Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2015/73
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Optimalizace) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Město Klatovy zažilo velký rozkvět za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, třeba právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky. | Město Klatovy zažilo velký rozkvět za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, třeba právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky. | ||
| - | Po bitvě na Bílé hoře začíná špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. | + | Po bitvě na Bílé hoře začíná velmi špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. |
Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první [[manufaktura|manufaktury]] přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských [[karafiát]]ů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. [[6. říjen|6. října]] 1876 byl zahájen provoz na železniční trati [[Plzeň]] – Klatovy. Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a [[20. století|20. století]] nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců. | Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první [[manufaktura|manufaktury]] přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských [[karafiát]]ů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. [[6. říjen|6. října]] 1876 byl zahájen provoz na železniční trati [[Plzeň]] – Klatovy. Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a [[20. století|20. století]] nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců. | ||
Verze z 15. 9. 2015, 01:33
Klatovy (německy: Klattau) jsou západočeské okresní město ležící v Pošumaví, 41 km jižně od Plzně. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.
Město Klatovy zažilo velký rozkvět za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, třeba právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.
Po bitvě na Bílé hoře začíná velmi špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem jezuitů, kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem.
Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. 6. října 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Plzeň – Klatovy. Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců.
Počátkem 20. století byly vystavěny mnohé nové významné stavby jako např. Okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna. Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy Janovice nad Úhlavou a Nýrsko, a jižně od Sušice). V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním. Město bylo osvobozeno 5. 5. 1945 americkou armádou.