bylo zemětřesení v roce 1963, které si vyžádalo řadu obětí a po kterém musela být značná část makedonské metropole obnovena. Tehdy zhruba čtvrtmilionovému městu pomohla s rekonstrukcemi nejen celá tehdejší Jugoslávie, ale i zahraničí, včetně Spojených států, či Československa. Po rozpadu společného státu v roce 1991 se Skopje stalo hlavním městem Makedonie

Památky

Ve městě se nalézají vzácné mešity, jako například mešita Mustafa Paši, staré tržiště, původní bazary, uličky s obchody řemeslníků a také malý pravoslavný kostel sv. Spasitele, který byl vystaven v 17. století. Známou dominantou města je Kamenný most přes řeku Vardar z 15. stol, který figuruje i na netypickém znaku města. Zajímavostí je také bývalé vlakové nádraží, které bylo poškozeno zemětřesením v roce 1963 a jehož hodiny stále ukazují čas 5:17 jako ve chvíli zemětřesení. Od roku 1970 zde sídlí Muzeum města Skopje.^[2]

Na severozápadním okraji města se dochoval akvadukt, o němž dosud není jasné, pochází-li z pozdně řimské doby, byzantského či osmanského období.^[3] Za zmínku stojí též socha Matky Terezy.

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Skopje

Průmysl

Město je v dnešní době důležitým průmyslovým střediskem, kde se vyrábí textil, tabák, ocel, keramické a kovové zboží. Soustřeďuje se zde 40% veškeré výroby země.

Klima

Ve městě je kontinentální klima s horkými léty a mrazivými zimy.

Měsíc	Led	Úno	Břz	Dub	Kvě	Čer	Čvc	Srp	Zář	Říj	Bře	Pro
Maximum. [°C]	5	10	13	18	23	28	31	30	26	20	10	7
Minimum [°C]	-5	2	5	7	12	16	18	18	15	11	6	-2
Déšť (mm)	100	103	113	175	201	123	132	102	109	127	124	141

Administrativní dělení

1. Centar
2. Gazi Baba
3. Aerodrom
4. Čair
5. Kisela Voda
6. Butel
7. Šuto Orizari
8. Karpoš
9. Gorche Petrov
10. Saraj

Slavní rodáci

• Justinián I. - byzantský císař (482 - 566)
• Matka Tereza - nositelka Nobelovy ceny za mír (1910 - 1997)
• Darko Pančev - vítěz mistrovství Evropy ve fotbale (1965 -)
• Milčo Mančevski - makedonský filmový režisér (1959 -)
• Yahya Kemal Beyatlı - slavný turecký básník (1884 - 1958)

Partnerská města

Ankara, Turecko Bělehrad, Srbsko Pernik, Bulharsko Bradford, Spojené království Podgorica, Černá Hora Craiova, Rumunsko Dijon, Francie Drážďany, Německo East York, Ontario, Kanada

Istanbul, Turecko Lecce, Itálie Lublaň, Slovinsko Pittsburgh, USA Roubaix, Francie Tempe, USA Waremme, Belgie

Reference

1. ↑ Hlavní města Evropy, Evžen Škňouřil, Edice OKO, nakladatelství Albatros 2004
2. ↑ Музеј на град Скопје
3. ↑ Skopskiot akvadukt na Culture.org.mk

Externí odkazy

• Oficiální web (makedonsky)
• Podrobné informace o městě (anglicky)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Skopje

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii