V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Vrbno pod Pradědem

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „Adolf Hitler“ textem „Adolf Hitler“)
m (1 revizi)

Verze z 23. 6. 2013, 12:11


Vrbno pod Pradědem je město v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál. Počet obyvatel k 25. 3. 2010 je 5 811.

Obsah

Členění města

Části obce

Katastrální území

  • Mnichov pod Pradědem
  • Vrbno pod Pradědem
  • Železná pod Pradědem

Název města a místních částí

  • Česky Vrbno pod Pradědem (1869-1890 Vrbno), německy Würbenthal, polsky Wrbno pod Pradziadem, Werbno.
  • Česky Bílý Potok, německy Weisseseife, polsky Biały Potok. Původní název z roku 1828 Zainhütte, poté Weisseseife, od roku 1947 Bílý Potok.
  • Česky Mnichov, německy Einsiedel, polsky Mnichów.
  • Česky Vidly, německy Gabel.
  • Česky Železná (1880-1947 Buchberkstál), německy Buchbergsthal, polsky Żelazna.

Poloha

Město se nachází na soutoku Bílé, Střední a Černé Opavy v podhůří nejvyššího pohoří Jeseníků, v rozmezí přibližně 520-590 metrů nad mořem.

Historie

Středověk

V oblasti Vrbenska se již o odedávna těžilo zlato. První historická zmínka o těžbě pochází z roku 1097. Původní osada, z níž se později konstituovalo město Vrbno, byla zřejmě založena již ve 13. století na obchodní stezce z Bruntálu do Zlatých Hor a dále do Slezska. Na ochranu této obchodní cesty byl na Zámecké hoře (854 m. n. m.) nad Vrbnem postaven hrad Fürstenwalde. Ten je prvně připomínán roku 1348, kdy kníže Mikuláš II. Opavský dává povolení k obnově městečka Gesenek pod hradem. O knížecím založení hradu vypovídá i jeho název (česky „knížecí les“). Obnovená osada v průběhu času opět zanikla. Stalo se tak zřejmě za tažení uherského krále Matyáše Korvína proti krnovskému knížeti, kterým byl v té době Jan IV. Krnovský. V té době byl zřejmě poničen i hrad Fürstenwalde. V polovině 15. století si pronajal bruntálský hrad a okolní panství i s územím dnešního města Vrbna slezský rod pánů z Vrbna. V roce 1579 stály dle mapy Bruntálského panství ve Vrbně dvě pily a most a místo bylo nazýváno německy Gesenke (česky „sníženina“).

17. a 18. století

V roce 1608 zde pak Hynek Bruntálský z Vrbna (ves v dnešním Polsku) založil hornickou osadu, kterou roku 1611 povýšil na svobodné horní město a pojmenoval je po svém rodu. Stalo se tak dne 24. června 1611. Slibný rozvoj města a okolí trval jen do třicetileté války. Páni z Vrbna byli horlivými protestanty a zúčastnili se povstání proti Ferdinandovi II. Stavovský odboj zde byl připravován, ale nakonec slezští stavové uzavřeli 1621 tzv. akord saský, jímž se poddali císaři. Ten se však vztahoval jen na ty šlechtice, kteří neemigrovali. Jan Mladší Bruntálský z Vrbna (syn Hynka) emigroval a tak byl majetek pánů z Vrbna konfiskován a Vrbno bylo prodáno s celým bruntálským panstvím Řádu německých rytířů, kteří je vlastnili až do roku 1938, kdy bylo panství konfiskováno nacisty.

V roce 1628 se ve Vrbně připomíná hamr, v němž se kovaly kosy. Roku 1633 vypukl ve městě mor, při němž zemřelo mnoho lidí a musel být založen nový hřbitov. Roku pak 1635 byl vystavěn nový kostel.

Roku 1641 přitáhli do Vrbna a okolí Švédové (velitelem byl generál Lennart Torstenson) a vybudovali zde vojenský tábor (na svahu Vysoké hory). 29.6.1641 byl pak sveden boj mezi císařským vojskem a Švédy. K boji došlo zhruba dva kilometry od města, po pravé straně řeky Opavy a Švédové v něm byli poraženi, následně pak císařští dobyli i švédský tábor. V téže době zřejmě zanikl hrad Fürstenwalde na Zámeckém vrchu.

Ani Vrbnu se nevyhnula inkvizice a roku 1669 zde byla upálena žena a v roce 1771 další. Roku 1750 zde byl zřízen poštovní úřad a dostavník spojoval Vrbno s Bruntálem, Olomoucí, Šternberkem, Opavou - dopravoval osoby. Poštovní zásilky přepravoval do Jeseníku a Bruntálu.

V roce 1770 dva františkánští mniši Anton a Makarius vybudovali za městem na staré cestě do Andělské hory špitál s kaplí (tzv. Andělský dům). V témže roce vznikly v sousední Železné biskupské železárny a o sedm let později zanikl ve Vrbně hamr, v němž se kovaly kosy.

19. století

V roce 1800 založil vrbenský měšťan a obchodník s nitěmi J.A.Weiss (1762-1830) a ze severních Čech přistěhovalý F.Rössler (1774-1838) továrnu na přízi a nitě. Nitě prodávali ve Vídni. F. Rössler si nechal přestavět i vrbenský zámeček nedaleko továrny. V roce 1812 do Vrbna rovnež ze severních Čech přišel a roku 1817 vstoupil do této továrny J.J.Grohmann (1792-1873). Rodina Grohmannů od té doby až do konce druhé světové války významně ovlivňovala dění ve městě a okolí. Roku 1816 vyhořel špitál za městem a musel být znovu postaven. V roce 1819 pak byl založen nad městem nový hřbitov. 1826 pak byl zrušen starý hřbitov.

V roce 1837 byl zbourán starý farní kostel. Položen byl základní kámen nového farního kostela. Ceremoniálu byl přítomen arcivévoda Maxmilián Habsburský, velmistr Řádu německých rytířů. Kostel se podařilo dokončit a vysvětit až v roce 1844, když se uvažovalo i o stržení nedokončené stavby. Roku 1840 byla založena huť a továrna na kovové zboží, vyráběly se zde zejména zbraně (pušky, pistole, střelivo atd.). V roce 1858 pak byla tato továrna přeměněna na přádelnu lnu jejímž majitelem se stal Eduard Grohmann (jeden ze synů J.J. Grohmanna). Grohmannové pak přádelnu vlastnili až do roku 1945. V roce 1844 byla vybudována říšská silnice spojující města Bruntál a Andělská Hora s Vrbnem, silnice pak dále pokračovala na Heřmanovice a Zlaté Hory. Roku 1855 založil Moritz Richter továrnu na výrobu kyseliny sírové, kterou jeho syn rozšířil o sklárnu. Roku 1894 se kyselina sírová přestala vyrábět a továrna se orientovala již jen na výrobu skla.

V roce 1858 přišly do Vrbna opavské milosrdné sestry P. Marie Jeruzalemské, pro něž byl vystavěn řeholní dům s kaplí sv. Alžběty na náměstí vedle kostela. Řád zde zůstal až do roku 1945. Další ze synů J. J. Grohmanna Adolf založil roku 1867 ve Vrbně výrobu drátu, hřebíků a řetězů. Později do továrny (tzv. Kovovky) vstoupil i jeho syn Robert, který pak přeložil výrobu do nově založených drátoven v Bohumíně (Moravskoslezská společnost drátoven v Bohumíně). Ve Vrbně se však drobné kovové zboží vyrábělo ještě po druhé světové válce. Ve stejné době (1867) byla ve Vrbně založena i další přádelna lnu, která z důvodu nedostatku odbytu přešla v 80tých letech 19. století na zpracování juty (tzv. Jutovka – umístěna byla naproti dnešnímu fotbalovému hřišti). V roce 1869 byl ve Vrbně zřízen okrskový soud, četnická stanice a daňový úřad. Ve stejném roce zde vznikla v místech dnešního Dřevokombinátu i vodní pila. Karel Grohmann (nejmladší ze synu J.J.Grohmanna) ve Vrbně založil malou válcovnu železa na jemno s pobočkou v nedalekých Markvarticích. Později se i on podílel na založení drátoven v Bohumíně. 27.3.1873 umírá J. J. Grohmann a továrnu na nitě přebírá jeho syn Quido, který však umírá již o rok později. Firma i nadále pokračuje pod názvem Weiss-Grohmann. Teprve v roce 1883 se rozděluje a ve Vrbně na dále působí pod názvem Grohmann a spol. V tomto roce vstupuje do firmy i Emil Grohmann syn Quida. Roku 1878 byla založena císařsko-královská odborná škola dřevařská, která však byla uzavřena již v roce 1902. 5. 11. 1880 pak byl tehdejším vrbenským starostou A. Grohmannem slavnostně zahájen provoz na železnici z Milotic do Vrbna. Mezi jinými významnou měrou na stavbu této železnice přispěla právě početná rodina Grohmannů. Roku 1889 byla otevřena chlapecká škola a dívčí škola o rok později.

20. století

V roce 1901 byl uveden do provozu vrbenský vodovod a v roce 1910 zřídil v prostoru pily její majitel J. Nitsche elektrárnu. Ve stejném roce pak byla provedena elektrifikace města.

I. světová válka postihla zdejší kraj nepřímo, například v roce 1916 byl podniknut hladový pochod žen do lázní Karlova Studánka. Po válce se Vrbno stalo nakrátko součástí německé provincie Sudetenland a poté bylo připojeno k Československu. Většinu obyvatel však tvořili i nadále Němci. Po rozpadu monarchie a jejího trhu si musely továrny získat nová odbytiště. Po válce si nechal Friedrich Grohmann (1890-1945) majitel textilní firmy Grohmann a spol. (GROKO) postavit u továrny vilu podle návrhu známého vídeňského architekta Josefa Hoffmanna. Tentýž dodal i návrhy tří typů dvojdomků pro plánovanou dělnickou kolonii. Z nich se však realizovaly jen tři dvojdomky (dva na Husově ulici a jeden na Kopečné ulici).

Na začátku třicátých letech propukla i ve Vrbně hospodářská krize. Továrny pracovaly jen 3 - 4 dny. V roce 1930 bylo ve Vrbně zaregistrováno 300 nezaměstnaných. Roku 1931 byla zastavena práce v Jutovce a její majitel Primavesi vyhlásil krach. O práci přišlo 456 zaměstnanců. V roce 1934 byla otevřena česká menšinová škola. V druhé polovině třicátých let se v okolních lesích stavěly železobetonové pevnůstky vzor 1937 na obranu hranice před německým útokem. 7. 10. 1938 bylo Vrbno připojeno k Velkoněmecké říši. Většina německého obyvatelstva přijala tuto událost s nadšením. Vrbnem projel i německý vůdce Adolf Hitler. Krátce po Mnichovu pak museli z Vrbna a okolí odejít někteří česky hovořící obyvatelé.

Za druhé světové války v bývalé Jutovce vznikl zajatecký tábor. V roce 1943 pak ve Vrbně vznikla nemocnice. Zmizeli někteří obyvatelé židovského původu. Odpůrci režimu byli pronásledováni. Mezi jinými spáchal sebevraždu i účastník odboje Kuno Grohmann (1897-1940) spolumajitel textilky GROKO. Dne 8.5.1945 bylo Vrbno prakticky bez boje obsazeno Rudou armádou. Ve válce padlo na 266 vrbenských mužů.

Po válce se mohli vrátit vysídlení obyvatelé z roku 1938 a naopak většina německého obyvatelstva musela odejít. Po nich přicházeli nový osadníci, zejména ze Slovenska. Všechny továrny ve Vrbně byly zestátněny. V československých věznicích po válce zahynulo 17 občanů Vrbna německé národnosti. Mezi nimi i Friedrich Grohmann (zastřelen za nejasných okolností 23.7.1945 v Olomouci) majitel textilky Groko (dnes Odetka). Po druhé světové válce byly k Vrbnu připojeny i sousední dříve samostatné obce jako je Železná, Mnichov (Vrbno pod Pradědem) atd.

Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla i obec Ludvíkov částí Vrbna.

Ve městě se narodil Hermann Hess (1897-1948) spisovatel a básník

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celého města Vrbno pod Pradědem podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[1]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 5188 5353 5619 5960 6479 5876 6797[p 1] 3725 4338 5242 6536 6645 6244[p 2]
  1. ↑ z toho: 63 Čechoslováků, 6608 Němců; 6274 řím. kat., 425 evang., 14 starokatol., 2 izrael., 76 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 5 617 Čechů, Moravanů a Slezanů, 275 Slováků, 109 Němců, 29 Poláků; 1 474 řím. kat., 16 čsl. hus., 17 evang., 9 pravosl., 3 997 bez vyzn.

V celém městě Vrbno pod Pradědem je evidováno 1 018 adres : 973 čísel popisných (trvalé objekty) a 45 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[2] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 832 domů, z toho 735 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Vrbna pod Pradědem podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[1]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2275 2415 2587 2944 3456 3225 3757[p 1] 3934 2327 2473 2879 3827 5062 5179 4856
  1. ↑ z toho: 50 Čechoslováků, 3617 Němců; 3409 řím. kat., 290 evang., 14 starokatol., 42 bez vyzn.

V samotném Vrbně pod Pradědem je evidováno 552 adres : 542 čísel popisných a 10 čísel evidenčních.[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 447 domů, z toho 422 trvale obydlených.

Průmysl

Mezi nejvýznamnější patří:

Historické památky

  • Farní kostel sv. Michala (náměstí sv. Michala) - z let 1837-1844, jednolodní empírová stavba s atypicky umístěným oltářem na západní straně. Nahradila kostel pocházející z 1. poloviny 17. století. Původní projekt počítal se dvěma věžemi, ale byl změněn z důvodu nízké únosnosti podloží (uvažovalo se i o stržení celé stavby) na jednu věž. Na vnější jižní straně kostela památník padlým vrbenským občanům v 1. světové válce. Před kostelem umístěn empírový kříž z roku 1825 a kašna.
  • Evangelická zvonice (Ulice nad stadionem) - dřevěná z roku 1921.
  • Hřbitov (Hřbitovní ulice) - empírový, založen v 1. polovině 19. století, ohradní zeď s vloženými pohřebními kaplemi, u vchodu kaple, nejstarší náhrobek již z roku 1789, zachovány hrobky rodiny Grohmannů a staré litinové kříže.
  • Zámek Grohmann (č.p. 154, Nádražní ulice) - původní zámek ze 17. století si nechal přestavět továrník F. Rössler, později zde sídlila významná továrnická rodiny Grohmannů, obklopen parkem.
  • Vila Freidricha Grohmanna (č.p. 298) - z let 1921 až 1922 (1927), majitel textilní firmy Grohmann a spol. (GROKO) si nechal postavit u své továrny vilu podle návrhu známého vídeňského architekta Josefa Hoffmanna. Tentýž dodal i návrhy tří typů dvojdomků pro plánovanou dělnickou kolonii. Z nich se však realizovaly jen tři dvojdomky (dva na Husově ulici a jeden na Kopečné ulici).
  • Kaple sv. Hedviky ve Vidlích - z počátku 20. století, dřevěná s kubistickými formami.
  • Kostel Navštívení Panny Marie v Mnichově - postaven v roce 1716, později přestavěn v novogotickém stylu. Na jih od kostela pomník padlým v 1. světové válce.
  • Fürstenwalde - zřícenina hradu na Zámecké hoře (854 m n. m.). Postaven na ochranu obchodní cesty procházející Vrbnem. Knížecí založení vyplývá z názvu hradu. Prvně připomínán roku 1348, znovu připomínán roku 1377 a 1405. Za tažení uherského krále Matyáše Korvína proti krnovskému knížeti zřejmě poničen a opuštěn. Případně zanikl až během třicetileté války. Zachován zbytek zdiva dvouprostorového věžovitého paláce (asi 12 x 14m). Na něj navazovala další budova. Před palácem a budovou nevelký dvůr obehnaný zbytkem až 2 metry silné zdi. Na méně strmých svazích obklopeno jádro hradu zbytky další zdi (místy na sucho kladené). Zeď prolomena v jednom místě zřejmě budovou brány.
  • Pustý zámek (Weisenštejn) a Rabenštejn - zříceniny strážního dvojhradu u osady Bílý Potok. Pustý zámek strážil obchodní cestu vedoucí pod ním a sloužil zřejmě jako celní stanice. Rabenštejn byl jeho opevněnou pozorovatelnou a strážil další cestu jdoucí těsně nad ním. Oba založeny zřejmě na přelomu 13. a 14. století opavským knězem. Opuštěny zřejmě dokonce 14. století. Pustý zámek - blokové jádro na mohutném skalisku se zachovanými základy zdí (zřejmě stopy po dvou místnostech a dvorku) s na jihu přihrazeným dvorem. Jádro odděleno od dalšího skaliska příkopem, který se původně překračoval zřejmě padacím mostem. V příkopě zachován nápis z pozdější doby. Někdy nazýván i Pustý hrad. Rabštejn - položen asi 300 m na východ ve svahu nad Pustým zámkem. Umístěn na dvojitém skalisku. Na vyšší části blíže ke stoupající stráni zachovány na sucho kladené zdi věžovité stavby (asi 9 x 6m). Druhá část skály dnes bez viditelných stop. Mezi skalisky zachována hradba dvorku.

Sport

  • lyžařská sjezdovka a vlek s osvětlením
  • upravené běžecké tratě
  • sauna
  • tenisové kurty
  • z Vrbna také vede spousta turistických a cyklistických tras do blízkého i vzdáleného okolí.

Partnerská města

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083.  
  2. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vrbno pod Pradědem


  Města a obce okresu Bruntál  

Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vrbno_pod_Prad%C4%9Bdem“