Perná
Z Multimediaexpo.cz
Obec Perná se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský. Je vzdálená přibližně 6 kilometrů od města Mikulov. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 764 obyvatel. Obec leží na úpatí Pavlovských vrchů. Větší část katastru je součástí chráněné krajinné oblasti Pálava a zasahuje do něj i národní přírodní rezervace Děvín a Tabulová Hora.
Obsah |
Historie
Bohaté archeologické nálezy v této oblasti dokládají přítomnost člověka již v pravěku. Byly zde nalezeny hroby unětické kultury a také kosterní pozůstatky kultury laténské. S příchodem X. římské legie r. 276-282 n.l. sem byla přivezena vinná réva a následně v této oblasti pěstována.
Ves Perná se poprvé v písemných pramenech objevuje k r. 1305, kdy byla zcizena ze zeměpanské držby. V r. 1323, kdy patřila k mikulovskému panství, se objevuje její název Pergen. Jméno je odvozeno od německého pojmenování hory (Berg). Poprvé bylo použito v podobě Pernia – Perňa k r. 1720. K mikulovskému panství patřila až do r. 1848. R. 1938 byla okupována německou armádou a připojena k Dolnodunajské župě. Sovětská armáda ves obsadila 23.4.1945.
Po vzniku republiky byl vsi stanoven úřední název Perná s německou variantou Bergen. Od osvobození v r. 1945 nese ves úřední název Perná. Noví osídlenci sem přišli do r. 1946 v počtu 159 rodin. Nejvíce bylo Valachů z obce Halenkov, dále z Kyjovska a Podivína. V r. 1950 zde bylo napočítáno 776 obyvatel oproti předválečnému stavu z r. 1930, kdy zde žilo 1031 občanů.
Blízkost bohatého Mikulova, ale i rozvinuté vinařství, které z Perné činilo bohatou ves, sem vždy lákaly armády. Vinice, které před válkou zabíraly 1/3 poddanské půdy, byly zpola zpustlé, neboť na nich neměl kdo pracovat.
Dne 23.4.1945 byla obec pod sovětskou správou, kterou vedl sovětský důstojník Ukrajinského frontu maršála Malinovského – velitel oddílu, toho času ležícího s vojskem v Perné. Sovětská správa trvala do 10.11.1945 a pod jejich velením byly dány do provozu obecní podniky, tj. zásobování obyvatelstva, komunikace, vodovod a obecní správa. 8.5. začaly též bohoslužby, které se konaly před německými. V měsících květnu až do října 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto do Rakouska a Německa. V této době přichází ze všech koutů Moravy nejvíc obyvatel : ze Vsetínska (Halenkov), Moravští Slováci z Hodonínska, a z Brna. Od 30. let 20.stol. neustále počet obyvatel v Perné klesal.
Kronikářství
V bývalém klášteře v Perné byla vedena matkou představenou kongregace dcer Boží lásky malá klášterní kronika v období 1927-45, která se však nenašla. Kroniky menšinových škol, do r. 1938, byly zničeny. Nejstarší farní kronika (1800-1950) obsahuje četné záznamy o životě obyvatel, významné historické události, požáry a jiné katastrofy. Tato kronika je svědomitě vedena až do dnešních dnů. Školní i obecní kronika německá, vedená patrně od r. 1925, se během války ztratila, nebo vzala za své před 22.4.1945, kdy předáci německého nacistického vedení ničili na poslední chvíli nejen majetek, hospodářská stavení, ale i všechny obecní spisy. Psaní kroniky bylo obnoveno po 14leté přestávce v srpnu r. 1979, kdy rada MNV schválila za kronikáře obce Miroslava Veselého, ředitele místní ZŠ. V r. 1984 se kronikářské činnosti ujala po zvolení radou MNV v Perné Marie Zbořilová.
Kultura
V obci se již od konce války začal projevovat kulturní život. V lednu 1947 byl zřízen místní rozhlas – rádiové vysílání místních zpráv. Rovněž bylo uvedeno do provozu kino v místní Sokolovně. Dne 10.7.1955 za veliké slávy a přítomnosti pozvaných zástupců okresu byl položen základní kámen k výstavbě Kulturního domu. Ve dnech 25. a 26.8. 1979 se konaly 1. hody v letním období místo Martinských hodů. V r. 1984 se na místě bývalé Sokolovny začal budovat taneční parket a tradiční krojované hody se konaly již v novém. R. 1985 se tradicí stává velikonočnízábava pořádaná Sokolem. Od r. 1994 začala Mateřská škola pořádat tradiční akce pro děti – Tři králové, Fašank,.. Mezi další tradiční akce patří přehlídka dětských cimbálových muzik, vánoční zpívání, dětský karneval, a další. Přes rok navštěvují naši obec ochotnické spolky s divadelními představeními a cirkusové varieté. Kultura v Perné je tedy pestrá, a dalo by se říci, že snad každý si přijde na své.
Vinařství
Obec je zaměřena už od pradávna na vinařství. V r. 1946 zde vznikla šlechtitelská stanice, která se postupně stala významným centrem vinohradnického výzkumu. Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy Pálavav r. 1797, další odrůda Aurelius byla přiznána v r. 1983.
V r. 1992 je šlechtitelská stanice ovlivněna pokračujícími hospodářskými změnami v zemědělství. Stále není rozhodnuto o privatizaci šlechtitelských stanic. Při prodeji vína je vysoká daň. Část sklepa musí být navrácena původnímu majiteli. Přes všechny potíže byly provozní a šlechtitelské práce zajištěny. Byl postaven sklep novošlechtění a máčírna na očka. I v r. 1993 se šlechtitelská stanice nadále podílí na tvorbě zisku udržováním výkonnosti a dobrého zdravotního stavu uznaných klonů a odrůd, ziskem z prodeje množitelského materiálu, výrobou sazenic o nejvyšším stupni selekce.
23.5.1993 v kulturním domě proběhla „Výstava vín místních vinařů“ spojená s degustací. Perenský košt se stává tradicí pro znalce vína. Tradiční je také místní říjnové Vinobraní s bohatou tombolou.
Sbor dobrovolných hasičů Perná
R.1977 měl svaz požární ochrany 53 členů a uzavřel družbu s požárníky z Perné na Valašsku. V říjnu 1991 byla slavnostně otevřena nová požární zbrojnice. Členové sboru dobrovolných hasičů se kromě zásahů u požárů věnují preventivní ochranné činnosti, práci s mládeží a účasti v požárním sportu. Obecní úřad zakoupil našim hasičům v r. 1999 výstroj a výzbroj ke zdolávání požárů.
Tělovýchovná jednota Sokol Perná
V 80.letech na svém hřišti vybudovala kabiny, kurty na tenis a odbíjenou, a doskočiště pro skok daleký a vysoký. V činnosti byly 3 oddíly : kopaná, stolní tenis a košíková. V dnešní době již košíkovou neprovozujeme. Od r. 1993 probíhají v Kulturním domě turnaje mužů i žáků ve stolním tenise. Na podzim 2000 bylo v prostoru velkého hřiště vybudováno dětské hřiště, které bylo letos zrušeno. Fotbalu se v naší obci věnuje několik generací chlapců a mužů.
Atletický klub Perná
V r. 1999 pořádal Obecní úřad 1. ročník Běhu na Děvín, a vzniká atletický oddíl AK Perná. Dnes je tento běh každoroční tradicí a tento oddíl vychovává mnoho nadějných běžců.
Další sportovní činnosti
Myslivecké sdružení (již od r. 1979), Český rybářský svaz (členství), Balon klub Pálava (horkovzdušné balónové létání od r. 2000). Velmi oblíbenou aktivitou se stal Volejbalový turnaj, který zde nachází svoji tradici, a díky kterému je upravováno (vyrovnání, zatravnění) hřiště u místní Sokolovny. Neodmyslitelnou součástí Pálavy jsou také četné turistické a cyklistické stezky.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Mikuláše
K r. 1323 ve vsi stála nejprve kaple, kterou od tohoto roku spravoval mikulovský farář. V r. 1582 byla rozšířena a přestavěna se stejným patronem svatomikulášským. V době, kdy ve vsi žila silná novokřtěnecká komunita a na Moravě převládala náboženská tolerance, jej dokonce přijel vysvětit 27.6.1583 sám olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský. V r. 1769 k němu byla přistavěna kostelní věž. Po skončení třicetileté války však byla fara pro nedostatek kněží opuštěna a podřízena Mušovskému faráři. Znovu byla obsazena katolickým knězem až v r. 1761. Farnost je součástí děkanství mikulovského. Kostelní věž 42,5 m vysoká se pojí s věžovitou přístavbou z r. 1767. V gotické klenbě z konce 15. stol. je zachovalý kolčí štít, který se stal podkladem pro současný znak obce. Průčelí kostela, oltářní výjev i socha madony s dítětem, jsou vzácná, raně-barokní díla Ignáce Lengelachera.
Vedle kostela je památkově chráněna také budova fary z 18.stol. a 3 plastiky na návsi: socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738, socha sv. Trojice z r. 1865 a empírová kašna z r. 1902. Současně s farou vznikla v obci pravděpodobně i škola, pro kterou byla v r. 1792 vystavěna budova.
V r. 1950 byl zrušen starý klášter a poslední 4 řádové sestry byly přemístěny do Čech. Socha sv.Antonína Paduánského, která pochází z r. 1724, je chráněna památkovým úřadem. 18.8.1928 se konalo slavnostní svěcení přestavěné budovy za účasti brněnského biskupa, mikulovského probošta a hojného okolního duchovenstva i místních korporací.
Během r. 1992 byly opraveny Pravá a levá klentnická Boží muka u Spálené hospody a u Dolních Dunajovic. Socha sv. Floriána byla přemístěna ze zahrady Komprsů před hasičskou zbrojnici.
Koncem října 1995 se opravovala fasáda na kostele Sv. Mikuláše. V květnu 1999 byla restaurována socha sv. Mikuláše p. Broučkem na průčelí kostela, a rekonstrukce střechy na věži. Byla také zahájena rekonstrukce bývalého kláštera, čímž vznikl nový obecní úřad, ordinace lékaře, obřadní síň a byt.
Dále se v obci nachází
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice s kašnou
Literatura
- 700 let obce Perná. 2005.(almanach obce)
- Danihelka, Kordiovský: Brána do kraje. Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1999.
Externí odkazy
|
| Města, městyse a obce okresu Břeclav |
|---|
|
Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí |