Enfluran

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 14. 5. 2014, 11:31

Enfluran (systematický název (RS)-2-chlor-1,1,2,-trifluorethyl-difluormethylether) je halogenovaný ether běžně používaný v 70. a 80. letech 20. století jako celkové inhalační anestetikum. Objevil ho Ross Terrell v roce 1963, poprvé klinicky použit byl v roce 1966.

Enfluran je strukturální izomer isofluranu. Při pokojové teplotě je kapalný a snadno se vypařuje.

Fyzikální vlastnosti

Vlastnost Hodnota
Teplota varu při 1 atm 56,5 °C
MAC 1,68
Tlak par při 20 °C 22,9 kPa (172 mm Hg)
Rozdělovací koeficient krev/plyn 1,9
Rozdělovací koeficient olej/plyn 98

Vedlejší účinky

Klinicky způsobuje enfluran útlum srdeční kontraktility závislý na dávce, čímž současně klesá také spotřeba kyslíku srdečním svalem. Zhruba 2 - 5 % vdechnuté dávky se oxidují v játrech, vznikají při tom fluoridové ionty a kyselina difluormethoxy-difluoroctová. Tento metabolismus je výrazně větší než u strukturálního izomeru isofluranu.

Enfluran také snižuje práh pro vznik křečí a proto by se neměl používat zejména u osob s epilepsií. Může také způsobovat maligní hypertermii. U těhotných žen uvolňuje dělohu.

Enfluran a methoxyfluran mají nefrotoxické účinky a mohou způsobit akutní selhání ledvin, obvykle prostřednictvím nefrotoxického metabolitu.[1]

Reference

  1. ↑ G. Edward Morgan, Maged S. Mikhail, Michael J. Murray, C. Philip Larson; clinical anaesthesiology third edition,142.


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Enfluran“