Hlubočany

Z Multimediaexpo.cz



Hlubočany (německy: Hobitschau) jsou obcí ležící v Jihomoravském kraji v jižní části okresu Vyškov. K roku 2006 měla 495 obyvatel. Nachází se 5 km jižně od města Vyškov u silnice z Vyškova do Bučovic v nadmořské výšce 265 m n. m. Obec se rozkládá podél protáhlé návsi, kterou ovlivňuje protékající Bohdalický potok ústící do Rostěnického potoka. Východním směrem nedaleko Hlubočan se zvedají zalesněné stráně kopců Orlovické vrchoviny.[1] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Již od středověku je oblast kolem obce kolonizačním centrem na Vyškovsku. Nachází se zde kaple svatého Floriána stojící na místě původní rotundové kaple, dále se dochovalo několik domů, jež představují hanáckou lidovou architekturu 19. století.[2] Obec Hlubočany byla až do druhé světové války součástí německého ostrůvku na okrese Vyškov. Po válce byli Němci z Hlubočan vystěhováni a obec byla nově osídlena českými rodinami. Dnes je součástí mikroregionu Větrník. V Hlubočanech je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[2]

Obsah

Historie

Interiér kaple sv. Floriána

Název obce vznikl podle hluboce zaříznutého údolí potoka.[3] První písemná zmínka pochází z roku 1141, kdy olomoucký kostel držel v Hlubočanech dvě popluží. Obec Hlubočany kolonizovali Němci již v průběhu první poloviny 13. století. Tehdy obec patřila patrně pánům z Obřan. Po vymření rodu byla obec v majetku Jindřicha z Lipého. Ten roku 1325 daroval Hlubočany klášteru Králové na Starém Brně. Obec velmi utrpěla během třicetileté války, kdy ze 47 usedlostí jich 13 zůstalo úplně pustých. V majetku kláštera Králové zůstaly Hlubočany až do roku 1716, tedy po necelých 400 let. Následně představení kláštera prodali velkostatek Bernartu Antonínovi Bravantskému z Chobřan. Roku 1722 nový majitel umřel a tak velkostatek po něm zdědila vdova Johanka a pět jejích dcer.[1] V roce 1753 byla obec v držení jedné z dcer B. A. Brevantského, Kateřiny svobodnépaní d´Alba. Ta již velmi zadlužený velkostatek prodala za 45 000 zlatých rýnských Václavu hraběti Kořenskému z Terešova. Děti Václava Kořenského prodali Hlubočany i Terešov za 52 600 zlatých rýnských Arnoštovi hraběti Blankensteinovi. Po jeho smrti roku 1816 statek připadl jeho synovci Kristiánovi hraběti Blankenstein. Příbuzný Josef hrabě Blankenstein prodal roku 1858 Hlubočany Arnoštoví Janovi rytíři von Herring, po jehož smrti v roce 1871 dědili na polovinu Viktor a Arnošt pánové Herring-Frankendorf. Viktor prodal roku 1876 díl Maxovi Gomperzovi a díl Juliovi Gomperzovi.[4] Celý velkostatek sloučil ve svých rukou po roce 1909 Dr. Filip rytíř Gomperz. V 18. století byl v obci panský dvůr a převládaly velké statky. V 19. století byly z velkostatku vytvořeny statky zbytkové: Hlubočany (majitel J. Podivínský) a Terešov (majitel J. Hytych).[1] Až do konce druhé světové války měly Hlubočany i Terešov nadpoloviční německou většinu mezi obyvatelstvem. Během německé okupace se musely české rodiny vystěhovat, jelikož nacisté měli své kolonizační plány s osídlením Moravy a chtěli využít jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Po válce v roce 1946 byli nacisté i původní obyvatelstvo německého původu odsunuto do Německa. Do obce tak byli nastěhováni obyvatelé zničených domů z okolních obcí a vesnic Drahanské vrchoviny. Od konce války byla obec Hlubočany již s čistě českým obyvatelstvem.[1][5] Od roku 1976 do roku 1990 byly Hlubočany přičleněny pod obec Kučerov, v současnosti jsou samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem.

Obecní správa a politika

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 9 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pěti člennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Obecní rada pak dále volí ze svého středu jednoho starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Hlubočanech volební účast 79,35 %[6] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů, ČSSD a KSČM):[7]

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
SNK za Obec Hlubočany 1528 5
ČSSD 829 3
KSČM 398 1

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 476 obyvatel, z toho 249 mužů a 227 žen.[8] Národnostní složení obyvatel města je následující: 384 obyvatel se hlásí k národnosti české, 66 k národnosti moravské a 7 k národnosti slovenské. Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 148 – k římskokatolické církvi 134 věřících.[8]

Vývoj počtu obyvatel Hlubočan[9]
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1947 1960 1980 1991 2001 2006
Počet obyvatel 372 507 593 573 480 518 701 635 608 748 655 688 558 489 476 495

Školství a kultura

Škola (německá jednotřídka) byla v Hlubočanech založena v roce 1876, česká menšinová obecná škola byla otevřena v roce 1919 a mateřská škola byla zřízena v roce 1952. Dnes je v Hlubočanech škola se třemi třídami. V obci není kostel, proto je přifařena do Kučerova. Na hlubočanské návsi u potoka stála do roku 1932 barokní rotundová kaple. Na jejím místě byla v roce 1935 postavena kaple nová.[1] Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál, který se nachází v budově obecního úřadu a pohostinství. V obci se dále nachází lidová knihovna, jenž má v současnosti cca 2500 svazků.[3] V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Hlubočany. Dále jedno antukové hřiště pro volejbal a tenis. Na zatravněném prostranství před vodní nádrží v centru obce se konávají sportovní akce místního dobrovolného hasičského sboru.[3]

Doprava, průmysl a zemědělství

Pomátník obětem válek

V roce 1950 bylo v obci založeno zemědělské družstvo s areálem na severním okraji obce. Velkostatek Starý dvůr byl po znárodnění nejdříve v majetku státního statku, později se stal součástí Jednotného zemědělského družstva. JZD se pak připojilo do velkého celku JZD Rozvoj Rostěnice s výměrou obhospodařovaných polí vyšší než 5000 ha na katastrech 14 obcí. Po roce 1991 se toto JZD transformovalo na Zemědělské obchodní družstvo a. s. Rostěnice.[3][1] Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4312 (Vyškov – Kučerov – Bohdalice). Po východní hranici katastrálního území prochází silnice 2. třídy II/431 (Vyškov – Bučovice – Ždánice), západní částí území prochází silnice 3. třídy III/4314 (Bohdalice – Rostěnice – Luleč).[10] V obci jsou vybudovány dvě autobusové zastávky. Autobusovou dopravu zajišťují linkové spoje Vyškov - Lysovice, Vyškov - Dobročkovice, Vyškov - Bučovice a Vyškov - Koryčany.[11] Na katastrálním území Hlubočan se nenacházejí žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby, jako je zámečnictví, opravna karosérií nebo pneuservis.[12]

Památky a turistické zajímavosti

Kříž při silnici na Kučerov
  • Kaple svatého Floriána - postavená v roce 1935 pod vedením architekta Dr. Josefa Schuriuse z Hlubočan č. 6 na místě původní rotundové kaple.[13]
  • Litinový kříž před kaplí
  • Litinový kříž při silnici směrem na Kučerov
  • Pomátník obětem první a druhé světové války
  • Rolnická usedlost, dům č. 11 - je zapsána v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek[14]

Region

Rekreace a cestovní ruch

Obec Hlubočany není kvůli zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Přes obec prochází červená turistická značka ze Skalice nad Svitavou až do Starého Města u Uherského Hradiště. V úseku z Vyškova do Bučovic je tato turistická cesta kvůli bezlesému úseku poměrně málo využívaná. Její označník stojí u hlavní křižovatky naproti kaple svatého Floriána [3]

Mikroregion Větrník

Svazek obcí mikroregionu Větrník byl zaregistrován 20. listopadu 2000 a tvoří jej celkem 8 obcí: Rostěnice-Zvonovice, Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy.[15] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná rozvojová pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Rostěnicích-Zvonovicích.[16]

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • MIKŠ, Josef. Ztracené domovy - Germanizační plány okupantů. Vyškov : Okresní výbor ČSPB, 1987.  

Externí odkazy


Hlubočany | Terešov


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hlubočany
  Města a obce okresu Vyškov  

Bohaté Málkovice • Bohdalice-Pavlovice • Bošovice • Brankovice • Bučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • Heršpice • Hlubočany • Hodějice • Holubice • Hostěrádky-Rešov • Hoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na Hané • Ježkovice • Kobeřice u Brna • Kojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u Vyškova • Kučerov • Letonice • Lovčičky • Luleč • Lysovice • Malínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské Málkovice • Mouřínov • Němčany • Nemochovice • Nemojany • Nemotice • Nesovice • Nevojice • Nížkovice • Nové Sady • Olšany • Orlovice • Otnice • Podbřežice • Podivice • Podomí • Prusy-Boškůvky • Pustiměř • Račice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-Zvonovice • Rousínov • Ruprechtov • Rybníček • Slavkov u Brna • Snovídky • Studnice • Šaratice • Švábenice • Topolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad Litavou • Velešovice • Vyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hlubo%C4%8Dany“