Mír

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(šablony)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{NPOV}}
+
{{Neověřeno}}
-
{{neověřeno}}
+
[[Soubor:Blue Pacific.png|thumb|250px| Mírový symbol (hippies)]]  
-
[[Soubor: Blue Pacific.PNG|thumb|upright=1.0| Mírový symbol (hippies) ]]  
+
'''Mír''' v současné češtině označuje stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí. Mír je nutnou, i když ne dostačující podmínkou pro dobrý život lidí i společností. Růst státní moci a rozvoj vojenské techniky (včetně [[jaderná zbraň|jaderných zbraní]]) činí válku něčím ještě hroznějším než byla v minulosti a posiluje tak potřebu míru. Některé události 20. a 21. století, jako [[genocida]], státní teror nebo současný skupinový [[terorismus]] však ukazují, že mír nelze definovat pouze jako nepřítomnost [[válka|války]].
'''Mír''' v současné češtině označuje stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí. Mír je nutnou, i když ne dostačující podmínkou pro dobrý život lidí i společností. Růst státní moci a rozvoj vojenské techniky (včetně [[jaderná zbraň|jaderných zbraní]]) činí válku něčím ještě hroznějším než byla v minulosti a posiluje tak potřebu míru. Některé události 20. a 21. století, jako [[genocida]], státní teror nebo současný skupinový [[terorismus]] však ukazují, že mír nelze definovat pouze jako nepřítomnost [[válka|války]].
== Historie ==
== Historie ==
Řádka 7: Řádka 6:
Hodnocení války a míru úzce souvisí s ničivostí válečných prostředků. Ve válce dvou kmenů, vyzbrojených oštěpy, byly ničivé účinky omezené, kdežto s rozvojem zbraní a vojenské organizace se nesmírně rozšířily. Ještě v 19. století se vojenští velitelé mohli snažit, aby se válka týkala armád, nikoli civilního obyvatelstva, takže se německý teoretik války [[Carl von Clausewitz]] mohl domnívat, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky“.<ref>Clausewitz, ''Vom Kriege'' I.1.24. </ref> Teprve ničivé a totální světové války 20. století a rozvoj vojenské techniky, který způsobily, donutil i většinu politiků k opatrnosti a hledání cest k trvalému míru.
Hodnocení války a míru úzce souvisí s ničivostí válečných prostředků. Ve válce dvou kmenů, vyzbrojených oštěpy, byly ničivé účinky omezené, kdežto s rozvojem zbraní a vojenské organizace se nesmírně rozšířily. Ještě v 19. století se vojenští velitelé mohli snažit, aby se válka týkala armád, nikoli civilního obyvatelstva, takže se německý teoretik války [[Carl von Clausewitz]] mohl domnívat, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky“.<ref>Clausewitz, ''Vom Kriege'' I.1.24. </ref> Teprve ničivé a totální světové války 20. století a rozvoj vojenské techniky, který způsobily, donutil i většinu politiků k opatrnosti a hledání cest k trvalému míru.
== Snahy o mír ==
== Snahy o mír ==
-
[[Soubor: Black Peace Dove.png|thumb|upright=1.2| Holubice míru ]]  
+
[[Soubor: Black Peace Dove.png|thumb|250px| Holubice míru]]  
Touhu po míru vyjadřují už velmi dávné utopie, například u [[Bible|biblických]] [[prorok]]ů:  
Touhu po míru vyjadřují už velmi dávné utopie, například u [[Bible|biblických]] [[prorok]]ů:  
: ''Vymýtím ze země luk, meč i válku''. (Oz 2,20).  
: ''Vymýtím ze země luk, meč i válku''. (Oz 2,20).  

Aktuální verze z 22. 3. 2023, 10:14

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. 		Crystal Clear help index.png
Mírový symbol (hippies)

Mír v současné češtině označuje stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí. Mír je nutnou, i když ne dostačující podmínkou pro dobrý život lidí i společností. Růst státní moci a rozvoj vojenské techniky (včetně jaderných zbraní) činí válku něčím ještě hroznějším než byla v minulosti a posiluje tak potřebu míru. Některé události 20. a 21. století, jako genocida, státní teror nebo současný skupinový terorismus však ukazují, že mír nelze definovat pouze jako nepřítomnost války.

Obsah

Historie

Z etnologie dnes víme, že vztahy mezi jednotlivými kmeny a skupinami v době před vznikem států byly spíše napjaté a snadno přecházely v dílčí násilnosti a války.[1] Latinské slovo pax (mír) se odvozuje od slovesa pacisco, uzavírat smlouvy, a naznačuje, že mír se chápal jako dílčí překonání konfliktních vztahů domluvou, nikoli jako trvalý stav. Podobně vztahy mezi řeckými obcemi byly v zásadě konfliktní[2] a mír bylo třeba v každém jednotlivém případě vyjednat. Z tohoto stavu nám zůstalo označení smluv, jimiž se končily války, jako „míru“ (například Vestfálský mír, Augšpurský mír). Hodnocení války a míru úzce souvisí s ničivostí válečných prostředků. Ve válce dvou kmenů, vyzbrojených oštěpy, byly ničivé účinky omezené, kdežto s rozvojem zbraní a vojenské organizace se nesmírně rozšířily. Ještě v 19. století se vojenští velitelé mohli snažit, aby se válka týkala armád, nikoli civilního obyvatelstva, takže se německý teoretik války Carl von Clausewitz mohl domnívat, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky“.[3] Teprve ničivé a totální světové války 20. století a rozvoj vojenské techniky, který způsobily, donutil i většinu politiků k opatrnosti a hledání cest k trvalému míru.

Snahy o mír

Holubice míru

Touhu po míru vyjadřují už velmi dávné utopie, například u biblických proroků:

Vymýtím ze země luk, meč i válku. (Oz 2,20).
I překují své meče na radlice a svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. (Mi 4,3n).

Když se římským císařům podařilo ustanovit mír na celém území říše (Pax Romana), pokládali to mnozí za znamení nové epochy. Když se říše rozpadla a obyvatele západní Evropy začaly sužovat četné války mezi šlechtici, vzniklo v 11. století ve Francii a v Německu hnutí za „Boží mír“ (treuga Dei), které násilnosti aspoň omezovalo. Velkou touhu po míru vyvolaly ničivé a vleklé občanské a náboženské války 16. a 17. století. Řada významných myslitelů začala přemýšlet o tom, jak mír lépe pojistit, zejména prostředky práva. Erasmus Rotterdamský, Jean Bodin, Hugo Grotius a další se snažili zabránit občanským válkám podporou centrální autority panovníka a zároveň hájit občany před jeho libovůlí. Zde vznikla myšlenka lidských práv. Významný krok učinil německý filosof Immanuel Kant, který v několika spisech hájil myšlenku, že v zájmu světového míru se i suverénní panovníci mají podřídit právu.[4] Vedle snah o humanizaci války, jako bylo založení Červeného kříže a Ženevská konvence o zacházení se zajatci, vznikla už počátkem 20. století hnutí, jež se snažila zajistit mír ustavením vlády práva aspoň v rámci Evropy (například Panevropské hnutí). Neúspěšným pokusem o účinnější prosazování mezinárodního práva byla Společnost národů, na niž po Druhé světové válce navázala poučenější Organizace spojených národů (OSN). Od roku 1901 se také uděluje Nobelova cena za mír. Události posledních desetiletí však ukazují, že „světový mír“ neznamená jen mír mezi státy, ale vyžaduje mírové poměry i uvnitř jednotlivých společností a států. Vedle ustavení mezinárodních soudních dvorů, které soudí a trestají válečné zločiny a další porušení lidských práv, a podobných mezinárodních institucí se mír může uskutečnit jen ve spolupráci států, občanských organizací a jednotlivců. Řada moderních států se proto snaží zařadit otázku míru do školního vzdělávání, mírovým snahám se věnují církve i občanská sdružení a dodržování lidských práv se stává jakousi základní normou mezinárodního práva.

Symboly

Tradičním symbolem míru je v oblasti židovské a křesťanské kultury holubice se zelenou větvičkou v zobáku, která připomíná záchranu lidstva z biblické potopy (Gn 8,8-12) a Noemovu smlouvu s Hospodinem. Olivové větvičky a mapa Země v modré barvě tvoří symbolický obsah vlajky OSN. K téže biblické události odkazuje i znak duhy, který se také užívá jako symbol míru. Moderním symbolem protiatomového a pacifistického hnutí hippies s heslem „milujte se, neválčete“ (Make love, not war) je kruhové logo G. Holtona z roku 1958.

„ Mír je schopnost a ochota k rozhovoru. “

Mírové hnutí

Podrobnější informace naleznete na stránce: Mírové hnutí

Mírové hnutí je sociální hnutí, které usiluje o dosažení ideálů jak konec jednotlivých válek (nebo všech válek), minimalizace fyzického násilí v konkrétním místě nebo určité situaci, často spojené s cílem dosažení světového míru. Prostředky k dosažení těchto cílů obvykle zahrnují obhajobu věcí jak pacifizmus, nenásilný odpor, diplomacie, bojkot, morální (dobročinný) nákup, podporování protiválečných politických kandidátů, demonstrace, a agitování k vytvoření legislativy. Vůdci z jakéhokoliv mírového hnutí nikdy nebudou zapomenuti pro jejich statečnost k tomu, aby udělali svět lepší.

Pacifismus

Podrobnější informace naleznete na stránce: Pacifismus

Pacifismus značí odpor k válce nebo násilí jako prostředkům na řešení sporů nebo získání výhody. Pacifismus zahrnuje spektrum názorů od víry, že mezinárodní spory mohou a by měly být rozřešeny mírumilovně,

  • k vyžadování zrušení vojenských institucí a války
  • k odporu vůči každé organizaci společnosti pro státní moc (anarchopacifismus nebo libertarianistický pacifismus)
  • k odmítnutí použití fyzického násilí k tomu, aby se dosáhly politické, ekonomické nebo sociální cíle
  • k odsouzení síly s výjimkou případů, kde je to naprosto nezbytné k prosazení věci míru
  • k odporu vůči násilí vždy, včetně obrany sebe a jiných.

Pacifismus může být založen na morálních principech (deontologický pohled) nebo na pragmatizmu. Principiální pacifismus trvá na tom, že někde podél spektra od války k fyzickému násilí se podobné násilí stává nemorální. Pragmatický pacifismus se domnívá, že válečné náklady a mezilidské násilí je tak značné že musí být nalezený lepší způsoby na řešeníí sporů.

Organizace

Spojené národy (OSN)

Organizace Spojených národů je mezinárodní organizace, jejíž cíle jsou napomáhat spolupráci v oblastech jako mezinárodní právo, mezinárodní bezpečnost, ekonomický rozvoj, sociální pokrok, lidská práva a dosažení světového míru. OSN byla založena v roce 1945 po druhé světové válce k tomu, aby nahradila Společnost národů, k zastavení válek mezi zeměmi a k poskytnutí platformy na dialog. OSN po schválení Bezpečnostní radou vysílá mírové jednotky do regionů, kde ozbrojený konflikt nedávno přestal nebo se zastavil k prosazení podmínek mírových dohod a na odrazení bojujících od pokračování. Protože OSN neudržuje svou vlastní armádu, mírové síly jsou dobrovolně poskytovány členskými státy OSN. Ozbrojené síly, též zvané "Modré přilby", které prosazují dohody OSN, dostali medaile Spojených národů, které jsou považovány za mezinárodní vyznamenání a ne za armádní dekoraci.

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ Srv. například C. Biocca, Sama mezi Indiány. Praha 1973 nebo P. Clastres, Kronika indiánů Guayakí. Praha 2003.
  2. ↑ Srv. Platón, Zákony nebo Thúkydidés, Peloponéská válka.
  3. ↑ Clausewitz, Vom Kriege I.1.24.
  4. ↑ I. Kant, K věčnému míru. Praha 1999; I. Kant, Metaphysik der Sitten.

Literatura

  • I. Kant, K věčnému míru: filosofický projekt ; O obecném rčení: je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi. Praha: Oikoymenh, 1999 - 101 s. ISBN 80-86005-85-2
  • J. F. Bradley, Válka a mír po roce 1945: dějiny vztahů mezi Sovětským svazem a Západem. Praha: Victoria Publishing, 1994 - 199 s. ISBN 80-85605-72-4
  • N. Ohler, Válka a mír ve středověku. Praha: H&H, 2004 - 418 s. ISBN 80-86022-91-9

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mír
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mír
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/M%C3%ADr“