Hustopeče
Z Multimediaexpo.cz
Hustopeče (německy Auspitz) jsou město ležící v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Přepokládá se pravidelný výskyt "lovců mamutů" (20-25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště) (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila druhá světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici spojující Brno s Bratislavou a 1. železničního koridoru (Děčín–Praha–Brno–Břeclav).
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 5 975 obyvatel.
Obsah |
Počet obyvatel
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[1][2][3][4]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2013 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Hustopeče | 3106 | 3302 | 3654 | 3603 | 3473 | 3494 | 3719 | 2652 | 3174 | 3804 | 5251 | 5868 | 5 902 | 5 862 |
z toho bylo: | (Němců) | 2764 | 3257 | 3223 | 3039 | 1951 | 1862 | ||||||||
(Čechů) | 521 | 380 | 354 | 420 | 1255 | 1715 | |||||||||
(Jiné nár.) | 19 | 17 | 26 | 14 | 154 | 142 | |||||||||
Počet domů | část Hustopeče | 522 | 546 | 564 | 588 | 590 | 607 | 726 | 593 | 675 | 735 | 784 | 946 | 1044 |
Původ jména Hustopeče
Vzniklo jako množné číslo předpokládaného osobního jména Úsopek, které je složené ze dvou částí. Tou první je kmen Ús-, Úso- ze starého praslovanského základu ons-, os-, což nám do dnešního dne dalo dnešní slovo vous. Tou druhou je slovesný základ pek-, péci. Jméno obce by pak znamenalo buď ves rodiny Úsopekovy nebo ves lidí, kteří pekli vousy (posměšný název od sousedů). K tomu se přidalo počáteční H- patřící mezi tzv. protetické hlásky, které se v češtině přidávají na začátek slov jako okno-vokno,až-haž. Ještě k jedné změně došlo: -t- se do jména dostalo poté, co lidé začali jeho první složku spojovat s přídavným jménem hustý a pak dovozovat, že zde "slunce hustě peče", což je ovšem klasické svévolný výklad, kterých je všude nepřesně plno.[5]
Stavby
Partnerská města
Související články
Souřadnice
Reference
- ↑ Hustopeče - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha : Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Hustopeče, s. 489.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984
- ↑ Janáč M., Tumlíř P., Harvalík M.: Divnopis. Radioservis Praha 2006, s.74-75 (volně dle tohoto textu)
Literatura
- JAN, Libor; NEZHODOVÁ, Soňa. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. 1. vyd. [s.l.] : Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8.
- KORDIOVSKÝ, Emil. Hustopečské listiny. Břeclav : Státní okresní archiv, 1996.
- LÁZNIČKA, Zdeněk; ZEMEK, Metoděj. Hustopeče: dějiny města. 1. vyd. Brno : Musejní spolek, 1972.
- HOSÁK, Ladislav. Dějiny Hustopečska do poloviny 14. století. 1. vyd. Praha : Společnost přátel starožitností, 1948.
- PESCHINA, Johann. Auspitz, die deutsche Stadt in Südmähren. 1. vyd. Hanau/M. : Johann Peschina, 2001. (de)
- GROMBÍŘ, Jan; GROMBÍŘ, Jakub. Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy: za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách. 1. vyd. Brno : Nadace Partnerství, 2007. ISBN 978-80-239-9422-3.
- MATUSZKOVÁ, Jitka; KOVÁŘŮ, Věra. Vinohradnické stavby na Moravě: Viticultural buildings of Moravia. 1. vyd. Brno : ERA Group, 2004. ISBN 80-7366-001-6.
- POHORECKÝ, Vladimír. Rozhledny a ztracené hrady. 1. vyd. Praha : Radioservis, 2014. ISBN 978-80-87530-24-5.
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Neoficiální fórum města
- Farní sbor českobratrské církve evangelické v Hustopečích
|
|
Města, městyse a obce okresu Břeclav |
---|
Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |