Vranovice (okres Brno-venkov)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1257“ textem „1257“) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 23. 6. 2013, 12:17
Obec Vranovice se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. 30 km jižně od Brna, na železniční trati č. 250. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1996 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V rámci intravilánu obce však bylo nalezeno staré slovanské pohřebiště z doby hradištní, takže je zřejmé, že osídlení zde muselo být staršího data, v blízkosti obce navíc leží i další slovanské hradiště - při železniční trati směrem k Přibicím. Dřívější název obce zněl Prennwiz nebo Brannowitz. Oficiální název Vranovice obec získala až ve 20. století. V okolí obce se nalézali další starší osady - Teplany (někdy uváděné i Topolany), kde byly nalezeny unikátní vápenité pece, Želice, v blízkosti Přísnostic, dále Závistice, tyto obce zanikly ve středověku. Obec Teplany byla zničena v souvislosti s válkou krále Jiřího z Poděbrad s králem Matyášem Uherským. Obec byla přifařena do Přibic, počátek historických zmínek je spojen s klášterem v Dolních Kounicích, dalšími majiteli obce byl Žabka z Limberka a nakonec i Ditrichštejnové, z jejichž znaku obec převzala do svého znaku dva vinařské nože. Obec v 19. století spadala do soudního okresu Židlochovice a politického okresu Hustopeče, kde setrvala až do roku 1960, kdy se stala součástí okresu Břeclav, až v roce 2007 došlo ke změně na okres Brno-venkov, s ohledem na snahy pověřené obce Pohořelice. Obec s ohledem na svoji zeměpisnou polohu velmi trpěla nájezdy a průchody vojsk, ať už to byla válka třicetiletá, nájezdy Kuruců, protože obec ležela na důležité křižovatce cest - především odbočky tzv. jantarové stezky a dále stezky, kterou se hnal dobytek z Uher směrem do Polska. Z památek je zajímavá socha sv. Floriána na původním náměstíčku obce, které tvořilo původní střed obce, kosnice na hřbitově z 17. století, která má však půdorys středověkého karneru, proto může být i starší, v obci je několik zajímavých Božích muk. Ze starší historie - v obci byly nalezeny poháry z doby bronzové, několik broznových mincí císaře Trajána, protože v blízkosti obce byl pěchotní tábor římských legií.
Pamětihodnosti
- Socha svatého Floriána
- Novogotická kaple při silnici k Ivani
- Boží muka při železničním přejezdu na ulici Masarykova
- Boží muka na ulici školní
- Tesaný kamenný kříž v polní trati Teplany
- kostnice v hřbitovní zdi ve tvaru karneru
Z vinařství v obci
Vinařská obec Vranovice leží ve vinařské oblasti moravském, vinařské podoblasti mikulovské. Katastr obce na severu a východě sousedí s vinařskou oblastí velkopavlovickou. Většina půd, na kterých leží viniční tratě je lehká, písčitohlinitá, případně štěrkovitá. Vinice se nacházejí na mírných jižních, jihovýchodních a východních svazích šterkopískové kvartérní terasy řeky Svratky v dyjsko-svrateckém úvalu. Tato terasa poskytuje révě výhodné podloží, nutí révu hlouběji zakořeňovat a hlavně vytváří vhodné hydrogeologické podmínky k jejímu pěstování. Vinohrádky leží na velmi různorodém podloží, jsou zde převážně vápnité jíly, vápnité pískovce, ale i naváté písky a svahoviny holocénu a pleistocénu. sousední trať Podsedky pak převážně leží na písčitých štěrcích, obdobně jako Žlebské, kam zasahují i naváté písky. Kopečky leží pak na fluviálních písčitých štěrcích. Ve Vranovicích jsou vymezeny viniční tratě Vinohrádky, Podsedky, Žlebské, Kopečky. Tyto trati nejsou v původním rozsahu, ale vznikly spojením historických tratí v souvislosti s přijetím nového vinařského zákona, čímž došlo k určitému potření některých specifik tratí. Všechny tratě jsou ještě pod vlivem podzimních foenických větrů. Trať Vinohrádky vznikla spojením původních tratí Vinohrádky a Ivaňská. Trať Žlebské vznikla spojením tratí Za Teplany, Žlebské, Dílce. Původní trať Žlebský, Hložkovy žleby, Za Teplany jsou historické viniční tratě se štěrkovitou půdou a příznivou svažitostí, které však v současnosti čekají na nové osázení. V historických pramenech jsou jako nejstarší viniční tratě jmenovány trať Žlebský, Vinohrádky, Kopečky, Teplany a dále trať zvaná Štányble. Tato trať, označovaná za nejkvalitnější se patrně kryje s tratí Vinohrádky, když na starších mapách je trať Vinohrádky označována jako Branowitzer steinhabt weingaerten, tedy Vranovické kamenité vinohrady. Dříve se údajně vinohrady nacházely rovněž namístě dnešního lesa „Hájek“. Novějšími vinařskými tratěmi jsou Dílce a Podsedky, kde se réva začala vysazovat v době rozvoje vinařství - počátkem 17. století. Co se týče charakteristik jednotlivých tratí, tak jednotlivé tratě se značně liší, což lze vypozorovat i z geologické mapy obce. Zásadní odlišení jižních tratí obce a severnějších je v tom, že podkladem tratí Vinohrádky, zčásti Podsedky, Ivaňská jsou vápnité jíly, které se místy nacházejí těsně pod ornicí. V blízkosti trati Vinohrádky, při současné výstavbě, bylo místní těžební území zvané Hlinek, které je nyní zavezeno a osázeno borovicemi a duby. Starší lidé pamatují, že hlíny, které se v „Hlinku“ těžili byl bílý jíl a žlutý jíl, které se užívaly k jiným účelům. Naproti tomu Dílce, Žlebské a Za Teplany, mají za podklad štěrkovité a písečné vrstvy, podobné těm, které se těží v blízkosti těchto tratí – v k.ú. Žabčice. K charakteristice jednotlivých tratí. Vinohrádky. Jejich sklon je jihovýchodní, v jižní části jižní, při lese Hájek. Povrch půdy je lehký, záhřevný, s větším množství větších štěrkových částic o velikosti do 5-7 cm. Podloží je sprašovité, jílovité, velmi variabilní i v rámci malé plochy – žluté, bílé jíly, s obsahem písku. Nejvíce pěstitelů z Vranovic se patrně nachází právě v této trati – zejména v jižní části, kde je zahrádkářská viniční osada. Ivaňská. Plynule navazuje od Vinohrádků směrem k Haťovému a Slaniskovému kopci v k.ú. Ivaň. Půda je písčitohlinitá, podkladem jsou písečné jíly a velmi jemná spraš. Sklon je jihovýchodní, tato trať je vymezena ze své dolní části silnicí k Ivani, ze severní lesem Hájek. Les Hájek je výhodou a nevýhodou této trati. Výhoda spočívá v tom, že zadržuje vodu na horní části svahu, brání teplotním výkyvům v zimě a v létě. Na podzim vytváří výhodné mikroklima pro odrůdy, které vyžadují podzimní mlhy. Nevýhodou je, že v pozdním odpoledni stíní. Podsedky, v současnosti největší vinařská trať. Půda silně štěrkovitá, skletovitá. V dolní části směrem k východu ale i hlinitopísčitá. Sklon – náhorní plošina, případně mírně na sever, místy na jihovýchod a východ. Rozkládá se od hřbitova směrem k obci a dále směrem k lesu Hájek, kde navazuje na trať Vinohrádky. U hřbitova je největší souvislý starší vinohrad ve Vranovicích o výměře cca 5ha. V dolní části tratě mají lidé mnoho vinic za svými domy, protože trať navazuje na zastavěnou část obce – ulici Přibickou. Kopečky. Jak název napovídá jednalo s dříve o mírně zvlněnou viniční trať. V současnosti je z větší část zastavěna. Současně se jedná o nejníže položenou viniční trať v obci. Dříve se rozkládala na místě dřívějšího družstva, na místě vytěženého jezera zvaného Jordán nebo Šutrovna. Sklon je mírný východní, půda je hlinitá, místy se štěrkovitějšími ostrůvky. Podkladem je štěrk. Nyní se vinohrady nachází směrem po pravé straně od silnice od Velkých Němčic, u polní cesty směrem k polní trati Zahrádky a Špígle, po levé straně směrem od obce. Za Teplany – jedná se o výše položenou viniční trať, sousedící s tratí Žlebské, Dílce. Od trati Dílce je položena výše – směrem k Přibicím, od tratě Žlebské je položena směrem na sever. Sklon je rozmanitý – převážně východní, zčásti jihovýchod, zčásti sever – opačný svah trati Žleby. Půda silně štěrkovitá, propustná, podklad písčitý. V současnosti není osázena, dříve to byla spolu s tratí Žlebské, případně Hložkovy žleby, nejvíce osázená trať, prakticky až do sedmdesátých let, jeden vinohrad v trati přetrval až do osmdesátých let. Mohlo by být vhodné pro červené odrůdy, ryzlink rýnský, rulandské šedé. Žlebské – viniční trať v současnosti neosázená, na severovýchodě hraničící s k.ú. Žabčice, s neosázenou tratí Zahrádky, na severozápadě hraničící s původní přibickou tratí Toufarky, která osázená není rovněž, není ani zařazena k viničním tratím – navazuje na trať Vinohrady. Z jihu přímo navazuje na trať Za Teplany, tvoří jižní svah „žlebů“, přírodního závrtu do říční terasy. Zčásti byla osázena borovicovým a topolovým lesem, na kterém je zejména velmi dobře patrno sucho, které v trati panuje. Na okraji tohoto lesa dodnes přežívá několik keřů vinné révy, vinice byly násilně v trati družstvem vyklučeny v sedmdesátých letech. Dle pamětníků před révokazovou kalamitou byla oceňována pro Neuburské a Frankovku, poté se v ní dosti pěstovaly přímoplodé hybridy. Sklon je jižní, z menší části východní. Půda písčitá, vysychavá. Vhodné by mohly být aromatické odrůdy, případně zmíněný Neuburg, Frankovka. Dílce – na severu hraničí s jedinou tratí Přísnotic – Za mostem, na západě s tratí Žlebské, směrem na jih pak hraničí ze západu s tratí Za Teplany. Je to níže položená trať se štěrkovým podkladem, s hlinitopísčitou půdou. V severní části trati mají vinice v rámci vranovického katastru převážně občané Žabčic, Unkovic, Přísnotic, když vinice navazují i na vranovickém katastru na přísnotickou trať. Domněnce o pradávném pěstování révy vinné na území obce nasvědčuje to, že v katastru obce a jeho blízkosti byl na základě leteckých průzkumů objeven římský pěchotní tábor, v trati Teplany bylo nalezeno několik římských mincí a řemeslných předmětů z doby císaře Trajána. V areálu obce byl objeven římský meč z první poloviny 1. století našeho letopočtu. Přímo v intravilánu obce se pak nachází staroslovanské velkomoravské hradiště – v blízkosti náměstíčka „U Floriánku“, dřívějšího centra obce, bylo nalezeno 36 koster pochovaných hlavou k východu, v katastru obce byl kromě jiného nalezen železný nožík, snad užívaný i k vinohradnictví. V blízkosti obce – při železniční trati směrem k Přibicím se pak nachází další, dosud neprobádané, velkomoravské opevnění, další je směrem k obci Uherčice, které však mělo být zničeno při povodňových úpravách – zde byl nalezen hrob velmože i s mečem, ostruhami a dalšími cennostmi. Vranovice však ležely na křižovatce obchodních cest, vinohradnictví tak díky dobré přístupnosti nájezdníky velmi trpělo, přes obec procházela kupecká, tzv. jantarová stezka, a rovněž stezka, kterou byl hnán dobytek z Uher do Čech. První informace o přímé evidenci vinic v obci, která se mi podařilo dohledat, je z roku 1574, kdy zde bylo 37 vinohradů. Ze záznamů z urbáře prštického a vlasatického panství ze stejného roku pak plyne, že poddaní byli kromě jiného povinováni k platům z vinic vždy o sv. Václavu. Před třicetiletou válkou se vinařstvím živilo 29 rodin, obdělávali 123 achtlů vinic. Po třicetileté válce, kdy vinohradnictví velmi utrpělo, zde bylo evidováno 77,2 měřic vinohradů, 92 achtlů vinic bylo zpustlých. Z druhého lánového rejstříku z roku 1674 tak lze vyčíst, že v obci bylo usazeno 7 vinařských rodin, tito vinaři byli bez polí a živili se jen vinařstvím. Tvořili celkem 16 procent veškerého obyvatelstva. První vojenské mapování z doby Josefa I. dokládá souvislé osázení révou vinnou v místě dnešní trati Vinohrádky a Podsedky. Rovněž Bayerova mapa z roku 1808 do blízkosti obce vyznačuje vinice. Podle mapy železniční dráhy z roku 1839 byla souvislá výsadba vinic v oblasti Za Teplany a Žleby. Po révokazové kalamitě a nepříznivých letech koncem 19. století se podařilo alespoň částečně vinohradnictví zachovat – v roce 1900 zde bylo evidováno pouze 3,34 ha vinohradů, vinohrady z tzv. přímorodých hybridů však v evidenci nebyly, přičemž pamětníci uvádí, že zejména v trati Žlebské jich byla většina. Dle údajů z roku 1999 bylo ve vinařské obci Vranovice registrováno přes 6 ha vinic u 34 pěstitelů. Po přeregistraci vinic bylo v obci registrováno více než 16 ha vinic.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |