Modra

Z Multimediaexpo.cz


Modra (německy: Modern, maďarsky: Modor, latinsky: Modorinium) je město na jihozápadním Slovensku v okrese Pezinok. Město je jedním z center malokarpatského vinařství.

Obsah

Poloha

Město se nachází na svazích Malých Karpat, cca 30 km severovýchodně od Bratislavy a cca 25 km západně od Trnavy, v nadmořské výšce asi 170 metrů. Dělí se na čtyři městské části: Modra, Kráľová, Harmónia a Piesok.

Historie

Přesná doba vzniku Modry není známa. Počátky možného osídlení zdejší oblasti spadají do 9. století, do doby rozkvětu Velkomoravské říše.[1] Po příchodu Maďarů do Panonie v 10. století se zdejší oblast stala součástí Uherského království. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1158. Za nejstarší hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o obci Modra, je tudíž třeba považovat listinu Bély IV. z roku 1256, v níž jsou uvedeny hranice pezinského katastru. Nejstarší vymezení katastrálního území Modry je známo z listiny krále Ladislava IV. z roku 1287.[1]
Další písemné prameny pocházejí až z počátku 14. století, z období, kdy Modru vlastnil Matúš Čák Trenčanský. Do této doby spadá i první zmínka o modranském vinařství. Po smrti Matúše Čáka připadla Modra opět královské koruně. Proto ji mohl Ludvík I. coby poddanskou ves darovat někdy před rokem 1345 své matce Alžbětě Lokýtkovně a posléze jako věno své druhé manželce Alžbětě Bosenské, dceři bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. V roce 1361 obnovil Ludvík I. městu Modra jeho městská práva vydaná již dříve.[1] V letech 1388–1436 vlastnil město polský šlechtický rod Štibořiců a následně rod Orságů z Guty (1437–1569). Poté co vymřeli po meči, dostalo se město opět do majetku královské koruny. Z toho titulu mu v roce 1569 císař Maxmilián II. Habsburský udělil privilegia svobodného města.
V roce 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města, čímž stoupl její význam. Proto byl v letech 1610 až 1646 vybudován systém opevnění s třemi bránami. Část opevnění a tzv. horní brána se zachovaly dodnes.
V 17. a 18. století zaznamenalo město období největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Svobodným královským městem zůstalo až do roku 1876, poté se Modra stala městem, jež řídil magistrát.
V letech 1939–1949 byla Modra městem okresním.
Dnes má město Modra 9000 obyvatel.

Od roku 1883 se zde vyrábí tradiční modro-bílá keramika.

Památky

Nejstarší církevní stavbou v Modre je gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele budovaný v době od poloviny 14. do 17. století, který se nachází v dolní části náměstí. V jeho střední části stojí římskokatolický kostel sv. Štěpána z roku 1876.
Kaple z roku 1740 je zasvěcena Panně Marii Sněžné, kaple z roku 1873 sv. Michalovi a kaple z roku 1876 sv. Maří Magdaléně.

Na náměstí a v jeho těsné blízkosti lze vidět zbytky městských hradeb.

V roce 1991 bylo historické jádro města prohlášeno za památkovou zónu.

Osobnosti

Partnerská města

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Historie města

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Modra
Města a obce okresu Pezinok

Báhoň • Budmerice • Častá • Doľany • Dubová • Jablonec • Limbach • Modra • Pezinok • Píla • Slovenský Grob • Svätý Jur • Šenkvice • Štefanová • Viničné • Vinosady • Vištuk

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Modra“