Rapidita
Z Multimediaexpo.cz
(+ Masivní vylepšení) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | '''Rapidita''' je [[bezrozměrná veličina|bezrozměrná]] fyzikální veličina, která je mírou pohybu prostorem, podobně jako [[rychlost]]. Zatímco rychlost objektů je podle [[speciální teorie relativity]] shora omezena [[rychlost světla|rychlostí světla ve vakuu]] < | + | '''Rapidita''' je [[bezrozměrná veličina|bezrozměrná]] fyzikální veličina, která je mírou pohybu prostorem, podobně jako [[rychlost]]. Zatímco rychlost objektů je podle [[speciální teorie relativity]] shora omezena [[rychlost světla|rychlostí světla ve vakuu]] <big>\(c\)</big>, rapidita může být libovolně velká. Pro objekty v klidu má hodnotu 0 a pro pomalé objekty je přímo úměrná rychlosti. Když se rychlost objektu přibližuje <big>\(c\)</big>, roste rapidita nade všechny meze. |
- | Rapidita < | + | Rapidita <big>\(r\)</big> je definována vztahem |
- | :< | + | :<big>\(\operatorname{tgh}\, r = \beta \,,\)</big> |
- | kde < | + | kde <big>\(\beta = v/c\)</big> je [[bezrozměrná rychlost]] a funkce <big>\(\operatorname{tgh}\)</big> je [[hyperbolický tangens]]. Známe-li rychlost, můžeme rapiditu spočítat pomocí funkce [[hyperbolický arkus tangens]], kterou lze vyjádřit [[přirozený logaritmus|přirozeným logaritmem]] |
- | :< | + | :<big>\(r = \operatorname{arctgh}\, \beta = \frac{1}{2} \ln \frac{1 + \beta}{1 - \beta} \,.\)</big> |
== Příklady == | == Příklady == | ||
- | Rozvojem do [[Taylorova řada|Taylorovy řady]] lze ukázat, že pro rychlosti mnohem menší než < | + | Rozvojem do [[Taylorova řada|Taylorovy řady]] lze ukázat, že pro rychlosti mnohem menší než <big>\(c\)</big> je <big>\(r\)</big> velmi přesně rovno <big>\(\beta\)</big>. Například raketa pohybující se rychlostí 8 km/s má bezrozměrnou rychlost <big>\(\beta = 0{,}0000266851276159\)</big> a rapiditu <big>\(r = 0{,}0000266851276222\)</big>, liší se až na deváté platné číslici. Rapidita tedy v běžných situacích představuje přímo rychlost v [[přirozené jednotky|přirozených jednotkách]]. |
- | Pro vysoké rychlosti je rapidita větší než < | + | Pro vysoké rychlosti je rapidita větší než <big>\(\beta\)</big>. Například při polovině rychlosti světla je <big>\(\beta = 0{,}5\)</big>, zatímco <big>\(r = 0{,}5493\)</big>. Rapidita <big>\(r = 1\)</big> odpovídá rychlosti <big>\(\beta = 0{,}7616\)</big>. [[Proton]]y v prstenci [[LHC]] urychlené na energii 3,5 [[elektronvolt|TeV]] mají rychlost <big>\(\beta = 0{,}9999999282\)</big> a rapiditu <big>\(r = 8{,}57\)</big>. Při dalším urychlení na 7 TeV se rychlost zvýší jen nepatrně, <big>\(\beta = 0{,}9999999820\)</big>, ale rapidita vzroste na <big>\(r = 9{,}26\)</big>. |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
Řádka 122: | Řádka 122: | ||
|299 792 458,0 | |299 792 458,0 | ||
|1 | |1 | ||
- | |< | + | |<big>\(\infty\)</big> |
- | |< | + | |<big>\(\infty\)</big> |
|světlo ve vakuu | |světlo ve vakuu | ||
|- | |- | ||
Řádka 129: | Řádka 129: | ||
== Skládání pohybů == | == Skládání pohybů == | ||
- | V [[klasická fyzika|klasické fyzice]] se rychlosti [[Skládání rychlostí|skládají]] prostým sčítáním. Pohybují-li se dvě rakety po téže přímce [[Rovnoměrný přímočarý pohyb|rovnoměrně]] směrem od sebe rychlostmi < | + | V [[klasická fyzika|klasické fyzice]] se rychlosti [[Skládání rychlostí|skládají]] prostým sčítáním. Pohybují-li se dvě rakety po téže přímce [[Rovnoměrný přímočarý pohyb|rovnoměrně]] směrem od sebe rychlostmi <big>\(v_1\)</big> a <big>\(v_2\)</big>, pak by cestovatel v jedné z nich měl podle klasické fyziky pozorovat, že druhá se od něj vzdaluje rychlostí <big>\(v_1+v_2\)</big>. Tento vztah ale v přírodě neplatí, je-li alespoň jedna z rychlostí velká, tedy řádově srovnatelná s <big>\(c\)</big>. Pro [[skládání rychlostí]] ve speciální teorii relativity platí vztah |
- | :< | + | :<big>\(v_{12}=\frac{v_1+v_2}{1+v_1v_2/c^2} \,.\)</big> |
Totéž lze vyjádřit pomocí bezrozměrných rychlostí | Totéž lze vyjádřit pomocí bezrozměrných rychlostí | ||
- | :< | + | :<big>\(\beta_{12}=\frac{\beta_1+\beta_2}{1+\beta_1\beta_2}.\)</big> |
Lze ukázat, že | Lze ukázat, že | ||
- | :< | + | :<big>\(\mathrm{arctgh}\, \beta_{12} = \mathrm{arctgh}\, \beta_1 + \mathrm{arctgh}\, \beta_2 \,,\)</big> |
neboli | neboli | ||
- | :< | + | :<big>\(r_{12} = r_1+r_2 \,.\)</big> |
To znamená, že rapidity lze jednoduše ''sčítat'' jak v klasickém tak i relativistickém případě. Můžeme například urychlit jeden proton na 3,5 TeV, druhý na 7 TeV a poslat je proti sobě. V soustavě spjaté s jedním z nich se bude druhý přibližovat s rapiditou 8,57+9,26=17,83. <ref group="pozn">Při nárazu do stojícího terče je tak vysoká rapidita technicky nedosažitelná. To je důvod, proč LHC používá dva vstřícné svazky částic. Oba svazky v LHC mají před srážkou přesně stejnou rapiditu. Zde jsou použity protony s různou energií jen jako příklad.</ref> Pokud se tělesa pohybují po téže přímce stejným směrem, pak se rapidity ''odečítají'', tak jako klasické rychlosti. Když například proton o energii 7 TeV dohání druhý proton o energii 3,5 TeV, tak rapidita jejich vzájemného přibližování je 9,26-8,57=0,69. | To znamená, že rapidity lze jednoduše ''sčítat'' jak v klasickém tak i relativistickém případě. Můžeme například urychlit jeden proton na 3,5 TeV, druhý na 7 TeV a poslat je proti sobě. V soustavě spjaté s jedním z nich se bude druhý přibližovat s rapiditou 8,57+9,26=17,83. <ref group="pozn">Při nárazu do stojícího terče je tak vysoká rapidita technicky nedosažitelná. To je důvod, proč LHC používá dva vstřícné svazky částic. Oba svazky v LHC mají před srážkou přesně stejnou rapiditu. Zde jsou použity protony s různou energií jen jako příklad.</ref> Pokud se tělesa pohybují po téže přímce stejným směrem, pak se rapidity ''odečítají'', tak jako klasické rychlosti. Když například proton o energii 7 TeV dohání druhý proton o energii 3,5 TeV, tak rapidita jejich vzájemného přibližování je 9,26-8,57=0,69. | ||
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:53
Rapidita je bezrozměrná fyzikální veličina, která je mírou pohybu prostorem, podobně jako rychlost. Zatímco rychlost objektů je podle speciální teorie relativity shora omezena rychlostí světla ve vakuu \(c\), rapidita může být libovolně velká. Pro objekty v klidu má hodnotu 0 a pro pomalé objekty je přímo úměrná rychlosti. Když se rychlost objektu přibližuje \(c\), roste rapidita nade všechny meze.
Rapidita \(r\) je definována vztahem
- \(\operatorname{tgh}\, r = \beta \,,\)
kde \(\beta = v/c\) je bezrozměrná rychlost a funkce \(\operatorname{tgh}\) je hyperbolický tangens. Známe-li rychlost, můžeme rapiditu spočítat pomocí funkce hyperbolický arkus tangens, kterou lze vyjádřit přirozeným logaritmem
- \(r = \operatorname{arctgh}\, \beta = \frac{1}{2} \ln \frac{1 + \beta}{1 - \beta} \,.\)
Příklady
Rozvojem do Taylorovy řady lze ukázat, že pro rychlosti mnohem menší než \(c\) je \(r\) velmi přesně rovno \(\beta\). Například raketa pohybující se rychlostí 8 km/s má bezrozměrnou rychlost \(\beta = 0{,}0000266851276159\) a rapiditu \(r = 0{,}0000266851276222\), liší se až na deváté platné číslici. Rapidita tedy v běžných situacích představuje přímo rychlost v přirozených jednotkách.
Pro vysoké rychlosti je rapidita větší než \(\beta\). Například při polovině rychlosti světla je \(\beta = 0{,}5\), zatímco \(r = 0{,}5493\). Rapidita \(r = 1\) odpovídá rychlosti \(\beta = 0{,}7616\). Protony v prstenci LHC urychlené na energii 3,5 TeV mají rychlost \(\beta = 0{,}9999999282\) a rapiditu \(r = 8{,}57\). Při dalším urychlení na 7 TeV se rychlost zvýší jen nepatrně, \(\beta = 0{,}9999999820\), ale rapidita vzroste na \(r = 9{,}26\).
Rychlost / m.s-1 | Bezrozměrná rychlost | Rapidita | Lorentzův faktor | Poznámka |
---|---|---|---|---|
0 | 0 | 0 | 1 | těleso v klidu |
20 000 | 0,000066713 | 0,000066713 | 1,00000000223 | obvyklá rychlost planetární sondy |
29 979 246 | 0,1 | 0,100335 | 1,00504 | relativistické jevy se začínají projevovat |
123 932 393 | 0,413394 | 0,439698 | 1,0982 | světlo v diamantu (n=2,419) |
149 896 229 | 0,5 | 0,54931 | 1,155 | |
224 844 344 | 0,75 | 0,97296 | 1,512 | |
224 900 000 | 0,75019 | 0,97338 | 1,512 | světlo ve vodě (n=1,3330) |
228 320 184 | 0,76159 | 1 | 1,543 | |
259 627 884 | 0,86603 | 1,3170 | 2 | kinetická energie je rovna klidové |
269 813 212 | 0,9 | 1,4722 | 2,2942 | |
296 794 533 | 0,99 | 2,6467 | 7,0888 | |
299 492 666 | 0,999 | 3,8002 | 22,366 | |
299 762 479 | 0,9999 | 4,9517 | 70,712 | |
299 789 460 | 0,99999 | 6,1030 | 223,6 | |
299 792 453 | 0,999999982044 | 9,2642 | 7 463 | 7 TeV proton (LHC) |
299 792 457,9964 | 0,999999999988 | 12,92 | 204 500 | 104,5 GeV elektron (LEP, rekord v laboratoři) |
299 792 457,999 999 999 999 997 | 0,9999999999999999999999902 | 26,8 | 3,2×1011 | vzácný 3×1020 eV proton kosmického záření |
299 792 458,0 | 1 | \(\infty\) | \(\infty\) | světlo ve vakuu |
Skládání pohybů
V klasické fyzice se rychlosti skládají prostým sčítáním. Pohybují-li se dvě rakety po téže přímce rovnoměrně směrem od sebe rychlostmi \(v_1\) a \(v_2\), pak by cestovatel v jedné z nich měl podle klasické fyziky pozorovat, že druhá se od něj vzdaluje rychlostí \(v_1+v_2\). Tento vztah ale v přírodě neplatí, je-li alespoň jedna z rychlostí velká, tedy řádově srovnatelná s \(c\). Pro skládání rychlostí ve speciální teorii relativity platí vztah
- \(v_{12}=\frac{v_1+v_2}{1+v_1v_2/c^2} \,.\)
Totéž lze vyjádřit pomocí bezrozměrných rychlostí
- \(\beta_{12}=\frac{\beta_1+\beta_2}{1+\beta_1\beta_2}.\)
Lze ukázat, že
- \(\mathrm{arctgh}\, \beta_{12} = \mathrm{arctgh}\, \beta_1 + \mathrm{arctgh}\, \beta_2 \,,\)
neboli
- \(r_{12} = r_1+r_2 \,.\)
To znamená, že rapidity lze jednoduše sčítat jak v klasickém tak i relativistickém případě. Můžeme například urychlit jeden proton na 3,5 TeV, druhý na 7 TeV a poslat je proti sobě. V soustavě spjaté s jedním z nich se bude druhý přibližovat s rapiditou 8,57+9,26=17,83. [pozn 1] Pokud se tělesa pohybují po téže přímce stejným směrem, pak se rapidity odečítají, tak jako klasické rychlosti. Když například proton o energii 7 TeV dohání druhý proton o energii 3,5 TeV, tak rapidita jejich vzájemného přibližování je 9,26-8,57=0,69.
Poznámky
- ↑ Při nárazu do stojícího terče je tak vysoká rapidita technicky nedosažitelná. To je důvod, proč LHC používá dva vstřícné svazky částic. Oba svazky v LHC mají před srážkou přesně stejnou rapiditu. Zde jsou použity protony s různou energií jen jako příklad.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |