Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Braňany

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(Uzavření tabulky, Reference)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 35: Řádka 35:
Za nejstarší písemné zprávy o obci se dříve považovaly roky 1239, kdy je zmiňován jistý ''Wolzik de Brani'' a 1281, kdy se hovoří o ''Čáslavu z Bran''. Nejspíše se však v obou případech jedná o zaniklou ves Brany u [[Chomutov]]a.<ref>Zdena Binterová, Zaniklé obce Chomutovska I, Chomutov, 1995, s. 17</ref> Proto bezpečná zmínka o obci pochází až z roku 1327, kdy je zaznamenán ''Guntherus de Brand''.
Za nejstarší písemné zprávy o obci se dříve považovaly roky 1239, kdy je zmiňován jistý ''Wolzik de Brani'' a 1281, kdy se hovoří o ''Čáslavu z Bran''. Nejspíše se však v obou případech jedná o zaniklou ves Brany u [[Chomutov]]a.<ref>Zdena Binterová, Zaniklé obce Chomutovska I, Chomutov, 1995, s. 17</ref> Proto bezpečná zmínka o obci pochází až z roku 1327, kdy je zaznamenán ''Guntherus de Brand''.
Poblíž vsi pod Červeným vrchem ležel [[manská soustava|manský]] statek s tvrzí Červený dvůr (''Rottenhof''), jehož majiteli byli ve 14. století [[vladyka|vladykové]] z Braňan. Majitelé tvrze obvykle vlastnili i Braňany. V roce 1420 byl vlastníkem Červeného dvora Václav z Moravěvsi. Za husitských válek byly ves i statek vypáleny. V letech 1421–1563 vlastnil tvrz rod z Krynic. Vlastní dvůr prodal roku 1514 Albrecht z Krynic Bartoloměji z Velebudic. Majitelé se střídali, až jej roku 1545 koupilo město Most a v roce 1563 koupilo i tvrz.
Poblíž vsi pod Červeným vrchem ležel [[manská soustava|manský]] statek s tvrzí Červený dvůr (''Rottenhof''), jehož majiteli byli ve 14. století [[vladyka|vladykové]] z Braňan. Majitelé tvrze obvykle vlastnili i Braňany. V roce 1420 byl vlastníkem Červeného dvora Václav z Moravěvsi. Za husitských válek byly ves i statek vypáleny. V letech 1421–1563 vlastnil tvrz rod z Krynic. Vlastní dvůr prodal roku 1514 Albrecht z Krynic Bartoloměji z Velebudic. Majitelé se střídali, až jej roku 1545 koupilo město Most a v roce 1563 koupilo i tvrz.
-
Braňany byly naopak součástí panství [[Teplice]], které bylo konfiskováno Vilémovi Vchynskému z Vchynic za účast na [[české stavovské povstání|stavovském povstání]]. Braňany se poté dostaly do majetku řádu [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křížovníků s červenou hvězdou]], který ves připojil ke svému statku [[Chanov]]. Další část vsi patřila k panství [[Mirošovice]], které bylo v majetku hrabat [[Martinicové a Clam-Martinicové|z Martinic]]. Od nich se dostala tato část knížatům [[Ditrichštejnové|z Dietrichsteina]] a nakonec se stala součástí bílinského panství [[Lobkovicové|Lobkoviců]].
+
Braňany byly naopak součástí panství [[Teplice]], které bylo konfiskováno Vilémovi Vchynskému z Vchynic za účast na českém stavovském povstání. Braňany se poté dostaly do majetku řádu [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křížovníků s červenou hvězdou]], který ves připojil ke svému statku [[Chanov]]. Další část vsi patřila k panství [[Mirošovice]], které bylo v majetku hrabat [[Martinicové a Clam-Martinicové|z Martinic]]. Od nich se dostala tato část knížatům [[Ditrichštejnové|z Dietrichsteina]] a nakonec se stala součástí bílinského panství [[Lobkovicové|Lobkoviců]].
Po roce 1850 se Braňany staly osadou obce Želenice v [[okres Teplice|okrese Teplice]], ke konci 19. století se osamostatnily. V letech 1896-[[1935]] byla obec součástí okresu [[Duchcov]], do roku [[1960]] okresu Bílina a od roku 1960 leží v okrese Most.
Po roce 1850 se Braňany staly osadou obce Želenice v [[okres Teplice|okrese Teplice]], ke konci 19. století se osamostatnily. V letech 1896-[[1935]] byla obec součástí okresu [[Duchcov]], do roku [[1960]] okresu Bílina a od roku 1960 leží v okrese Most.
V okolí obce se již od  17. století těžilo v malé míře uhlí, ovšem rozmach přišel až v druhé polovině 19. století. Byly zde čtyři doly menšího významu. Po krátký čas zde také byla továrna  na výrobu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], parní mlýn a po rozšíření těžby [[jíl]]u i keramická továrna (vše postupně v jednom objektu). V roce [[1914]] byla tovární budova adaptována na byty. Na počátku 20. století byly v okolí otevřeny další doly. např. důl ''Venuše''. V současnosti probíhá důlní těžba na [[Lom Bílina|dole Bílina]] (dříve ''Důl Maxim Gorkij'') v režii Severočeských dolů a. s.
V okolí obce se již od  17. století těžilo v malé míře uhlí, ovšem rozmach přišel až v druhé polovině 19. století. Byly zde čtyři doly menšího významu. Po krátký čas zde také byla továrna  na výrobu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], parní mlýn a po rozšíření těžby [[jíl]]u i keramická továrna (vše postupně v jednom objektu). V roce [[1914]] byla tovární budova adaptována na byty. Na počátku 20. století byly v okolí otevřeny další doly. např. důl ''Venuše''. V současnosti probíhá důlní těžba na [[Lom Bílina|dole Bílina]] (dříve ''Důl Maxim Gorkij'') v režii Severočeských dolů a. s.
Řádka 122: Řádka 122:
| 1023
| 1023
|-
|-
 +
|}
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#ddffdd"|Rok
Řádka 165: Řádka 166:
| ...
| ...
|}
|}
-
== Odkazy ==
+
 
[[Soubor:Braňany pomník.JPG|thumb|Pomník padlým v [[první světová válka|první světové válce]]]]
[[Soubor:Braňany pomník.JPG|thumb|Pomník padlým v [[první světová válka|první světové válce]]]]
-
=== Reference ===
+
== Reference ==
-
=== Literatura ===
+
<references/>
 +
== Literatura ==
* A. Nekovářová, Braňany 1239-1989, Praha 1988
* A. Nekovářová, Braňany 1239-1989, Praha 1988
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Aktuální verze z 6. 8. 2015, 00:08


Braňany (německy Prohn) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Je vzdálená asi 6 km severovýchodně od města Mostu a 5 km východně od města Bíliny. Braňany se nacházejí v nadmořské výšce 253 m a jsou obklopeny čtyřmi vrchy. Na severozápadě leží Červený vrch (366 m), na jihozápadě vrch Na Skalce (328 m), východně se rozkládá vrch Kaňkov (436 m), který odděluje stojnojmennou osadu Kaňkov a na severovýchodě Mnišský les (379 m). Severně od obce je krajina poznamenána těžbou uhlí. V Braňanech se křižují silnice č. 256 ze Želenic do Mariánských Radčic a Lomu a silnice III. třídy 2538 z Mostu do Bíliny. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1195 obyvatel.

Obsah

Historie

Za nejstarší písemné zprávy o obci se dříve považovaly roky 1239, kdy je zmiňován jistý Wolzik de Brani a 1281, kdy se hovoří o Čáslavu z Bran. Nejspíše se však v obou případech jedná o zaniklou ves Brany u Chomutova.[1] Proto bezpečná zmínka o obci pochází až z roku 1327, kdy je zaznamenán Guntherus de Brand. Poblíž vsi pod Červeným vrchem ležel manský statek s tvrzí Červený dvůr (Rottenhof), jehož majiteli byli ve 14. století vladykové z Braňan. Majitelé tvrze obvykle vlastnili i Braňany. V roce 1420 byl vlastníkem Červeného dvora Václav z Moravěvsi. Za husitských válek byly ves i statek vypáleny. V letech 1421–1563 vlastnil tvrz rod z Krynic. Vlastní dvůr prodal roku 1514 Albrecht z Krynic Bartoloměji z Velebudic. Majitelé se střídali, až jej roku 1545 koupilo město Most a v roce 1563 koupilo i tvrz. Braňany byly naopak součástí panství Teplice, které bylo konfiskováno Vilémovi Vchynskému z Vchynic za účast na českém stavovském povstání. Braňany se poté dostaly do majetku řádu křížovníků s červenou hvězdou, který ves připojil ke svému statku Chanov. Další část vsi patřila k panství Mirošovice, které bylo v majetku hrabat z Martinic. Od nich se dostala tato část knížatům z Dietrichsteina a nakonec se stala součástí bílinského panství Lobkoviců. Po roce 1850 se Braňany staly osadou obce Želenice v okrese Teplice, ke konci 19. století se osamostatnily. V letech 1896-1935 byla obec součástí okresu Duchcov, do roku 1960 okresu Bílina a od roku 1960 leží v okrese Most. V okolí obce se již od 17. století těžilo v malé míře uhlí, ovšem rozmach přišel až v druhé polovině 19. století. Byly zde čtyři doly menšího významu. Po krátký čas zde také byla továrna na výrobu kyseliny sírové, parní mlýn a po rozšíření těžby jílu i keramická továrna (vše postupně v jednom objektu). V roce 1914 byla tovární budova adaptována na byty. Na počátku 20. století byly v okolí otevřeny další doly. např. důl Venuše. V současnosti probíhá důlní těžba na dole Bílina (dříve Důl Maxim Gorkij) v režii Severočeských dolů a. s.

Obecní symboly

Braňany získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 16 ze dne 9. 12. 2002.[2]

Znak

Ve stříbrném štítě se čtyřmi zelenými kruhovými kouty červená kvádrovaná věž s cimbuřím, dvěma černými okny vedle sebe a otevřenou branou se zlatými vraty na černých závěsech.

Vlajka

Zelený list s bílým středovým vydutým křížem s rameny širokými na okraji listu čtvrtinu šířky listu. Uprostřed listu červená kvádrovaná věž s cimbuřím, dvěma černými okny vedle sebe a otevřenou branou se žlutými vraty na černých závěsech. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Obec je po stranách svírána kopci, takže leží v jakési bráně, což se promítlo nejen do názvu obce, ale i do jejího znaku, který tak představuje mluvící znamení.

Seznam ulic v Braňanech

  • Petra Bezruče
  • Bílinská
  • Mostecká

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [3]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 188 236 480 353 684 810 973 1037 1063 1881 1684
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [4] (včetně osady Kaňkov)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 1626 1627 1618 1592 1556 1484 1454 1423 1402 1380 1380 1339 1334 1287 1202 1161 1108 1083 1023
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 961 1074 1096 1089 1079 1138 1154 1157 1175 1186 1168 1167 1165 1172 1173 1168 1193 1188 ...
Pomník padlým v první světové válce

Reference

  1. Zdena Binterová, Zaniklé obce Chomutovska I, Chomutov, 1995, s. 17
  2. Obecní znak a vlajka
  3. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513
  4. Český statistický úřad ve formátu .xls

Literatura

  • A. Nekovářová, Braňany 1239-1989, Praha 1988

Externí odkazy


Braňany | Kaňkov


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Braňany
  Města a obce okresu Most  

Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice