Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Jaroslav Tvrdík
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „Dassault Aviation“ textem „Dassault Aviation“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
[[Ing.]] '''Jaroslav Tvrdík''' (* [[11. září]] [[1968]]) je bývalý [[ministr obrany]] ČR v letech [[2001]] až [[2003]] ve [[Vláda Miloše Zemana|vládě Miloše Zemana]] a [[Vláda Vladimíra Špidly|vládě Vladimíra Špidly]]. | [[Ing.]] '''Jaroslav Tvrdík''' (* [[11. září]] [[1968]]) je bývalý [[ministr obrany]] ČR v letech [[2001]] až [[2003]] ve [[Vláda Miloše Zemana|vládě Miloše Zemana]] a [[Vláda Vladimíra Špidly|vládě Vladimíra Špidly]]. | ||
== Život a kariéra == | == Život a kariéra == | ||
| - | Dětství strávil v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]]. Vystudoval střední ekonomickou školu v [[Chotěboř]]i, poté [[Vysoká vojenská škola|Vysokou vojenskou školu]] ve [[Vyškov]]ě, kde promoval v roce [[1990]]. V průběhu studia se stal členem [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]].<ref>Jindřich Šídlo, ''Do sněmovny míří desítky členů KSČ'', Mladá Fronta DNES, 27. května 2002, titulní strana</ref> V roce [[1992]] absolvoval misi [[UNPROFOR]] v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Od roku [[1996]] pracuje u ministerstva obrany, od roku 2000 ekonomický náměstek ministra obrany. Stal se předsedou výběrové komise na nákup stíhacích letounů.<ref>Jan Gazdík, ''Ekonom Tvrdík: Hospodaření je ostudné'', Mladá Fronta DNES, 1. února 2001, strana 4</ref> Z tendru na zakázku v objemu zhruba 100 miliard korun (náklady na výstavbu jaderné elektrárny Temelín) postupně odstoupily firmy Boeing, [[Lockheed Martin]], [[Eurofighter]] i | + | Dětství strávil v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]]. Vystudoval střední ekonomickou školu v [[Chotěboř]]i, poté [[Vysoká vojenská škola|Vysokou vojenskou školu]] ve [[Vyškov]]ě, kde promoval v roce [[1990]]. V průběhu studia se stal členem [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]].<ref>Jindřich Šídlo, ''Do sněmovny míří desítky členů KSČ'', Mladá Fronta DNES, 27. května 2002, titulní strana</ref> V roce [[1992]] absolvoval misi [[UNPROFOR]] v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Od roku [[1996]] pracuje u ministerstva obrany, od roku 2000 ekonomický náměstek ministra obrany. Stal se předsedou výběrové komise na nákup stíhacích letounů.<ref>Jan Gazdík, ''Ekonom Tvrdík: Hospodaření je ostudné'', Mladá Fronta DNES, 1. února 2001, strana 4</ref> Z tendru na zakázku v objemu zhruba 100 miliard korun (náklady na výstavbu jaderné elektrárny Temelín) postupně odstoupily firmy Boeing, [[Lockheed Martin]], [[Eurofighter]] i Dassault Aviation, zůstala v něm pouze společnost BAE Systems nabízející letouny Gripen.<ref>rak/ČTK, ''V tendru na stíhačky je jediná společnost'', Mladá Fronta DNES, 30. října 2001, sešit Ekonomika, strana 1</ref> V roce 2001 - 2003 byl ministrem obrany. |
Počátkem května 2003 Tvrdík přiznal, že si telefonoval s podnikatelkou [[Libuše Barková|Libuší Barkovou]],<ref>[[Sabina Slonková]], David Macháček, Jan Gazdík, ''Gross a Tvrdík vysvětlují podivné kontakty'', 6. května 2003, titulní strana</ref> která mu o rok dříve pomáhala kampaní při volbách do parlamentu.<ref>Renata Kalenská, ''[http://www.lidovky.cz/ln_rozhovory.asp?c=A060811_155557_ln_nazory_hrn Mrázek mi nosil vajíčka a sekanou]'' (rozhovor s Libuší Barkovou), Lidové noviny, 11. srpna 2006</ref> Redaktorům, kteří v novinách spekulovali o kontakterch Libuše Barkové s [[Šárka Grossová|Šárkou Grossovou]] a [[Stanislav Gross|Stanislave Grossem]] odeslal esemsku s textem "''Je mi z vás na blití''".<ref>Sabina Slonková, Jan Gazdík, ''Tvrdík: občas na vrcholu, častěji na dně'', Mladá Fronta DNES, 30. května 2003, strana 3</ref> | Počátkem května 2003 Tvrdík přiznal, že si telefonoval s podnikatelkou [[Libuše Barková|Libuší Barkovou]],<ref>[[Sabina Slonková]], David Macháček, Jan Gazdík, ''Gross a Tvrdík vysvětlují podivné kontakty'', 6. května 2003, titulní strana</ref> která mu o rok dříve pomáhala kampaní při volbách do parlamentu.<ref>Renata Kalenská, ''[http://www.lidovky.cz/ln_rozhovory.asp?c=A060811_155557_ln_nazory_hrn Mrázek mi nosil vajíčka a sekanou]'' (rozhovor s Libuší Barkovou), Lidové noviny, 11. srpna 2006</ref> Redaktorům, kteří v novinách spekulovali o kontakterch Libuše Barkové s [[Šárka Grossová|Šárkou Grossovou]] a [[Stanislav Gross|Stanislave Grossem]] odeslal esemsku s textem "''Je mi z vás na blití''".<ref>Sabina Slonková, Jan Gazdík, ''Tvrdík: občas na vrcholu, častěji na dně'', Mladá Fronta DNES, 30. května 2003, strana 3</ref> | ||
Na konci května 2003 Tvrdík podal demisi, poté ji stáhl a vzápětí ji podal podruhé.<ref>Ivana Dubnová, ''Je mi do breku, říká Jaroslav Tvrdík'', Mladá Fronta DNES, 31. května 2003, strana 2</ref> První demisi tvrdík podal na protest proti snížení armádního rozpočtu na 2,2 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na 2,05 % HDP, poté ji vzal kuriozně zpět, i když rozpočet pro armádu mezitím klesl až na 1,9 % HDP.<ref>Jan Kubita, Jan Gazdík, Lukáš Dolanský, ''Tvrdík odešel, zůstal a odešel'', 31. května 2003, titulní strana</ref> | Na konci května 2003 Tvrdík podal demisi, poté ji stáhl a vzápětí ji podal podruhé.<ref>Ivana Dubnová, ''Je mi do breku, říká Jaroslav Tvrdík'', Mladá Fronta DNES, 31. května 2003, strana 2</ref> První demisi tvrdík podal na protest proti snížení armádního rozpočtu na 2,2 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na 2,05 % HDP, poté ji vzal kuriozně zpět, i když rozpočet pro armádu mezitím klesl až na 1,9 % HDP.<ref>Jan Kubita, Jan Gazdík, Lukáš Dolanský, ''Tvrdík odešel, zůstal a odešel'', 31. května 2003, titulní strana</ref> | ||
Aktuální verze z 26. 1. 2023, 11:45
Ing. Jaroslav Tvrdík (* 11. září 1968) je bývalý ministr obrany ČR v letech 2001 až 2003 ve vládě Miloše Zemana a vládě Vladimíra Špidly.
Život a kariéra
Dětství strávil v Havlíčkově Brodě. Vystudoval střední ekonomickou školu v Chotěboři, poté Vysokou vojenskou školu ve Vyškově, kde promoval v roce 1990. V průběhu studia se stal členem Komunistické strany Československa.[1] V roce 1992 absolvoval misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Od roku 1996 pracuje u ministerstva obrany, od roku 2000 ekonomický náměstek ministra obrany. Stal se předsedou výběrové komise na nákup stíhacích letounů.[2] Z tendru na zakázku v objemu zhruba 100 miliard korun (náklady na výstavbu jaderné elektrárny Temelín) postupně odstoupily firmy Boeing, Lockheed Martin, Eurofighter i Dassault Aviation, zůstala v něm pouze společnost BAE Systems nabízející letouny Gripen.[3] V roce 2001 - 2003 byl ministrem obrany. Počátkem května 2003 Tvrdík přiznal, že si telefonoval s podnikatelkou Libuší Barkovou,[4] která mu o rok dříve pomáhala kampaní při volbách do parlamentu.[5] Redaktorům, kteří v novinách spekulovali o kontakterch Libuše Barkové s Šárkou Grossovou a Stanislave Grossem odeslal esemsku s textem "Je mi z vás na blití".[6] Na konci května 2003 Tvrdík podal demisi, poté ji stáhl a vzápětí ji podal podruhé.[7] První demisi tvrdík podal na protest proti snížení armádního rozpočtu na 2,2 % HDP na 2,05 % HDP, poté ji vzal kuriozně zpět, i když rozpočet pro armádu mezitím klesl až na 1,9 % HDP.[8] ČSSD hledala pro Tvrdíka nové uplatnění. Podle tisku se však proti angažmá v Aeru Vodochody postavil Boeing a s nástupem do státního podniku Správa letišť nesouhlasil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL).[9] Nakonec zástupci ministerstva financí v dozorčí radě Českých aerolinií odvolali dosavadního šéfa Miroslava Kůlu a Tvrdíka bez řádného výběrového řízení jmenovali na jeho místo.[10] Jaroslav Tvrdík začal okamžitě po svém nástupu s obměnou manažerů, do nejvyššího vedení si vzal své bývalé náměstky z ministerstva obrany.[11] Prosadil plán na výrazné zvýšení počtu letounů a růst platů během tří let zhruba o třetinu.[12] Plán na rozšíření flotily a řadu dalších plánů připravovali pro Tvrdíkovo vedení poradenské společnosti. V letech 2004-2005 vyplatily ČSA společnosti Deloitte ČR 91 milionů korun a společnosti Mc Kinsey & Company 146 milionů korun. Jednalo se například o projekty převzetí charterové společnosti Travel Service nebo maďarských aerolinek Malév.[13] V březnu 2004 v pražské Evropské ulici boural se svým služebním BMW, hasiči museli automobil sundavat se svodidel a zasypávat vyteklý benzín.[14] Pokutu nedostal, policie to řešila domluvou.[14] Ve stejném měsíci ČSA oznámily nákup 29 limuzín Audi, která nahradily stávající vozy Škoda Octavia a starší Peugeoty 406.[15] V prosinci 2005 poslali odboráři premiéru Jiřímu Paroubkovi ostrý dopis s detailním popisem situace v ČSA, ve kterám žádali odstoupení Jaroslava Tvrdíka.[16] V lednu 2006 Tvrdík kývl na nabídku Paroubka stát se před nadcházejícími sněmovními volbami manažerem volebního štábu ČSSD , do kterého byl ve stejné době jmenován jeho dřívější člen, podnikatel Oldřich Lichtenberg.[17] Ve funkci předsedy představenstva ztrátových ČSA Tvrdíka vystřídal Radomír Lašák.[18] Později byl Tvrdík Jiřím Paroubkem jmenován vedoucím jeho poradců. Od roku 1993 je ženatý, s manželkou Janou se jim v roce 2000 narodila dcera Jana.
Reference
Externí odkazy
| Ministři obrany ČR | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Vladimír Vetchý | 2001–2003 Jaroslav Tvrdík | Nástupce: Miroslav Kostelka |
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.