Trojmezenská hornatina

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 18. 10. 2013, 11:18


Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ - JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).

Obsah

Geologická stavba

Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:

Nejvyšší vrcholy

  • Plechý (1378 m)
  • Nad Rakouskou loukou (1373 m)
  • Trojmezná (1361 m)
  • Vysoký hřeben (1341 m)
  • Smrčina (1338 m)
  • Hochstein (1332 m)
  • Třístoličník (1311 m)
  • Hraničník (1282 m)
  • Studničná (1160 m)
  • V pařezí (1146 m)
  • Kopka (1119 m)
  • Žlebský kopec (1080 m)
  • Jelenská hora (1068 m)
  • Stožec (1065 m)
  • Perník (1049 m)
  • Hvozd (1047 m)
  • Vítkův kámen (1035 m)
  • Koňský vrch (1026 m)
  • Kapraď (1026 m)
  • Svatý Tomáš (1026 m)
  • Radvanovický hřbet (1024 m)
  • Špičák (1021 m)
  • Medvědí vrch (1017 m)
  • Hvězdná (1012 m)
  • Velký Plešný (1010 m)

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Trojmezensk%C3%A1_hornatina“