Krakonoš
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 12. 2. 2014, 09:34
Krakonoš nebo též Rýbrcoul (německy: Rübezahl, polsky: Liczyrzepa) je bájný horský ochránce, který chrání celé Krkonoše proti pytlákům.
Obsah |
Historie a současnost
Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví horalé jeho jméno nahlas nevyslovovali. V době národního obrození byly pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa; zählen = počítat). Poté v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš. Toto jméno nejspíše pochází stejně jako název hor od keltského kmene Corconti, který uvádí ve svém díle Klaudios Ptolemaios.
Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.
První vyobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezska z roku 1561.[1]
V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v 15. a 16. století, nejprve v oblasti u německého a později i českého etnika v horách.
Do psané slovesnosti se Krakonoš dostal až koncem 17. století v roce 1662, kdy jej uvedl Johannes Praetorius (1630–1680, bakalář a mistr univerzity v Lipsku) v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii. Dnešní Krakonošova podoba je nejvíce formována večerníčkovým seriálem Krkonošské pohádky z roku 1974.
Jméno rovněž nese místní pivo Krakonoš, které vaří pivovar Krakonoš v Trutnově.
Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v Jilemnici.[2][3]
Knihy o Krakonošovi
- Otfried Preussler: Moje knížka o Krakonošovi
- Marie Kubátová: Pohádky o Krakonošovi a Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku – dětské knihy
- Amálie Kutinová: Krkonošské pohádky
- Ludmila Grossmannová-Brodská: Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách
- Ludmila Pelcová: Než Krakonošovi narostly vousy, Petrklíč, 1993
- Ludmila Pelcová: O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš, Liberabooks, 2009
- František Janalík: Když Krakonoš nekouká, 1. vydání 1980, 2. vydání 2002
- Božena Šimková: Krkonošská pohádka (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, ISBN 80-900789-0-7
- Božena Šimková: Anče a Kuba mají Kubíčka, Praha : Práh, 1993, ISBN 80-901278-6-X; Praha : Motto, 2005, ISBN 80-7246-302-0
Související články
- Krakonoš (pivo)
- Krakonošova záhrádka – místo v krkonošském Obřím dole
Reference
- ↑ Honl, Ivan: Několik příspěvků k představám o Krakonošovi. Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek 7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360
- ↑ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice – 22. 1. 2010
- ↑ Stavba Krakonoše
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |