Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Nejvyšší správní soud
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[File:Supreme administrative court of the Czech Republic, photo from Joštova street.jpg|thumb|Budova Nejvyššího správního soudu České republiky]] | + | [[Soubor:Nejvyšší správní soud ČR I.jpg|thumb|240px|Budova Nejvyššího správního soudu České republiky (2011)]] |
+ | [[File:Supreme administrative court of the Czech Republic, photo from Joštova street.jpg|thumb|240px|Budova Nejvyššího správního soudu České republiky (2010)]] | ||
'''Nejvyšší správní soud''' je vrcholný článek [[správní soudnictví|správního soudnictví]] v některých státech, například [[Finsko|Finsku]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Polsko|Polsku]] a [[Česká republika|České republice]], v minulosti například v [[první republika|první Československé republice]]. | '''Nejvyšší správní soud''' je vrcholný článek [[správní soudnictví|správního soudnictví]] v některých státech, například [[Finsko|Finsku]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Polsko|Polsku]] a [[Česká republika|České republice]], v minulosti například v [[první republika|první Československé republice]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
Správní soudnictví vzniklo v [[habsburská monarchie|habsburské monarchii]], kdy byl ustaven ve [[Vídeň|Vídni]] [[Předlitavsko|předlitavský]] [[Správní soudní dvůr]] dle zákona č. 36/1876 ř. z. Správní soudnictví bylo jednoinstanční a koncentrované. Jeho judikatura je soustředěna zejména ve sbírce [[Adam Budwiński|Adama Budwińského]] (''Budwińského sbírce''). | Správní soudnictví vzniklo v [[habsburská monarchie|habsburské monarchii]], kdy byl ustaven ve [[Vídeň|Vídni]] [[Předlitavsko|předlitavský]] [[Správní soudní dvůr]] dle zákona č. 36/1876 ř. z. Správní soudnictví bylo jednoinstanční a koncentrované. Jeho judikatura je soustředěna zejména ve sbírce [[Adam Budwiński|Adama Budwińského]] (''Budwińského sbírce''). | ||
- | + | ||
=== Československo === | === Československo === | ||
Československý Nejvyšší správní soud byl zřízen v Praze zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil i v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. | Československý Nejvyšší správní soud byl zřízen v Praze zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil i v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. | ||
Řádka 11: | Řádka 12: | ||
== Česká republika == | == Česká republika == | ||
{{Hlavní článek|Nejvyšší správní soud České republiky}} | {{Hlavní článek|Nejvyšší správní soud České republiky}} | ||
- | Nejvyšší správní soud sídlí v [[Brno|Brně]] a spolu s [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšším soudem]] tvoří nejvyšší článek soustavy [[soud]]ů v [[ | + | Nejvyšší správní soud sídlí v [[Brno|Brně]] a spolu s [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšším soudem]] tvoří nejvyšší článek soustavy [[soud]]ů v [[Česká republika|České republice]]. Rozhoduje ve věcech správních o mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředcích]], tj. o [[kasační stížnost|kasačních stížnostech]]. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní [[agenda]], např. rozhodování ve věcech [[Volby v Česku|volebních]], o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti [[Politická strana|politických stran]] a hnutí nebo o některých [[Kompetenční spor|kompetenčních sporech]]. Jeho činnost byla zahájena až v roce [[2003]], prvním a dosavadním (listopad 2010) předsedou je [[Josef Baxa]]. |
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Nejvyšší správní soud České republiky]] | * [[Nejvyšší správní soud České republiky]] | ||
Řádka 19: | Řádka 20: | ||
- | {{ | + | {{Commonscat|Supreme administrative court of the Czech Republic}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Soudy]] | [[Kategorie:Soudy]] | ||
[[Kategorie:Správní právo]] | [[Kategorie:Správní právo]] | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
[[Kategorie:Nejvyšší soudy]] | [[Kategorie:Nejvyšší soudy]] |
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19
Nejvyšší správní soud je vrcholný článek správního soudnictví v některých státech, například Finsku, Rakousku, Polsku a České republice, v minulosti například v první Československé republice.
Obsah |
Historie
Správní soudnictví vzniklo v habsburské monarchii, kdy byl ustaven ve Vídni předlitavský Správní soudní dvůr dle zákona č. 36/1876 ř. z. Správní soudnictví bylo jednoinstanční a koncentrované. Jeho judikatura je soustředěna zejména ve sbírce Adama Budwińského (Budwińského sbírce).
Československo
Československý Nejvyšší správní soud byl zřízen v Praze zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil i v době Protektorátu Čechy a Morava. Československý Nejvyšší správní soud (1918–1952) si zejména v době, kdy v jeho čele stál vynikající právník a právní teoretik Emil Hácha (1925–1938), získal vysoké renomé a jeho judikatura, která byla publikována v tzv. Bohuslavově sbírce (1918–1948) ve dvou oddělených částech (administrativní a finanční), je používána dodnes. Podobně jako dnešní český Nejvyšší správní soud, trpěl i prvorepublikový Nejvyšší správní soud chronickou zdlouhavostí řízení (nevyřízené věci dosáhly roku 1935 počtu 17431), kterou se podařilo omezit po reformě soudu v roce 1937. Za druhé světové války v Bratislavě vznikl Nejvyšší správní soud Slovenské republiky, který dočasně v roce 1944 sídlil v Piešťanech a který pokračoval v samostatné existenci i po konci války. V prvních letech po 2. světové válce Nejvyšší správní soud vzdoroval neustále sílící nátlakové atmosféře a zachoval si v rámci své rozhodovací činnosti jistou míru nezávislosti, když například zamítl pro nezákonnost znárodnění čokoládovny Orion v Praze-Modřanech nebo zrušil rozpuštění Selské jízdy v Nechanicích. Vedle pražského Nejvyššího správního soudu působil jako orgán slovenské autonomie Nejvyšší správní soud v Bratislavě, který posuzoval právnost aktů slovenských autonomních orgánů. Roku 1949 na podkladě § 137 Ústavy Československé republiky č. 150/1948 Sb. a zákona č. 166/1949 Sb., o sídle správního soudu, byly oba soudy spojeny v Bratislavě pod názvem Správní soud, jehož činnost trvala až do roku 1952. Správní soudnictví bylo zrušeno k 1. lednu 1953 zákonem č. 65/1952 Sb., o prokuratuře. Stížnosti, o nichž Správní soud do svého zániku nerozhodl, zůstaly nerozhodnuty. Správní soudnictví se postupně stalo součástí obecných soudů v čele se správním kolegiem Nejvyššího soudu.
Česká republika
- Hlavní článek: Nejvyšší správní soud České republiky
Nejvyšší správní soud sídlí v Brně a spolu s Nejvyšším soudem tvoří nejvyšší článek soustavy soudů v České republice. Rozhoduje ve věcech správních o mimořádných opravných prostředcích, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní agenda, např. rozhodování ve věcech volebních, o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti politických stran a hnutí nebo o některých kompetenčních sporech. Jeho činnost byla zahájena až v roce 2003, prvním a dosavadním (listopad 2010) předsedou je Josef Baxa.
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |