Théâtre de l'Odéon

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 23. 10. 2013, 08:56

Průčelí divadla

Théâtre de l'Odéon (Divadlo Odéon), též Théâtre national de l’Odéon (Národní divadlo Odéon) je divadlo v Paříži, které bylo otevřeno v roce 1782. Divadlo se nachází v ulici Rue Corneille č. 2 v 6. obvodu v novoklasicistní budově s kapacitou 800 diváků. Od roku 1971 je Divadlo Odéon jedním ze šesti národních divadel ve Francii. Od března 2007 je ředitelem divadla Olivier Py.

Historie

V roce 1767 požádal markýz de Marigny, ředitel královských staveb architekty Marie-Josepha Peyra a Charlese de Wailly, aby vypracovali návrh nového divadla. Umístění divadla bylo vybráno poblíž Lucemburského paláce, kde bydlel králův bratr. Nové divadlo mělo doplnit stávající Comédie-Française. Stavební práce byly zahájeny v květnu 1779. Architekt Peyre byl zodpovědný za exteriéry a de Wailly za interiéry. Spolu s budovou bylo upraveno i její nejbližší okolí. Pět ulic Rue Racine, Rue Casimir-Delavigne, Rue de l' Odéon, Rue Crébillon a Rue Regnard se sbíhá k půlkruhovému náměstí Place de l'Odéon před divadlem. 16. února 1782 se do divadla nastěhovala divadelní společnost a 9. dubna 1782 jej královna Marie Antoinetta slavnostně otevřela pod názvem Théâtre-Français du faubourg Saint-Germain (Francouzské divadlo na předměstí Saint-Germain). Výbor pro veřejné blaho přejmenoval v roce 1789 na Théâtre de la Nation (Divadlo národa). Během jakobínské diktatury bylo divadlo uzavřeno a opět otevřeno až 27. června 1794 pod názvem Théâtre de l'Égalité (Divadlo rovnosti). Divadlo vyhořelo a za Napoleonovy vlády bylo obnoveno a v roce 1808 otevřeno jako Théâtre de Sa Majesté l'Impératrice et Reine (Divadlo Jejího Veličenstva císařovny a královny). Budova podruhé vyhořela 20. března 1818. Divadlo přestavěl architekt Pierre Thomas Baraguay a bylo slavnostně otevřeno v září 1819. Jeho jméno znělo s ohledem na přičlenění ke Comédie-Française Second Théâtre-Français (Druhé francouzské divadlo). V roce 1971 získal Odéon statut národního divadla, ale až 1. června 1990 získal opravdovou nezávislost na Comédie-Française. Významnější renovace a modernizace proběhly v letech 1906, 1921, 1930 a 2002-2006.

Současnost

Ve foyer se nachází muzeum věnované divadlu. V roce 1995 byla otevřena knihovna specializující se na divadlo. Od roku 2003 má divadlo k dispozici druhý sál pro 500 diváků, který byl vytvořen z bývalého skladu rekvizit Pařížské opery na Boulevardu Berthier v 17. obvodu.

Reference

Souřadnice: 48°50′58″ s. š., 2°20′19″ v. d.

Externí odkazy

(francouzsky) Oficiální stránky divadla
(francouzsky) Záznam v evidenci historických památek

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Théâtre de l'Odéon

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 == Historie ==
-V roce 1767 požádal markýz de Marigny, ředitel královských staveb [[architekt]]y Marie-Josepha Peyra a Charlese de Wailly, aby vypracovali návrh nového divadla. Umístění divadla bylo vybráno poblíž [[Palais du Luxembourg|Lucemburského paláce]], kde bydlel králův bratr. Nové divadlo mělo doplnit stávající [[Comédie-Française]]. Stavební práce byly zahájeny v květnu [[1779]]. Architekt Peyre byl zodpovědný za exteriéry a de Wailly za interiéry. Spolu s budovou bylo upraveno i její nejbližší okolí. Pět ulic ''Rue Racine'', ''Rue Casimir-Delavigne'', ''Rue de l' Odéon'', ''Rue Crébillon'' a ''Rue Regnard'' se sbíhá k půlkruhovému náměstí ''Place de l'Odéon'' před divadlem. 16. února 1782 se do divadla nastěhovala divadelní společnost a 9. dubna 1782 jej královna [[Marie Antoinetta]] slavnostně otevřela pod názvem ''Théâtre-Français du faubourg Saint-Germain'' (Francouzské divadlo na předměstí Saint-Germain). [[Výbor pro veřejné blaho]] přejmenoval v roce 1789 na ''Théâtre de la Nation'' (Divadlo národa). Během [[jakobíni|jakobínské]] diktatury bylo divadlo uzavřeno a opět otevřeno až 27. června 1794 pod názvem ''Théâtre de l'Égalité'' (Divadlo rovnosti). Divadlo vyhořelo a za [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] vlády bylo obnoveno a v roce 1808 otevřeno jako ''Théâtre de Sa Majesté l'Impératrice et Reine'' (Divadlo Jejího Veličenstva císařovny a královny). Budova podruhé vyhořela 20. března 1818. Divadlo přestavěl architekt Pierre Thomas Baraguay a bylo slavnostně otevřeno v září 1819. Jeho jméno znělo s ohledem na přičlenění ke Comédie-Française ''Second Théâtre-Français'' (Druhé francouzské divadlo). V roce [[1971]] získal Odéon statut národního divadla, ale až 1. června [[1990]] získal opravdovou nezávislost na Comédie-Française. Významnější renovace a modernizace proběhly v letech [[1906]], [[1921]], [[1930]] a [[2002]]-[[2006]].
+V roce 1767 požádal markýz de Marigny, ředitel královských staveb [[architekt]]y Marie-Josepha Peyra a Charlese de Wailly, aby vypracovali návrh nového divadla. Umístění divadla bylo vybráno poblíž [[Palais du Luxembourg|Lucemburského paláce]], kde bydlel králův bratr. Nové divadlo mělo doplnit stávající [[Comédie-Française]]. Stavební práce byly zahájeny v květnu 1779. Architekt Peyre byl zodpovědný za exteriéry a de Wailly za interiéry. Spolu s budovou bylo upraveno i její nejbližší okolí. Pět ulic ''Rue Racine'', ''Rue Casimir-Delavigne'', ''Rue de l' Odéon'', ''Rue Crébillon'' a ''Rue Regnard'' se sbíhá k půlkruhovému náměstí ''Place de l'Odéon'' před divadlem. 16. února 1782 se do divadla nastěhovala divadelní společnost a 9. dubna 1782 jej královna [[Marie Antoinetta]] slavnostně otevřela pod názvem ''Théâtre-Français du faubourg Saint-Germain'' (Francouzské divadlo na předměstí Saint-Germain). [[Výbor pro veřejné blaho]] přejmenoval v roce 1789 na ''Théâtre de la Nation'' (Divadlo národa). Během [[jakobíni|jakobínské]] diktatury bylo divadlo uzavřeno a opět otevřeno až 27. června 1794 pod názvem ''Théâtre de l'Égalité'' (Divadlo rovnosti). Divadlo vyhořelo a za [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] vlády bylo obnoveno a v roce 1808 otevřeno jako ''Théâtre de Sa Majesté l'Impératrice et Reine'' (Divadlo Jejího Veličenstva císařovny a královny). Budova podruhé vyhořela 20. března 1818. Divadlo přestavěl architekt Pierre Thomas Baraguay a bylo slavnostně otevřeno v září 1819. Jeho jméno znělo s ohledem na přičlenění ke Comédie-Française ''Second Théâtre-Français'' (Druhé francouzské divadlo). V roce [[1971]] získal Odéon statut národního divadla, ale až 1. června [[1990]] získal opravdovou nezávislost na Comédie-Française. Významnější renovace a modernizace proběhly v letech [[1906]], [[1921]], [[1930]] a [[2002]]-[[2006]].
 == Současnost ==