Šablona:Článek dne/2020/12

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52

Jičín (německy: Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má rozlohu 2493 ha.

S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese Řáholci. Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.

Město bylo založeno jako královské před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku 1293 Guty Habsburské čili Jitky, manželky Václava II.

V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemesla, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel  sv. Ignáce. Roku 1337 prodal český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy – za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána a kamenná vodárenská věž. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například barokní kostel svatého Jakuba nebo kamenná vodárenská věž. Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Tovaryšstvo Ježíšovo zde založilo gymnázium a jezuitskou kolej, kde působil například Bohuslav Balbín a jako žák budoucí pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu.

Jičín se v 19. století stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u Jičína. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně. Během první československé republiky zažilo město další rozkvět.

Působil zde spisovatel Václav Čtvrtek a architekt Čeněk Musil. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský Sokol, závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.

Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo ke znárodňování velkých závodů. V roce 1968 obsadili město vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna. Začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek.

Město se v současnosti skládá z 11 místních částí na 4 katastrálních územích. Bydlení v Jičíně patří k velmi žádaným, nicméně jsou zde poměrně vysoké ceny nájemného.