V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Curium

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)

Verze z 23. 4. 2014, 14:08

Curium
Curium
Atomové číslo96
Relativní atomová hmotnost(247) amu
Elektronová konfigurace[Rn] 5f7 6d1 7s2
SkupenstvíPevné
Teplota tání1340 °C, (1613 K)
Teplota varu3110 °C, (3383 K)
Elektronegativita (Pauling) 1,3
Hustota 13,51 g/cm3
Registrační číslo CAS7440-51-9
Skupenské teplo tání ? 15 kJ/mol
Ionisační energie Cm→Cm+ 581 kJ/mol

Curium, chemická značka Cm, (lat. Curium) je osmým členem z řady aktinoidů, čtvrtým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.

Obsah

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Curium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé barvy, která se působením vzdušného kyslíku mění na šedavou. Vyzařuje α a γ záření a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v mocenství Cm+3.

Výskyt, výroba, vlastnosti

Curium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Curium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním 239Pu částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso, kteří jej pojmenovali po objevitelích radia, manželích Marií a Pierru Curieových.


23994Pu + 42He → 24296Fm + 10n


Chemická identifikace nového prvku (izotopu 242Cm) byla provedena metalurgickou laboratoří Argonne chicagské university. Ve formě elementárního kovu bylo curium poprvé připraveno v roce 1951.

Je charakterizováno 19 izotopů, z nichž je nejstabilnější jsou 247Cm s poločasem rozpadu 15,6 milionů let a 248Cm s poločasem rozpadu 340 tisíc let. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 30 let a většina z nich dokonce méně než 33 dní.

Všechny izotopy curia jsou radioaktivní. Z biologického hlediska představuje největší riziko schopnost curia akumulovat se v kostní tkáni, kde jeho radioaktivita působí poruchy krvetvorby - brání vytváření červených krvinek.

Použití

Tepelná energie uvolňovaná samovolným rozpadem jader 242Cm může dosahovat až 120 W/g a činí tak z tohoto izotopu potenciální energetický zdroj v radioizotopovém termoelektrickém generátoru. Bohužel má tento izotop poločas rozpadu pouze 160 dní, což znemožňuje jeho dlouhodobější využití. Izotop 243Cm vykazuje poločas rozpadu 30 let, 244Cm přibližně 18 let a jejich energetický výkon se pohybuje pouze kolem 1–3 W/g. Navíc jsou všechny uvedené izotopy silným γ-zářiči s vysokým zdravotním rizikem a proto se jejich praktické uplatnění prakticky neprosadilo.

Galerie

Marie Curie (Nobel-Chem).png

Marie Curie, 1911

Curie-pierre.jpg

Pierre Curie

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Curium


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Curium“