Kalcit
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| rozpustnost=rozpustný v [[kyselina chlorovodíková|HCl]] | | rozpustnost=rozpustný v [[kyselina chlorovodíková|HCl]] | ||
| ostatní=barví plamen cihlově červeně | | ostatní=barví plamen cihlově červeně | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Calcite-67881.jpg|thumb|240px|Kalcit z čínského dolu (2010)]] |
| - | '''Kalcit''' ( | + | [[Soubor:Calcit aus Mexiko.jpg|thumb|220px|Zelený kalcit z Mexika]] |
| + | [[Soubor:Calcite crystal (Pugh Quarry, near Custar, Ohio, USA) 4.jpg|thumb|220px|Krystal kalcitu (Ohio, USA)]] | ||
| + | [[Soubor:Manganocalcite.jpg|thumb|220px|Manganokalcit]] | ||
| + | [[Soubor:Calcite.jpg|220px|thumb|Dvojlom u islandského vápence]] | ||
| + | '''Kalcit''' (Wilhelm Karl Ritter von Haidinger, 1845), chemický vzorec [[Vápník|Ca]][[Uhlík|C]][[Kyslík|O]]<sub>3</sub>, je klencový [[minerál]]. | ||
| + | |||
Název pochází z latinského slova ''calx'' – vápno. | Název pochází z latinského slova ''calx'' – vápno. | ||
== Původ == | == Původ == | ||
| Řádka 28: | Řádka 33: | ||
* '''Chemické vlastnosti:''' Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]]. Vzniklý [[oxid vápenatý|CaO]] barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s [[kyselina chlorovodíková|HCl]]. | * '''Chemické vlastnosti:''' Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]]. Vzniklý [[oxid vápenatý|CaO]] barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s [[kyselina chlorovodíková|HCl]]. | ||
== Odrůdy kalcitu == | == Odrůdy kalcitu == | ||
| - | |||
| - | |||
* islandský vápenec – čirý, chemicky čistý klacit, při průchodu světelného paprsku dochází k [[dvojlom|dvojlomu]], tento jev objevil [[Rasmus Bartholin]]. | * islandský vápenec – čirý, chemicky čistý klacit, při průchodu světelného paprsku dochází k [[dvojlom|dvojlomu]], tento jev objevil [[Rasmus Bartholin]]. | ||
* manganoklacit – s příměsí manganu | * manganoklacit – s příměsí manganu | ||
| Řádka 40: | Řádka 43: | ||
Největší množství kalcitu se vyskytuje ve [[vápenec|vápencích]], [[mramor]]ech, [[travertin]]ech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V [[Česká republika|Česku]] např [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]] a [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Moravský kras]], [[Prachovice]], v Evropě např. [[Alpy]], [[Karpaty]]. | Největší množství kalcitu se vyskytuje ve [[vápenec|vápencích]], [[mramor]]ech, [[travertin]]ech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V [[Česká republika|Česku]] např [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]] a [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Moravský kras]], [[Prachovice]], v Evropě např. [[Alpy]], [[Karpaty]]. | ||
Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců. | Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců. | ||
| - | * [[ | + | * [[Česká republika]]: [[Měděnec]], [[Příbram]], [[Stříbro]] |
| - | * [[Slovensko]]: [[Banská Štiavnica]], [[Rudňany]], [[Stratená]] | + | * [[Slovensko]]: [[Banská Štiavnica]], [[Rudňany]], [[Stratená]] |
| - | * [[Německo]]: např. [[Freiberg]] | + | * [[Německo]]: např. [[Freiberg]] |
| - | * [[Island]]: [[Helgustadir]] (nalezen krystal 6 × 2 m) | + | * [[Island]]: [[Helgustadir]] (nalezen krystal 6 × 2 m) |
| - | * [[Spojené státy americké|USA]]: [[Joplin (Missouri)]], [[Itseberg (Nové Mexiko)]] | + | * [[Spojené státy americké|USA]]: [[Joplin (Missouri)]], [[Itseberg (Nové Mexiko)]] |
| + | * [[Rusko]]: Dalněgorsk | ||
| + | * [[Švédsko]]: Malmberget | ||
| + | |||
== Související články == | == Související články == | ||
| - | *[[Seznam minerálů]] | + | * [[Seznam minerálů]] |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
*[http://www.mindat.org/min-859.html Kalcit na webu mindat.org (anglicky)] | *[http://www.mindat.org/min-859.html Kalcit na webu mindat.org (anglicky)] | ||
| Řádka 52: | Řádka 58: | ||
| - | {{Commonscat|Calcite}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Calcite}}{{Commonscat|Calcite}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Minerály]] | [[Kategorie:Minerály]] | ||
[[Kategorie:Minerály 5. třídy]] | [[Kategorie:Minerály 5. třídy]] | ||
[[Kategorie:Karbonáty]] | [[Kategorie:Karbonáty]] | ||
Aktuální verze z 24. 1. 2021, 12:23
_4.jpg)
Kalcit (Wilhelm Karl Ritter von Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO3, je klencový minerál.
Název pochází z latinského slova calx – vápno.
Obsah |
Původ
Kalcit vzniká krystalizací z magmatu a hydrotermálních roztoků, činností organizmů, chemickou cestou rozpuštěním a následným vysrážením z horké i chladné vody.
Morfologie
V příznivých podmínkách tvoří krystaly značné velikosti, jinak známe zrnité, krápníkovité, stébelnaté a vláknité agregáty. Může být i celistvého vzhledu bez patrných krystalů.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nožem (má tvrdost 3), hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, výborně štěpný podle klence, křehký.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá. Vryp je bílý s odstínem podle zabarvení, které způsobují příměsi Mg, Fe, Mn, Ba, Sr, Pb, Zn. Chemicky čistý kalcit je průhledný, jinak průsvitný. Lesk skelný až perleťový.
- Chemické vlastnosti: Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho CO2. Vzniklý CaO barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje CO2 a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s HCl.
Odrůdy kalcitu
- islandský vápenec – čirý, chemicky čistý klacit, při průchodu světelného paprsku dochází k dvojlomu, tento jev objevil Rasmus Bartholin.
- manganoklacit – s příměsí manganu
- plumbokalcit – s příměsí olova
- stronciokalcit – s příměsí stroncia aj.
Využití
Krystaly dvojlomného islandského vápence se používají jako polarizační hranoly (nikoly). Další využití kalcitu je ve stavebnictví jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu, v hutnictví jako přísada do vysokých pecí, jako dekorační materiál na obklady či ozdobné předměty, ve sklářství se používá k homogenizaci skla.
Naleziště
Patří mezi nejrozšířenější minerály na Zemi. Tvoří podstatnou část vápencových usazených hornin (vápenec, křída, opuka, travertin) a hornin vzniklých jejich přeměnou (metamorfózou). Největší množství kalcitu se vyskytuje ve vápencích, mramorech, travertinech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V Česku např Český kras a Moravský kras, Prachovice, v Evropě např. Alpy, Karpaty. Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců.
- Česká republika: Měděnec, Příbram, Stříbro
- Slovensko: Banská Štiavnica, Rudňany, Stratená
- Německo: např. Freiberg
- Island: Helgustadir (nalezen krystal 6 × 2 m)
- USA: Joplin (Missouri), Itseberg (Nové Mexiko)
- Rusko: Dalněgorsk
- Švédsko: Malmberget
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |