Vyškov

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png



Vyškov (německy: Wischau, dříve také Víškov[1]) je okresní město na dálnici D1, 27 km východně od Brna. Leží téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a nížiny Hornomoravského úvalu při řece Hané v nadmořské výšce 254 m n. m., je jedním z hraničních měst regionu Haná.[2][3] Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou[4]. Býval nazýván "Moravské Versailles" nebo také "Hanácké Versailles". Místní železniční stanice se nazývá Vyškov na Moravě (název vznikl patrně pro jednoznačné odlišení od obce Výškova, jemuž se dal přídomek v Čechách).

Obsah

Historie

Nejstarší pečeť
Související informace můžete najít také v článku: Dějiny Vyškova

První zmínka o městě pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (rok 1141). Začátkem 13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub, úředník krále Přemysla Otakara I. Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku byl Vyškov povýšen na město a o něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve 14. století již Vyškov patří k předním městům olomouckého biskupství.

Husitská doba

V dobách husitských byl Vyškov, který zachovával věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen (asi 1427). Za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Poděbrad a Minsterberka. O obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký biskup Protasius (také uváděno v literatuře Tas) Černohorský z Boskovic v průběhu 2. poloviny 15. století. Roku 1569 město postavilo novou radnici. V roce 1609 do radnice uhodil blesk a následně byla poškozena výbuchem střelného prachu ve sklepení.

Stavovské povstání

V této době se město přidává k vzbouřeným stavům 17. srpna 1619. Představitelé města odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy Ladislavu Velenovi z Žerotína. Za město mu odpřísáhli věrnost Jiří Čermák, Melchior Moudrák a Jan Markovský.

30–letá válka

V tomto období v rozmezí let 1618 - 1648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na pouhých 54 obyvatel. Po skončení Třicetileté války byly některé vesnice na Vyškovsku z poloviny i více vylidněny. Jak tehdy vypadala Morava, je zachyceno v tzv. první lánské vizitaci z let 1656 - 1675 ( první poddanský soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se Slavkovem a Bučovicemi byly postiženy z Vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště procházejících vojsk.

V 80. letech 17. století začal ve Vyškově řádit mor, který trval až do začátku století osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven morový sloup. Tehdy na mor zemřelo tolik obyvatel, že se jejich úmrtí ani nezapisovala do matriky. Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panování biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tehdy se Vyškovu říkalo Moravské Versailles.

Dobová kresba Vyškova z roku 1720

Začátkem 18. století ovládají Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se sjíždějí na zámek hosté kardinála Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha, olomouckého biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 vyhořelo celé město včetně zámku, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny olomoucká i brněnská brána. Druhý obrovský požár zasáhl Vyškov v květnu roku 1917; trval 3 dny a zničil celou třetinu města. Za první republiky v letech 1923 až 1925 proběhla elektrifikace města. V roce 1928 byl arcibiskupský zámek prodán zemi Moravskoslezké a byla v něm zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce 1935 pak byla provedena výstavba vodovodu. Vojenská posádka vznikla v roce 1936 a je součástí Vyškova dodnes. V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Na konci druhé světové války zasáhly boje Vyškov natolik, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi. [5]

Související informace můžete najít také v článku: Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)

Pohromy a katastrofy města Vyškova

Po požáru roku 1917
  • 7. srpen 1609 - Velký výbuch v radnici, kdy po půlnoci při velké bouři uhodil blesk do radniční věže. Tehdy byly ve sklepení uloženy 2 tuny střelného prachu, které rozmetaly výbuchem věž i dva přilehlé domy.
  • 3. únor 1638 - Velká vichřice způsobila ve městě mnoho škod, zejména pobořila zámeckou kapli.
  • 1753 - Obrovský požár, kterému podlehl celý Vyškov až na dva domy. Jako žhářka byla tehdy upálena 17letá Viktorie Veselá, zamilovaná do tesařského tovaryše, jemuž paličstvím opatřovala práci.[6]
  • 30. srpna 1814 - Strašná povodeň, kdy 8 dní bez ustání trvá silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila.[7]
  • 21. května 1917 - Katastrofální požár města Vyškova vypukl ve 13:30 v domě Meixnerově na náměstí. Oheň byl zdolán až ve středu 23. května 1917. V důsledku tohoto požáru byl zaznamenán úbytek obyvatelstva o 730 osob.[8]
  • 22. března 1931 - Velká povodňová katastrofa, kdy řeka Haná dosahovala až 4,5 metrů (kulminovala kolem půlnoci). Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím.[9]

Historické památky

Morový sloup na náměstí

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1749 a 2006
1749 1775 1837 1860 1880 1890 1900 1910 1921 1931 1961 2006
779 804 3 264 4 891 5 221 5 569 5 988 6 228 5 498 5 400 12 413 22 374

Politika

Do konce 19. století si drželi vedení na radnici vyškovští Němci. V druhé polovině 19. století byl veden o počeštění radnice tvrdý boj. V prvních letech české správy měla vedoucí úlohu strana lidově pokroková. Po 1. světové válce se změnila na národně demokratickou. Udržela si vedení až do 30. let 20. století.

Přehled událostí

  • 1848 zmařeny volby do Frankfurtu díky vlastenci Dr. Františku X. Škorpíkovi
  • 1863 první veřejná česká schůze
  • 1882 začínají vycházet Vyškovské noviny a politický týdeník strany lidově pokrokové
  • 1899 dosáhli Češi dohodou volební většiny českým místostarostou Jana Strnada
  • 1903 zvolen první český starosta
  • 1915 zastřelen v Petrovaradíně Vyškovan Karel Gütter pro velezradu
  • 1917 požár města
  • 1920 bouřlivé demonstrace vyvolané politickými událostmi v Praze
  • 1921 založena ve Vyškově komunistická strana
  • 1936 přichází do města vojenská posádka
  • 1940 dostává Vyškov německého vládního komisaře
  • 1945 Vyškov osvobozen 30. dubna
  • 1946 vyhrává volby komunistická strana a probíhá znárodnění průmyslových podniků

Zastupitelstvo města 2006–2010

Související informace můžete najít také v článku: Seznam starostů města Vyškov
Soubor:Starosta Petr Hájek.jpg
Současný starosta Petr Hájek.

Zastupitelstvo města Vyškova čítá 27 členů. Zastupitelstvo zvolilo 9členou radu města, starostu a 2 místostarosty.

  • Starosta: RNDr. Petr Hájek (ČSSD)
  • Místostarosta: Karel Jurka (ODS), Roman Celý (KDU-ČSL)
  • Městská rada:
    • ČSSD : RNDr. Petr Hájek, Ing. Jiří Piňos, Mgr. Luděk Kotoulek a MUDr. Pavel Veselý
    • ODS : Mgr. Luboš Kadlec, Karel Jurka, Ing. Dagmar Nepeřená a MVDr. Radim Poláček
    • KDU-ČSL : Roman Celý

Rada města Vyškova je zastoupena politickými stranami v poměru 4 : 4 : 1.

  • Předseda finančního výboru zastupitelstva : Dr. Ing. Jan Procházka (KSČM)
  • Kontrolní výbor : PhDr. Radek Mikulka (Volba pro město)

Politické organizace ve Vyškově před rokem 1945

Spolek Svornost zal. 1876, Vzdělávací spolek Jaroslav (sociálně demokratický) zal. 1883, Rovnost zal. 1891, vzdělávací beseda Havlíček zal. 1896, Dělnická tělocvičná jednota Lassalle zal. 1908, ČSSD vybudovala v roce 1908 Dělnický dům, Svaz zedníků, tesařů, obuvníků zal. 1907, svaz textilních dělníků 1910 a svaz kovodělníků 1922.

Kulturní zařízení

  • Městské kulturní středisko sídlí v Besedním domě. Tato organizace pořádá pro veřejnost během celého roku řadu kulturních akcí (koncerty, divadelní představení apd.) (obrázek)
Dům dětí a mládeže
  • Kino Sokolský dům má kapacitu sálu 234 míst a promítá v průměru 35 krát za měsíc. (obrázek)
  • Knihovna Karla Dvořáčka - knižní fond knihovny čítá asi 100 000 titulů (obrázek)
  • Dům dětí a mládeže - budova stojící na hlavní silnici směr Brno (naproti Prioru) (obrázek)
  • Galerie TIC
  • Galerie V rohu
  • Muzeum Vyškovska
  • Zoopark Vyškov - zrenovovaný park v blízkost centra města (viz článek Zoopark) (obrázek)
  • DinoPark Vyškov - nový unikátní park v marchanickém hájku (viz článek DinoPark) (obrázek)
  • Muzeum letecké a pozemní techniky
  • Malé železniční muzeum - se nachází v bývalé vodárně z roku 1869 vedle hlavního nádraží (obrázek)
  • Hvězdárna v Marchanicích
  • Aquapark Vyškov

Válečné hroby a pamětní místa

Pomník ruského vojáka
  • Pamětní deska JUDr. Jana Hona v objektu radnice
  • Pamětní deska Josefa Varty – Se nachází na rodném domě na Masarykově náměstí . Odhalena byla roku 1936. (obrázek)
  • Pamětní deska v kostele Nanebevzetí Panny Marie – vlastník církev
  • Pomník ruské občanky Jelizavety Polikarpovny – hřbitov Vyškov (obrázek)
  • Pamětní deska zaměstnanců okresního úřadu a berní správy – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
  • Pomník Vojáci vojákům – hřbitov Vyškov (obrázek)
  • Pamětní deska s reliéfem, věnovaná obětem okupace – Sokolský dům
  • Pomník ruského vojáka Pavla Andrejeviče Varalejova – hřbitov Vyškov (obrázek)
  • Pomník Bedřicha Smetany - je ozdobou městských Smetanových sadů a odhalen byl roku 1925. (obrázek)
  • Pomník Tomáše G. Masaryka - před budovou okresního úřadu

Zdravotnictví

V roce 1900 bylo ve Vyškově 6 lékařů, 2 zvěrolékaři a 1 lékárna. V letech 1912 zde byla malá infekční nemocnice. V roce 1928 tu působilo 7 lékařů a 2 lékárny. V budově reálného gymnázia byla v roce 1943 zřízena nemocnice, která se v roce 1950 přestěhovala do nových pavilonů jako Okresní ústav národního zdraví. V bývalém dětském domově vybudovaném Okresní péčí o mládež v roce 1928, bylo zřízeno zdravotnické středisko a druhé v budově bývalé Nemocenské pojišťovny bylo upraveno na polikliniku.

Doprava

V roce 1869 byla postavena železniční trať Brno - Přerov, vedoucí přes Vyškov. V roce 1922 byla zahájena pravidelná autobusová linka z Vyškova do Jedovnic. Do ostatních obcí obstarávali autodopravu soukromí dopravci. Teprve po zřízení dopravního závodu ČSAD v roce 1951 byly postupně zavedeny autobusové spoje do všech obcí v okrese. V roce 1962 bylo vybudováno nové autobusové nádraží. Současnou městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťují čtyři autobusové linky, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Školy ve Vyškově

Gymnázium Vyškov
  • Základní školy
  • Střední školy a odborná učiliště
    • Gymnázium Vyškov - (obrázek)
    • Střední škola podnikání a cestovního ruchu
    • Střední odborná škola a střední odborné učiliště
    • Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov,
  • Vysoké a vyšší odborné školy
    • Veřejně správní akademie - vyšší odborná škola, s.r.o. Brno
    • Základní umělecká škola

Spolky ve Vyškově před rokem 1945

Hospodářský (později okresní) spolek zal. 1863, Čtenářsko pěvecký spolek zal. 1864, Divadelní spolek Haná zal. 1864, Hasičský sbor (s německým vedením) zal.1869, Hasičský sbor (český) zal. 1910, Sokol zal. 1870 ( v roce 1900 utvořena sokolská župa Husova, v roce 1904 přejmenována na župu Petra Chelčického a v roce 1921 rozdělena na župu Milíčovu ), ženská vzdělávací jednota Vlasta zal. 1874, Klub českých živnostníků zal. 1893, Odbor národní jednoty zal. 1907, tělocvičná jednota Orel zal. 1905, osvětová komise a Okresní světový sbor zal. 1921, sirotčí spolek zal. 1912, Československý červený kříž zal. 1919, Spolek katolických tovaryšů zal. 1897, Spolek vojenských vysloužilců zal. 1872, Okresní jednota československé obce legionářské zal. 1921, klub velocipedistů zal. 1883, Lawn - tenis klub zal. 1908, odbor KČT zal. 1909, skaut zal. 1919, Sportovní klub zal. 1921, SK Haná zal. 1930, Volné pěvecké sdružení zal. 1919, Symfonické sdružení Haná zal. 1930, Národopisný spolek zal. 1893 ( v roce 1924 přejmenován na Krajský musejní spolek), Akademický feriální klub zal. 1896

Sport ve Vyškově

Zimní stadion Vyškov
Skatepark
  • Atletický a fotbalový stadion
  • Zimní stadion Vyškov se nachází v Městském sportovním areálu v blízkosti Smetanových sadů. (obrázek)
  • Aquapark Vyškov
  • Víceúčelové hřiště Lípová
  • Sportovní hala v Městském sportovním areálu
  • Přetlaková tenisová hala
  • Tenisový a volejbalový kurt Čtvrtníčkova
  • Skatepark o velikosti 1000 m2 z roku 2003. Je zde umístěno 8 překážek. (obrázek)
  • Kuželna KK Rostex Vyškov
  • Squash centrum Vyškov
  • Petangue - plocha ve Smetanových sadech
  • Bikrosová dráha
  • Stezky pro cyklisty, in-line bruslaře
  • Hřiště pro nejmenší po městě se jich nachází několik vizobr (obrázek)
  • Paintball
  • JIMI RC Vyškov - rugbyový klub [1]

Sportovci Vyškova

[10]

Rodáci, osobnosti a významné postavy města Vyškov

Ondřej Zelinka Starosta Vídně

Partnerská města

Literatura

  • JÜNGLING, Augustin. 10 let náboženské obce církve československé ve Vyškově. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1935.
  • ZBOŘIL, Bohumil. 100 let dobrovolné požární ochrany ve Vyškově : 1868-1968. [s.l.] : Vyškov : Míst. jednota Čs. svazu požární ochrany., 1968. Fotografie : B. Zbořil, M. Nevřala, J. Kopeček.
  • JORDÁN, František. 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893 -1993. Vyškov : Muzeum Vyškovska : Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. ISBN 80-85048-38-8.
  • BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava : Profil, 1986.
  • MUŽÍKOVÁ, Olga. Objevte Vyškovsko. Znojmo : Agentura Bravissimo, 2005. ISBN 80-239-7447-5.
  • HEP, Jindřich. Sedmdesát let vyškovského gymnasia 1899-1969. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1969.
  • ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov, město a okres. Praha, Brno, Bratislava : Národohospodářská propagace Československa, 1936.
  • VLČEK, Vilém. Vyškov Švédům zrazen. Vyškov : Kusák, 1916.
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. [s.l.] : Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8.
  • PROCHÁZKA, Vojtěch. Z minulosti vyškovského zámku. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1928.
  • SOKOLÍČEK, Zdeněk. Zookoutek ve Vyškově. Vyškov : Městské kulturní středisko, 1985.
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.
  • MIKŠ, Josef; STRYJOVÁ, Dagmar. Ztracené domy -Germanizační plány okupantů. Brno : okresní výbor ČSPB, 1989. s. 156.

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Vyškov
  2. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Haná, 1. Haná, rovina moravská
  3. ↑ Encyklopedie Univerzum, heslo Haná (oblast)
  4. ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  5. ↑ Vyškovsko z roku 1936
  6. ↑ Vlastivěda moravská, Vyškovsko
  7. ↑ 50. let Městské spořitelny ve Vyškově 1882 - 1932
  8. ↑ Památník městského sboru hasičů 1869 - 1929
  9. ↑ Vyškovské noviny 1931 Zvláštní vydání
  10. ↑ oceněný sportovec města Vyškov

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vyškov
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vyškov
Město Vyškov

Brňany • Dědice • Hamiltony • Křečkovice • Lhota • Nosálovice • Nouzka • Opatovice • Pařezovice • Pazderna • Rychtářov • Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Zouvalka

  Města a obce okresu Vyškov  

Bohaté Málkovice • Bohdalice-Pavlovice • Bošovice • Brankovice • Bučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • Heršpice • Hlubočany • Hodějice • Holubice • Hostěrádky-Rešov • Hoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na Hané • Ježkovice • Kobeřice u Brna • Kojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u Vyškova • Kučerov • Letonice • Lovčičky • Luleč • Lysovice • Malínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské Málkovice • Mouřínov • Němčany • Nemochovice • Nemojany • Nemotice • Nesovice • Nevojice • Nížkovice • Nové Sady • Olšany • Orlovice • Otnice • Podbřežice • Podivice • Podomí • Prusy-Boškůvky • Pustiměř • Račice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-Zvonovice • Rousínov • Ruprechtov • Rybníček • Slavkov u Brna • Snovídky • Studnice • Šaratice • Švábenice • Topolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad Litavou • Velešovice • Vyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina

       Jihomoravský kraj
Okresy kraje:

Blansko • Brno-město • Brno-venkov • Břeclav • Hodonín • Vyškov • Znojmo

   Největší města:

Brno • Znojmo • Hodonín • Břeclav • Vyškov • Blansko • Kyjov • Veselí nad Moravou • Boskovice • Kuřim

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vy%C5%A1kov“