Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Teorie míry

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 5: Řádka 5:
=== Přesná definice ===
=== Přesná definice ===
-
Funkce ''μ'', která je definovaná na [[sigma algebra|σ-algebře]] Σ, a jejíž [[obor hodnot]] je podmnožinou intervalu <math>[0,\infty]</math>, se nazývá míra, jestliže platí:
+
Funkce ''μ'', která je definovaná na [[sigma algebra|σ-algebře]] Σ, a jejíž [[obor hodnot]] je podmnožinou intervalu <big>\([0,\infty]</math>, se nazývá míra, jestliže platí:
-
* míra prázdné množiny je nulová: <math>\mu(\emptyset)=0</math>
+
* míra prázdné množiny je nulová: <big>\(\mu(\emptyset)=0</math>
-
* σ-aditivita: pro libovolnou [[spočetná množina|spočetnou]] [[posloupnost]] po dvou [[disjunktní množiny|disjunktních množin]] <math>A_{0},A_{1},...</math> je <math>\mu(\bigcup_{i} A_{i})=\sum_{i} \mu(A_{i})</math>
+
* σ-aditivita: pro libovolnou [[spočetná množina|spočetnou]] [[posloupnost]] po dvou [[disjunktní množiny|disjunktních množin]] <big>\(A_{0},A_{1},...</math> je <big>\(\mu(\bigcup_{i} A_{i})=\sum_{i} \mu(A_{i})</math>
=== Vlastnosti míry ===
=== Vlastnosti míry ===
-
* <math> \mbox{pokud } A \subseteq B \mbox{, pak } \mu(A) \le \mu(B)</math>
+
* <big>\( \mbox{pokud } A \subseteq B \mbox{, pak } \mu(A) \le \mu(B)</math>
-
* <math> \mbox{pokud }A_{0} \subseteq A_{1} \subseteq ... \mbox{ , pak } \mu(\bigcup_{i} A_{i})=\lim_{i \rightarrow \infty} \mu (A_{i})</math>
+
* <big>\( \mbox{pokud }A_{0} \subseteq A_{1} \subseteq ... \mbox{ , pak } \mu(\bigcup_{i} A_{i})=\lim_{i \rightarrow \infty} \mu (A_{i})</math>
-
* <math> \mbox{pokud }A_{0} \supseteq A_{1} \supseteq ... \mbox{ a } \mu(A_{0})< \infty \mbox{ , pak } \mu(\bigcap_{i} A_{i})=\lim_{i \rightarrow \infty} \mu (A_{i})</math>
+
* <big>\( \mbox{pokud }A_{0} \supseteq A_{1} \supseteq ... \mbox{ a } \mu(A_{0})< \infty \mbox{ , pak } \mu(\bigcap_{i} A_{i})=\lim_{i \rightarrow \infty} \mu (A_{i})</math>
=== Příklady měr ===
=== Příklady měr ===
-
* [[Diracova míra]] <math>\delta_{a}</math>: Nehť ''X'' je neprázdná množina a ''a'' její prvek. Diracova míra <math>\delta_{a}</math> je definována na [[sigma algebra|σ-algebře]] ''P(X)'' všech podmnožin množiny ''X'' předpisem:  
+
* [[Diracova míra]] <big>\(\delta_{a}</math>: Nehť ''X'' je neprázdná množina a ''a'' její prvek. Diracova míra <big>\(\delta_{a}</math> je definována na [[sigma algebra|σ-algebře]] ''P(X)'' všech podmnožin množiny ''X'' předpisem:  
-
<math>\delta_{a}(A)=\begin{cases}
+
<big>\(\delta_{a}(A)=\begin{cases}
   \mbox{0 pokud } a\notin A\\
   \mbox{0 pokud } a\notin A\\
   \mbox{1 pokud } a\in A
   \mbox{1 pokud } a\in A

Verze z 14. 8. 2022, 14:50

Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá z nejobecnějšího možného hlediska problémem matematického uchopení pojmu kvantity. Má velmi úzkou souvislost s teorií integrálu a teorií pravděpodobnosti.

Obsah

Míra

Pojem míry je základním pojmem teorie míry. Z neformálního hlediska je míra zobecněním pojmů délky, obsahu, objemu nebo počtu (množství).

Přesná definice

Funkce μ, která je definovaná na σ-algebře Σ, a jejíž obor hodnot je podmnožinou intervalu \([0,\infty]</math>, se nazývá míra, jestliže platí:

  • míra prázdné množiny je nulová: \(\mu(\emptyset)=0</math>
  • σ-aditivita: pro libovolnou spočetnou posloupnost po dvou disjunktních množin \(A_{0},A_{1},...</math> je \(\mu(\bigcup_{i} A_{i})=\sum_{i} \mu(A_{i})</math>

Vlastnosti míry

  • \( \mbox{pokud } A \subseteq B \mbox{, pak } \mu(A) \le \mu(B)</math>
  • \( \mbox{pokud }A_{0} \subseteq A_{1} \subseteq ... \mbox{ , pak } \mu(\bigcup_{i} A_{i})=\lim_{i \rightarrow \infty} \mu (A_{i})</math>
  • \( \mbox{pokud }A_{0} \supseteq A_{1} \supseteq ... \mbox{ a } \mu(A_{0})< \infty \mbox{ , pak } \mu(\bigcap_{i} A_{i})=\lim_{i \rightarrow \infty} \mu (A_{i})</math>

Příklady měr

  • Diracova míra \(\delta_{a}</math>: Nehť X je neprázdná množina a a její prvek. Diracova míra \(\delta_{a}</math> je definována na σ-algebře P(X) všech podmnožin množiny X předpisem:

\(\delta_{a}(A)=\begin{cases}

 \mbox{0 pokud } a\notin A\\
 \mbox{1 pokud } a\in A

\end{cases}</math>

Reference

Walter Rudin, Analýza v reálném a komplexním oboru

Související články