Votice

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 20:47

Město Votice (něm. Wotitz) se nachází v jihozápadní části okresu Benešov ve Středočeském kraji. V současné době žije ve městě a jeho přidružených osadách okolo 4,5 tisíce obyvatel. Votice mají status obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje 15 okolních obcí a čítá kolem 15 tisíc obyvatel.

Poloha

Město leží v oblasti nazývané také jako Česká Sibiř, ve Středočeské pahorkatině. Jižně od města najdeme vrchol Mezivrata s kótou 713 m. Leží 15 km východně od Sedlčan, 17 km jižně od okresního města Benešova, 20 km západně od Vlašimi a 26 km severně od Tábora.

Historie

První písemná zmínka o městě je z roku 1359, ale podle archeologického průzkumu základního zdiva farního kostela, provedeného v roce 1970 , usuzujeme, že osada pravděpodobně vznikla po roce 1150. Město vzniklo při významné zemské stezce na jih Čech a do Rakouska. Ve 14. století existovala na místě dnešních Votic osada s kostelem a hradem, který ale později vyhořel. Větší rozmach města přineslo až 15. a 16. století. Na místě vyhořelého hradu vznikla tvrz. V 16. století byl založen pivovar. Nedaleko města se těžil vápenec. Nejrozšířenějšími řemesly obyvatel měst v té době bylo tkalcovství, hrnčířství a soukenictví. Okolo roku 1530 vznikla ve městě židovská obec. Židé využívali výhodné polohy města v obchodování, Votice se společně s Benešovem staly nejdůležitějším obchodním centrem v oblasti. Přes město se až do 19. století dopravovala sůl ze Zrůbku na řece Vltavě do Načeradce. Obchod se ještě více rozvinul po zmodernizování státní silnice v roce 1843, a po výstavbě železniční tratě Praha-České Budějovice v roce 1870. Po vzniku 1. okresů, v roce 1868, připadly Votice do politického okresu Sedlčany, ale staly se centrem okresu soudního. Po roce 1918 dochází k výstavbě nových čtvrtí. Druhá světová válka přinesla smutný konec votické židovské obce - židovské obyvatelstvo bylo od roku 1938 podrobeno útlaku. V březnu 1942 byli do Votic násilně přestěhováni benešovští Židé, ale už 1. září 1942 byli všichni Židé z Votic deportováni do Terezína. Po válce se jich zpět vrátilo ze 188 jen 18. V letech 1949 - 1960 byly Votice poprvé ve své historii okresním městem. Díky tomuto kroku zde vyrostlo mnoho administrativních budov a celkově význam města spíše vzrostl.

Mariánské sousoší na náměstí ve Voticích.

Od 1. července 1960 byl však okres zrušen a město i s okolím se stalo součástí nově vzniklého, a velmi rozsáhlého, okresu Benešov. Od 60. let probíhá intenzivní výstavba obytných, průmyslových i zemědělských objektů. Z nejvýraznějších jmenujme např. obchodní dům JEDNOTA na náměstí (1980) nebo budovu nové radnice (1983). 70. a 80. léta přinesla také nové dopravní stavby. V roce 1978 vzniklo v centru města autobusové nádraží. Od roku 1982 je v provozu přeložka silnice I/3, která odvedla tranzitní dopravu z úplného středu města na okraj, na západní svah Čeřenské hory. 27. května 1988 přivítali na nádraží ve Voticích první vlak tažený elektrickou lokomotivou. V letech 1960 - 1975 došlo k postupné integraci okolních obcí. Začalo se v roce 1960 obcí Srbice, kterou od 3. října 1975 následoval zbytek dnešních přidružených osad. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních podniků i zemědělských provozů. Vzhled města se zlepšil, byly opraveny památky.

Pamětihodnosti

• Nový a starý zámek
• Farní kostel svatého Václava
• Kaple Božího hrobu
• Židovský hřbitov
• Dvě sochy svatého Jana Nepomuckého
• Mariánské sousoší na Svatojánském náměstí
• Radnice
• Děkanství v Táborské ulici
• Františkánský klášter svatého Františka v jihozápadní části města

Komenského náměstí ve Voticích s obchodním domem Jednota.

Doprava

Votice leží na hlavním silničním i železničním tahu do jižních Čech.

Na silnici I/3 z Mirošovic do Dolního Dvořiště zde navazují 2 silnice II. třídy. Silnice II/121 vede z Votic jihozápadním směrem na Sedlec-Prčice, a dále přes Milevsko do Blatné. Silnice II/150 má směr přesně opačný - přes Louňovice pod Blaníkem a Ledeč nad Sázavou do Havlíčkova Brodu.

Elektrifikovaná hlavní železniční trať 220 Praha - Benešov - České Budějovice má nádraží asi 2 km západně od města, u osady Beztahov. Na žst. Votice zastavují v současnosti jen osobní a spěšné vlaky, většinou v trase Benešov - Tábor.

Linky autobusové dopravy se sjíždějí na autobusové nádraží v centru města. Kromě regionálních linek, zajišťovaných v drtivé míře ČSAD Benešov zde zastavují i linky dálkové na trase Praha - Tábor, resp. Praha - České Budějovice.

Obyvatelstvo

Všechny údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu, Český statistický úřad, 2001.

Národnostní složení obyvatel Votic je jednotné. Plných 97,87 % obyvatelstva se přihlásilo k české národnosti. Plných 40,14 % jsou lidé věřící. Nezaměstnanost dosahovala v době před 6 lety asi 4 %, podle údajů ÚP Benešov z března 2007 je ve městě jenom 3,8 %. 35% pracujících obyvatel města pracovalo v době sčítání v průmyslu, 10% v obchodu a prodeji, 10% také ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. 9% obyvatel pracovalo ve stavebnictví, 8% v dopravě, poštovních službách a telekomunikacích. Pouhá 3% obyvatel zaměstnávalo zemědělství.

Zajímavostí je, že se počet obyvatel ve Voticích a jejich okolí již skoro 140 let v podstatě výrazněji nemění.

Místní části

Kostel sv. Václava ve Voticích

Budovy městského úřadu na Komenského náměstí

Reference

1. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-09-01, [cit. 2003-09-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Oficiální stránky obce
• Votice v Muzeu České Sibiře