Raketa

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 2. 1. 2015, 10:51

Saturn V, raketa používaná v programu Apollo

Raketa je létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce, a to tak, že vyvrhuje část své hmoty. Je poháněna raketovým motorem. Rakety různých typů se využívají především v kosmickém výzkumu a vojenství, ale i pro zábavu (ohňostroj).

Historie vzniku

Prehistorie

Historie raket začala v Číně, kde vynález střelného prachu umožnil vznik prvních raket. Rakety se tam používaly jednak jako zbraň (jakási kopí poháněná raketovým motorem) i k ohňostrojům. Postupem času se znalost střelného prachu rozšířila po světě a s ní se rozšířila i znalost raket. Rakety byly používány ve výzbroji mnoha armád. V roce 1792 použil rakety ve velkém měřítku Sultán Fateh Ali Tipu (tehdejší vládce v jižní Indii) proti britským jednotkám. To podnítilo zájem britské armády o novou zbraň a rakety byly dále zdokonalovány. Významné bylo například použití raket, vypouštěných Brity ze speciálně upravených raketometných lodí při obléhání Kodaně v roce 1807 nebo v bitvě o Baltimor v roce 1812. V obou případech byly použity tisíce zápalných raket. Rakety byly použity i v bitvě u Waterloo. Rakety byly hojně používány i v 1. světové válce. Moderní historie a další výrazný rozvoj raket především pro kosmické lety je spojován se jmény Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Robert Hutchings Goddard a Hermann Julius Oberth. Tito tři vědci jsou považováni za zakladatele teoretické kosmonautiky.

Druhá světová válka

Většího rozmachu dosáhly rakety, zejména rakety s motorem na tuhá paliva za druhé světové války. Známé jsou například sovětské raketomety M-13 Kaťuším, přezdívané „Stalinovy varhany“. Pod stejným názvem se skrývá řada typů raket, lišících se dostřelem, velikostí bojové hlavice i počtem stupňů (existovaly dvoustupňové Kaťuše se značným dostřelem). Podobné zbraně byly i v ostatních armádách. V Německé armádě to byly mimo jiné rakety Orkan. V Německu byla také zkonstruována raketa V2, první sériově vyráběná raketa s kapalinovým motorem, která do značné míry předběhla svou dobu. V poválečné době vycházela většina raket na kapalná paliva ideově z rakety V2. Na sklonku války se jak Sovětský svaz, tak Spojené státy snažily získat tyto rakety i jejich konstruktéry. Úspěšnější v tomto soupeření byly Spojené státy americké, kterým se podařilo zajmout řadu klíčových konstruktérů v čele s Wernherem von Braunem spolu s větším množstvím (asi 100ks) raket V2. Sověti nezůstali příliš pozadu a ukořistili také několik raket a část německých vědců.

Éra kosmonautiky

Následně spolu obě mocnosti soupeřily jednak v konstrukci raket pro vojenské účely i pro účely kosmonautiky. Výsledkem je řada vojenských raket od raket ráže kolem 50 mm po několikastupňové mezikontinentální balistické střely a také řada nosných raket pro vynášení družic pro vojenské i nevojenské účely. Dalším efektem byly pilotované lety nejenom kolem naší planety ale i na Měsíc a řada meziplanetárních sond, z nichž některé již opustily sluneční soustavu. Rakety vyvinuté pro tyto účely byly zpravidla daleko silnější, než původní vyvíjené pro ryze vojenské účely. Krom klasických raket vývoj směřoval i k vícenásobně použitelných prostředkům, z nichž je známá flotila amerických raketoplánů Space Shuttle. V jejich stínu stojí sovětský raketoplán Buran, který se dočkal jen jednoho ověřovacího letu.

Související články

• Ciolkovského rovnice
• Vícestupňová raketa
• Balistická raketa
• Nosná raketa
• Vodní raketa
• ORBITER Space Flight Simulator - simulátor letů do vesmíru pro PC/Win, freeware

Literatura

• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Externí odkazy