Kašubové
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 37: | Řádka 37: | ||
| pribuzni = [[Pomořanští Slovinci]], [[Lužičtí Srbové]], [[Poláci]] | | pribuzni = [[Pomořanští Slovinci]], [[Lužičtí Srbové]], [[Poláci]] | ||
| poznamky = | | poznamky = | ||
- | }} | + | }}'''Kašubové''' ([[kašubština|kašubsky]]: ''Kaszëbi'', [[polština|polsky]]: Kaszubi) je [[Západní Slované|západoslovanská]] [[etnická skupina]], která se odvozuje od [[Pomořané|Pomořanů]] osídlivších [[Gdaňské Pomoří]] i východní část [[Západní Pomoří|Západního Pomoří]]. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských - kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy - ''Bëlôcë'', Gachy - ''Gôchë'', Józcy - ''Józcë'' lub Mucnicy - ''Mùcnicë'', Krubanie - ''Krëbane'', Lesacy - ''Lesôcë'', Morzanie - ''Mòrzanie'', Rybaki - ''Rëbôcë'', [[Zabory|Zaboracy]] - ''Zabòrôcë''). |
- | '''Kašubové''' ([[kašubština|kašubsky]]: ''Kaszëbi'', [[polština|polsky]]: Kaszubi) je [[Západní Slované|západoslovanská]] [[etnická skupina]], která se odvozuje od [[Pomořané|Pomořanů]] osídlivších [[Gdaňské Pomoří]] i východní část [[Západní Pomoří|Západního Pomoří]]. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských - kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy - ''Bëlôcë'', Gachy - ''Gôchë'', Józcy - ''Józcë'' lub Mucnicy - ''Mùcnicë'', Krubanie - ''Krëbane'', Lesacy - ''Lesôcë'', Morzanie - ''Mòrzanie'', Rybaki - ''Rëbôcë'', [[Zabory|Zaboracy]] - ''Zabòrôcë''). | + | |
== Vnímání Kašubů == | == Vnímání Kašubů == | ||
- | V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů - podle [[sčítání lidu]] z roku [[2002]] se přihlásilo ke kašubské národnosti asi | + | V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů - podle [[sčítání lidu]] z roku [[2002]] se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5 100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků podobně, jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50000 osob, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk [[Němčina|němčinu]]. Průzkum provedený v letech 1986–1989 zjistil, že v Kašubech bydlí 368 000 Kašubů a 119 000 polo-Kašubů <ref>MORDAWSKI, Jan (red.): Historia, geografia, język i piśmiennictwo Kaszubów. Gdańsk 1999, str. 104. Polo-Kašubou se myslí člověk, jehož jeden rodič je rodilým Kašubou.</ref>. |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Porenkowo Pomorsko 1.png|thumb|222px|[[Kašubsko]], historické území Kašubů]] |
Většina Kašubů žije v [[Kašubsko|Kašubsku]], malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v [[Německo|Německu]], [[Kanada|Kanadě]] a [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. | Většina Kašubů žije v [[Kašubsko|Kašubsku]], malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v [[Německo|Německu]], [[Kanada|Kanadě]] a [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. | ||
== Historie Kašubů == | == Historie Kašubů == | ||
- | První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z [[19. březen|19. března]] 1238: v dokumentu papeže | + | První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z [[19. březen|19. března]] 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako ''dux Slavorum et Cassubia'' (kníže Slovanů a Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března [[Den jednoty Kašubů]] (''Dzień Jedności Kaszubów''). Barnim III. Veliký (1320-1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce [[1906]] byl we [[Wdzydze Kiszewskie]]. Jeho tvůrci byli [[Izydor Gulgowski|Izydor]] a [[Teodora Gulgowska|Teodorę]] Gulgowští. |
Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo [[Polsko]] se [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]] (resp. později [[Prusko|Pruskem]] a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě krájeno či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala [[germanizace|germanizaci]] či [[polonizace|polonizaci]], z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky - řada z nich se ale ke svému původu nehlásila. | Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo [[Polsko]] se [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]] (resp. později [[Prusko|Pruskem]] a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě krájeno či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala [[germanizace|germanizaci]] či [[polonizace|polonizaci]], z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky - řada z nich se ale ke svému původu nehlásila. | ||
[[Kašubské národní hnutí]] má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. [[Florian Ceynowa]], tuto myšlenku po něm převzali tzv. [[Zrzeszeńcy]], kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění - kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa. | [[Kašubské národní hnutí]] má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. [[Florian Ceynowa]], tuto myšlenku po něm převzali tzv. [[Zrzeszeńcy]], kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění - kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa. | ||
==Známí Kašubové == | ==Známí Kašubové == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Kashubian embroidery of Zukowo school.jpg|thumb|222px|Kašubská výšivka]] |
- | [[Soubor:Dzewus w kaszebsczich ruchnach.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Dzewus w kaszebsczich ruchnach.jpg|thumb|222px|Dívka v kašubském národním kroji, národní sjezd Kašubů [[Łeba]] ([[2005]]).]] |
- | [[Soubor:Leba 2005 przemorsz.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Leba 2005 przemorsz.jpg|thumb|222px|Sjezd Kašubů, [[Łeba]] ([[2005]])]] |
* [[Józef Borzyszkowski]] (1946 -) historik, politik | * [[Józef Borzyszkowski]] (1946 -) historik, politik | ||
- | * | + | * Florian Ceynowa (1817-1881) politický aktivista, spisovatel, lingvista, a revolucionář |
- | * | + | * Hieronim Derdowski (1852-1902) básník, humorist, novinář |
* [[Jan Drzeżdżon]] (1937-1992) romanopisec | * [[Jan Drzeżdżon]] (1937-1992) romanopisec | ||
* [[Günter Grass]] (1927 -) Nobelova cena - Němce | * [[Günter Grass]] (1927 -) Nobelova cena - Němce | ||
- | * | + | * Teodora Gulgowska née Fethke (1860-1959) malíř, spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku |
* [[Izydor Gulgowski]] (1874-1925) spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku | * [[Izydor Gulgowski]] (1874-1925) spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku | ||
* [[Franciszek Grucza]] (1911-1993) spisovatel, překladatel | * [[Franciszek Grucza]] (1911-1993) spisovatel, překladatel | ||
Řádka 106: | Řádka 105: | ||
- | {{commonscat|Kashubians}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Kashubians}}{{commonscat|Kashubians}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Kašubové]] | [[Kategorie:Kašubové]] | ||
[[Kategorie:Slované]] | [[Kategorie:Slované]] | ||
[[Kategorie:Národy a etnika]] | [[Kategorie:Národy a etnika]] | ||
[[Kategorie:Polská společnost]] | [[Kategorie:Polská společnost]] |
Aktuální verze z 16. 12. 2024, 11:51
Kašubové (kašubsky: Kaszëbi, polsky: Kaszubi) je západoslovanská etnická skupina, která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských - kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy - Bëlôcë, Gachy - Gôchë, Józcy - Józcë lub Mucnicy - Mùcnicë, Krubanie - Krëbane, Lesacy - Lesôcë, Morzanie - Mòrzanie, Rybaki - Rëbôcë, Zaboracy - Zabòrôcë).
Obsah |
Vnímání Kašubů
V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů - podle sčítání lidu z roku 2002 se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5 100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků podobně, jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50000 osob, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk němčinu. Průzkum provedený v letech 1986–1989 zjistil, že v Kašubech bydlí 368 000 Kašubů a 119 000 polo-Kašubů [1].
Většina Kašubů žije v Kašubsku, malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v Německu, Kanadě a Spojených státech amerických.
Historie Kašubů
První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z 19. března 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako dux Slavorum et Cassubia (kníže Slovanů a Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března Den jednoty Kašubů (Dzień Jedności Kaszubów). Barnim III. Veliký (1320-1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce 1906 byl we Wdzydze Kiszewskie. Jeho tvůrci byli Izydor a Teodorę Gulgowští. Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo Polsko se Svatou říší římskou (resp. později Pruskem a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě krájeno či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala germanizaci či polonizaci, z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky - řada z nich se ale ke svému původu nehlásila. Kašubské národní hnutí má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. Florian Ceynowa, tuto myšlenku po něm převzali tzv. Zrzeszeńcy, kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění - kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa.
Známí Kašubové
- Józef Borzyszkowski (1946 -) historik, politik
- Florian Ceynowa (1817-1881) politický aktivista, spisovatel, lingvista, a revolucionář
- Hieronim Derdowski (1852-1902) básník, humorist, novinář
- Jan Drzeżdżon (1937-1992) romanopisec
- Günter Grass (1927 -) Nobelova cena - Němce
- Teodora Gulgowska née Fethke (1860-1959) malíř, spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku
- Izydor Gulgowski (1874-1925) spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku
- Franciszek Grucza (1911-1993) spisovatel, překladatel
- Stanisław Janke (1956 -) básník, romanopisec, překladatel
- Marian Jeliński (1949 -) překladatel, spisovatel
- Gerard Labuda (1916 -) historik
- Aleksander Majkowski (1876-1938) autor, publicista, kulturní aktivista
- Marian Mokwa (1889-1987) námořní malíř, cestovatel, sociální aktivista
- Henryk Muszyński
- Alojzy Nagel (1930-1998) básník
- Augustyn Necel (1902-1976) romanopisec
- Jerzy Stachurski (1953 -) básník
- Danuta Stenka (1961 -) herečka
- Abdon Stryszak (1908 - 1995) profesor veterinárního lékařství
- Bernard Sychta
- Jón Trepczik (1907-1989) básník, píseň-spisovatel
- Donald Tusk (1957 -) historik, politik, ministerský předseda
Významní badatelé zabývající se Kašuby
- Aleksander Hilferding
- Friedhelm Hintze
- Ryszard Kukier
- Friedrich Lorentz
- Krzysztof Celestyn Mrongovius
- Hanna Popowska-Taborska
- Stefan Ramułt
- Bożena Stelmachowska
- Bernard Sychta
Reference
- ↑ MORDAWSKI, Jan (red.): Historia, geografia, język i piśmiennictwo Kaszubów. Gdańsk 1999, str. 104. Polo-Kašubou se myslí člověk, jehož jeden rodič je rodilým Kašubou.
Související články
Literatura
- Janusz Kutta, Druga Rzeczpospolita i Kaszubi. 1920-1939, Bydgoszcz 2003, ISBN 83-86248-98-X
- Gerard Labuda, Kaszubi i ich dzieje, Gdańsk: Oficyna Czec, 1996, ISBN 83-904950-9-0.
- Gerard Labuda, Historia Kaszubów w dziejach Pomorza, Gdańsk: Instytut Kaszubski, 2006, ss. 535, ISBN 83-89079-54-2
- Cezary Obracht-Prondzyński, Kaszubi. Między dyskryminacją a regionalną podmiotowością, Gdańsk: Instytut Kaszubski, Uniwersytet Gdański, 2002, ISBN 83-914815-8-1 oraz ISBN 83-7326-044-7.
- Pomorze - Mała ojczyzna Kaszubów, Praca zbiorowa, Gdańsk 2000, Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie, Instytut Kaszubski, ISBN 83-86527-11-0
- Rzeczpospolita Obojga Narodów, „Nowe Państwo“ nr 8/2003 - artykuł Jacka Borkowicza poświęcony fenomenowi odradzania się kaszubskiej tożsamości narodowej
- "Mamy prawo być narodem", "Nowe Państwo" nr 2/2004 - wywiad Andrzeja Talagi z wiceprezesem Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego Arturem Jabłońskim
Externí odkazy
- Kašubský konzulát v Česku mezinárodní sítě Kašubská liga
- Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie
- Nasze Kaszuby
- Radio Kaszëbë
- Hlavní strana kašubské Wikipedie
- Kaszubia
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |