Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Nosislav
Z Multimediaexpo.cz
Jihomoravský městys Nosislav leží při řece Svratce v místech, kde kopce Ždánického lesa přecházejí do Dyjskosvrateckého úvalu. Převážná část zastavěného území obce je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr určuje od začátku trasu dvou hlavních ulic v délce přes dva kilometry. Výhodná poloha svahů a teplé podnebí s mírnými zimami přejí tradičním plodinám v oblasti – vinné révě, meruňkám a jabloním.
Obsah |
Geologické poznámky
Geologická stavba byla utvářena v třetihorách, oblast byla zatopena a na dně moře se usazovaly sypké horniny, jemné písky a jíly. Čtvrtohorního stáří je spraš (cihlářská žlutice) vzniklá vlivem mohutných větrů a vody. Nerostné zálezy: pelosiderit a sádrovec x v neogenních jílech a epsomit s mirabilitem (hořké soli ve formě půdních výkvětů). Průmyslově se dosud cihlářských jílů nevyužívá, v minulosti však bylo v katastru několik menších cihelen většinou na nepálené cihly, kterým se říkalo kotovice. V r. 1928 se uvádí 6 cihelen v provozu. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes v terénu viditelné, nejpatrnějším pozůstatkem je komín cihelny za domem čp. 288 (Hanuškova cihelna). Pokusně byla v katastru vrtána nafta, ale bez většího úspěchu.[1]
Přírodní zajímavosti
Nejvýznamnější přírodní zajímavostí je Nosislavská zátočina - jediný zachovalý meandr na dolním toku řeky Svratky.
Historie obce
Písemné zprávy z roku 1278 dokládají dávnou existenci Nosislavi, náhodné vykopávkové nálezy svědčí o osídlení obce již v pravěku. Ves Nosislav byla povýšena dne 4. 10. 1486 králem Matyášem Korvínem na městys neboli městečko se všemi výsadami, které spočívaly v udělení znaku, pečeti a konání výročních a týdenních trhů. Od 23. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[2]
Nedaleko Nosislavi stávalo v minulosti několik nyní již zaniklých osad. Nejznámější z nich jsou Želice.
Památky v obci
Na území městečka Nosislav se nacházejí následující evidované nemovité kulturní památky:
- nejstarší památkou je katolický kostel sv. Jakuba, který byl přestavěn v době renesance, stojí na místě původní snad již románské stavby. Kostel je obehnán hradbami 4-8m vysokými se střílnami.
- evangelický kostel vybudovaný v letech 1872 - 1876 je v novorománském slohu.
- Pozdně gotická vodní tvrz, dnes č. p. 72 se připomíná již v r. 1371. Z původní jednoposchoďové tvrze se dochovala přízemní část s arkýřem na severní straně.
- Z drobných nemovitých památek je třeba se ještě zmínit o kapličce a soše sv. Jana Nepomuckého v ulici Masarykově (odbočka do polní tratě Přední hora).
Místopisy Nosislavi
Popis z 20.let 20.století (historický popis)
Na levém břehu Svratky jv. od Židlochovic je městečko Nosislav. Půdorys tvoří dvě rovnoběžné ulice po obou stranách okresní silnice: Městečko (stará část) a Masarykova ulice (dříve Nová ulice) se připomíná v r. 1507. Na Městečku stojí radnice a většina gruntů. Ve středu Masarykovy ulice upoutá naše zraky českobratrský-evangelický kostel v románském slohu, vystavěný r. 1872 -76, dále evang. fara a škola. Na faře je umístěna pamětní deska, která hlásá, že tudy r. 1924 projel první president republiky československé T. G. Masaryk, když dlel na zámku v Židlochovicích. Na východním konci této ulice zaujme nás katolický renesanční kostel, zasvěcený sv. Jakubu, jenž stojí na hřbitově obehnaném "baštami" a hradbami 4 - 8 m vysokými, střílnami opatřenými. Místo hlavního vchodu na hřbitov z Městečka bývala brána s letopočtem 1539. Uvnitř měla kladky a spouštění padacího mostu. Z původní (snad románské) stavby dochovala se věž a půdorys. Na půdě její lze poznati, že zdi a oblouky v klenbě jsou z téhož kamene a z téže doby jako hradby, cihlová klenba mezi oblouky z přestavby r. 1667.
Vedle kostela stojí budova bývalé katolické školy. Až do roku 1922 byly v Nosislavi dvě školy podle vyznání oddělené. Nyní je škola oběma konfesím společná a vyučuje se v budově bývalé školy evangelické. Naproti kostelu je fara. Západně od českobr. evang. hřbitova je ulice Kroupná, ulici na jih od židlochovské silnice se říká v Kroužku, ulici na sever Nivka. (V 18. stol. rozdělena Malá panská niva 14 domkařům, z nichž každý mimo domek měl kousek pole a za to robotoval 13 dní; roku 1848 sloučili se úplně s obcí.)
Po levé straně (jdeme-li od Židlochovic), zvedá se nad Nosislaví nevysoký úrodný kopec s mírným jižním svahem, většinou složený z jílů. Tu a tam jsou na něm roztroušeny ovocné stromy a na záp. svahu je rozsáhlá révová školka.
Po pravém břehu Svratky je rovina lemována od Židlochovic až po Němčice listnatým lesem.
Bystrým tokem vine se pod úpatím Výhonu od Židlochovic Svratka. Za jarního času valí se tu žlutavé vlny a po nich ženou se ledové kry. Běda, nemůže-li řečiště pojmouti spoustu vody. Vylévá se z břehů a zaplavuje daleko široko pozemky. V létě, obyčejně ve dnech svátečních, čeří hladinu její malé čluny, na nichž se projíždí mládež. Mnoho radosti a osvěžení poskytuje mládeži svou lázní, v zimě pak ledem. Rovinou po pravém břehu Svratky protéká potok zvaný Říčka (Šatava).Úzké koryto, lemované po obou stranách vrbami, je místy skoro vyschlé, místy tvoří dosti hluboké tůně, z nichž se v létě rozléhá žabí skřehotání.
Staletí přeletěla od založení Nosislavě (zač.13.stol), pergamen v archivu dokazuje, že r. 1486 povýšil král Matyáš ves Nosislav na městečko; ale málo máme upomínek na minulé doby. Masarykova ulice, ani starší Městečko nepřipomínají dávných století. Mají domky vkusně opravené, někde i betonovým chodníčkem opatřené.
Síť elektrická dokazuje hospodářskou vyspělost obce.
Bývalá tvrz je nyní hospodářské sídlo pana Zbořila. Doposud je tvrz částečně obehnána příkopem, ve kterém je voda. Silné, až 8 m vysoké opevnění je dosud zachováno. Děti vědí, že odtud vedla dlouhá chodba podzemní, jenže je v ní moc vody; a když tam svíčka zháší, není tam zdrávo. Vypravují si také o tajemných dveřích a klenbách, na něž se přišlo u Luklů č. 69, když spravovali sklep. Ti nejstarší vzpomněli si na popelnice ze starého hřbitova, na zaniklou ves Želice, tam kde jsou dnes písčitá pole Želízka. Litují, že nemohou najíti stopy mlýna a pivovaru, který býval v Kroužku. Obec se zavděčila mládeži darováním cvičiště (20 x 60 m), jež má propůjčeno i Sokol. Ruch spolkový je v Nosislavi veliký. Sokol má vlastní tělocvičnu, dobře vybavenou nářadím, kino a stálé jeviště. Lidová strana zbudovala Lidový dům, v němž je Orlovna, konsum a hostinec. Kromě zmíněných spolků je v místě Hasičský sbor, Sdružení českobr.evang.mládeže, jež má pro své schůze k dispozici Husův dům, majetek to českobr. evang. církve, kde býval do nedávna českobr. evang. sirotčinec.
Dále je v Nosislavi ještě Spolek katolických žen a organizace politické.
Polní hospodářství je na vysokém stupni. Daří se nejvíce ječmen a cukrovka. Z ovoce mají dobrou pověst meruňky a broskve, v poslední době i stolní hrozny. Zeleninu i květiny dodává zahradnictví p. Piláta nejen do okolí, nýbrž i do Brna a obstarává úpravu okrasných zahrad. Cementové zboží vyrábí firma Rudolf Mikulášek (používá říčního písku - člun zvaný drapák). Cihelen je 6 (jedna strojová).
Obyvatel je 1414 (767 českobr.evang., 642 kat.). Starodávná a nejčastější příjmení: Solnička, Lukl, Mahovský, Mikulášek, Hlaváček, Sedlo.[3]
Popis z 80.let 20.století (část z historického popisu)
Obec Nosislav leží při řece Svratce v místě, kde kopce Ždánického lesa přecházejí do Dyjskosvrateckého úvalu. Převážná část zastavěného území obce je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr od začátku určil trasu dvou hlavních ulic a jediné komunikační spojnice s okolím. Obec patří do okresu Břeclav a je poslední obcí okresu na silnici Břeclav-Rajhrad. Katastrálním územím Nosislavi prochází souběžná dálnice D 2 Brno - Bratislava. Středisko okresu je příliš vzdáleno, jako přirozené centrum se jeví spíše Židlochovice, nepočítaje samotné centrum kraje Brno, kde je zaměstnáno nejvíce občanů za prací dojíždějících. Místní národní výbor a pošta jsou v místě, matriční obvod je v sousedních Velkých Němčicích, kde se nachází i sídlo místního JZD Osvobození Velké Němčice. Stavební úřad I. stupně spravuje MěNV Hustopeče. Zdravotní obvod je však židlochovický (OÚNZ Brno-venkov). Do Židlochovic také dojíždějí děti 5.-8.ročníku ZŠ.Katastrem prochází 49o zeměpisné šířky. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce se uvádí 192 m, nejvyšším bodem katastru je vrch Dlouhá liška - 237 m. Průměrná roční teplota je 9o C (červencová 19,3o C, lednová -2oc), srážkový úhrn činí za rok 551 mm. Půda zamrzá do hloubky 30 až 50 cm, v tuhých zimách 80 - 100 cm. Rozloha katastrálního území je 1679 ha, z toho je 1257 ha zemědělské půdy, 310 ha lesa, 14 ha vod a 98 ha zastavěných ploch včetně komunikací, dvorů a neplodných ploch. 1257 ha zemědělské půdy lze dále ještě rozdělit na 1012 ha orné půdy, 19 ha zahrad, 70 ha vinic, 105 ha ovocných sadů, 12 ha luk a 39 ha pastvin.....Počet obyvatel při posledním sčítání lidu v r. 1980 byl 1333 (654 mužů, 679 žen), ze 666 ekonomicky aktivních obyvatel jich dojíždělo za prací 550. Počet obyvatel v poslední době zvolna klesá....Obec má tři obchody, nově postavené pohostinství, poštu a místní knihovnu. Vodovod z vranovického zdroje je z prvních poválečných let, kanalizace byla částečně provedena při budování nové silnice Městečkem v 70. letech, kdy byla na dvou místech přeložena řeka do nových koryt. Vzhled obce se neustále mění, změnil se hlavně způsob bydlení. Nové rodinné domky zatlačují stará hospodářská stavení. Krok doby se ani u nás nezastavil, ale pokračuje dále. Pomáhejme mu![4]
Současnost
V současnosti se zde každoročně pořádá několik desítek kulturních akcí. K dispozici jsou tenisové kurty, fotbalové a dvě volejbalová hřiště, sportovní hala, dětská hřiště, parky, restaurace atd.
Související články
- Želice
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Nosislavi
- Michal Blažek
- Vladimír Židek
- Nosislavská zátočina
Souřadnice
Reference
- ↑ Svoboda,Vladimír: Z místopisu městečka Nosislavi. In "500 let městečka Nosislav" MNV Nosislav 1987, s.38, 4.odst.
- ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
- ↑ Hustopečsko-domovopisný sborník.1928, s.307-308
- ↑ Svoboda,Vladimír: Z místopisu městečka Nosislavi. In "500 let městečka Nosislav" MNV Nosislav 1987, s.38-39
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |