Ternopil

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 1. 3. 2022, 22:50

Ternopil (ukrajinsky: Тернопіль / Ternopil, rusky Тернополь / Ternopol či polsky Tarnopol) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret. Městem prochází hlavní železniční trať mezi Lvovem a Kyjevem a silnice Lvov - Vinnycja - Umaň. Ternopil je hlavním městem Ternopilské oblasti; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.

Historie

Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie

V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo Polsku. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání. Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno Turky a Tatary. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo Rakousku, v letech 1809 až 1815 Rusku, v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive Rakousku-Uhersku. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. bitva u Zborova) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk. Po 1. světové válce bylo město střídavě součástí Ukrajinské národní republiky, Polska a bolševického Ruska. Od roku 1919 až do září 1939 bylo město součástí 2. polské republiky a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k Sovětskému svazu (Ukrajinská SSR. V roce 1939 mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet Židů. Od 3. července 1941 do 14. dubna 1944 bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí Sovětského svazu. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky.

Ternopil dnes

Ulička v historické části města

Ternopilský zámek

Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, Ševčenkova činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel Zmrtvýchvstání (Воздвиженська церква), dominikánský z 18. století) a také místní zámek (založen v 16. stol., přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (Тернопільський став]]), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3 km², jež v sovětské éře nesla název Komsomolské jezero; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky. Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic Stanisław Koniecpolski, generálové Władysław Langner a Franciszek Kleeberg, polský slavista Aleksander Brückner, židovský německojazyčný spisovatel Soma Morgenstern či současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati Lvov - Chmelnyckyj - Žmerynka - Kyjev/Oděsa, další tratě vedou do Černovic, Šepetivky a Chodoriva. Město také leží na západovýchodním evropském silničním tahu E50, frekventovaná silnice vede severním směrem na Kremenec, Dubno a Rivne. Ternopil uzavřel partnerství s polským městem Tarnów.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ternopil

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 31: / Řádka 31: @@
 [[Soubor:Ternopil .jpg|thumb|left|Ulička v historické části města]]
 [[Soubor:Ternopil zamok.jpeg|thumb|left|Ternopilský zámek]]
-Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, [[Taras Ševčenko|Ševčenkova]] činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel [[Zmrtvýchvstání]] (Воздвиженська церква), [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] z 18. století) a také místní [[Ternopilský zámek|zámek]] (založen v 16. stol., přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník ([[:uk:Тернопільський став]]), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3&nbsp;km², jež v sovětské éře nesla název ''Komsomolské jezero''; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky.
+Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, [[Taras Ševčenko|Ševčenkova]] činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel [[Zmrtvýchvstání]] (Воздвиженська церква), [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] z 18. století) a také místní [[Ternopilský zámek|zámek]] (založen v 16. stol., přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (Тернопільський став]]), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3&nbsp;km², jež v sovětské éře nesla název ''Komsomolské jezero''; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky.
 Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic [[Stanisław Koniecpolski]], generálové [[Władysław Langner]] a [[Franciszek Kleeberg]], polský [[slavistika|slavista]] [[Aleksander Brückner]], židovský německojazyčný spisovatel [[Soma Morgenstern]] či současný ukrajinský prezident [[Viktor Juščenko]].
 Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati [[Lvov]] - [[Chmelnyckyj]] - [[Žmerynka]] - [[Kyjev]]/[[Oděsa]], další tratě vedou do [[Černovice (Ukrajina)|Černovic]], [[Šepetivka|Šepetivky]] a [[Chodoriv]]a. Město také leží na západovýchodním [[Evropská silnice|evropském silničním tahu]] [[E50]], frekventovaná silnice vede severním směrem na [[Kremenec]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubno]] a [[Rovno|Rivne]].