Filipíny

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 4. 5. 2016, 15:52

Filipíny
Filipínská republika
Repúbliká ng̃ Pilipinas
Filipínská vlajka   Státní znak Filipín
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Filipínská hymna – Lupang Hinirang
Maka-Diyos, Maka-Tao, Makakalikasan, at Makabansa („Pro Boha, lid, přírodu a stát“)
Geografie
Hlavní město:	Manila
Rozloha:	300 000[1] (72. na světě) z toho 0,61 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Apo (2 954 m n.m.)
Časové pásmo:	UTC +8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	88 574 614[2] (12. na světě)
Hustota zalidnění:	295 (44. na světě)
HDI:	0,745 (střední)
Jazyk:	filipínština, angličtina (úřední)
Náboženství:	80 % římští katolíci, 10 % protestanti, 5 % muslimové, 5 % menšiny
Státní útvar
Státní zřízení:	unitární prezidentská konstituční republika
Měna:	filipínské peso (12px) (PHP)
HDP/obyvatel:	3300[3] USD (2008)
Mezinárodní identifikace
MPZ:	RP
Telefonní předvolba:	+63
Národní TLD:	.ph

Filipíny, oficiálně známé jako Filipínská republika, jsou ostrovním státem v jihovýchodní Asii, jehož hlavním městem je Manila. Rozkládají se na 7107 ostrovech v západním Tichém oceánu.

Filipíny jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě s 88 574 614 obyvateli (2007). Filipínská ekonomika je 47. největší na světě a jejích hrubý domácí produkt (HDP) činil v roce 2008 nominálně 168,6 miliard amerických dolarů. Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců.

Filipíny, dříve španělská a posléze americká kolonie, jsou jednou ze dvou převážně katolických zemí v Asii (druhou je Východní Timor). Existuje zde množství menšinových náboženských skupin vyznávajících islám, buddhismus, hinduismus a další víry. Na filipínských ostrovech lze nalézt četná etnika a kultury.

Dějiny

Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií Španělská východní Indie (spolu s Marianami a Karolínami). Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. Národním hrdinou, který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník, dr. José Rizal. Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut dominia(Philippine Commonwealth, statut podobný dnešnímu Portoriku) které ale přerušila válka. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquino a současná prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo).

Geografie

Filipíny jsou souostroví skládající se ze 7107 ostrovů na celkové ploše 300 tisíc km². Nachází se mezi 116. a 126. stupněm východní délky a 4. a 21. stupněm severní šířky a z východu je ohraničuje Filipínské moře, ze západu Jihočínské moře a z jihu Celebeské moře. Několik set kilometrů jihozápadně se nachází ostrov Borneo a severně od Filipín se nachází Tchaj-wan. Jiho-jihozápadně se nacházejí ostrovy Moluky a Celebes a východně se nachází Palau.

Hora Apo

Filipíny se dělí do tří ostrovních skupin: Luzon, Visayas a Mindanao. Přístav Manila v části Luzon je hlavním a druhým největším městem země.

Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým lesním pralesem. Nejvyšší hora Apo, která se nachází v části Mindao, měří 2954 m n. m. Je zde mnoho aktivních sopek, jako například Mayon Volcano, Pinatubo či Taal Volcano. Ostrovy se nachází v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů.

Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji pacifického ohnivého kruhu a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity. Každý den proběhne na 20 zemětřesení, z nichž většina je natolik slabá, že je není možné pocítit. Poslední velké zemětřesení proběhlo v roce 1990.

Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.

Flóra a fauna

Západ slunce na pláži Boracay

Celkem 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.

Podnebí

Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na Filipínách existují tři roční období: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ (období dešťů od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února). Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Jihozápadní monzun (od května do října) je známý jako „Habagat“ a suché větry severovýchodního monzunu (od listopadu do dubna) jsou známé jako „Amihan.“^[4] Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším květen. Teplota a vlhkost dosahují maxima v dubnu a květnu. Manila a většina nížinatých oblastí jdou od března do května prašná s velmi teplým počasím. V tomto období teplota zřídkakdy klesne pod 37 °C a teplota u moře jen vzácně klesne pod 27 °C. Roční úhrn srážek dosahuje v hornatých oblastech východního pobřeží 5000 mm, zatímco v některých údolích se jedná o hodnoty pod 1000 mm. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.

Vláda a politika

Administrativní členění

Filipíny se dělí na 3 skupiny ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao Borneo. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií,^[5] 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay.^[6]

Dne 24. července 2006 oznámila filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.^[7]

Ekonomika

500 pesos

Nerostné bohatství

Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.

Zemědělství

Zemědělstvím se živí asi 40% obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34% území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák. Zemědělství převládá nad průmyslem.

Průmysl

Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.

Demografie

Mapa dominantních etnik podle provincií

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let.jako jediní v ve Východojižní Asii vyznávají křesťanství.

Největší města

• Manila (hlavní město) – 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
• Quezon – 2,2 mil. obyvatel
• Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
• Davao – 1,2 mil. obyvatel
• Cebu – 730 000 obyvatel
• Zamboanga – 620 000 obyvatel
• Bacolod – 430 000 obyvatel

Zajímavosti

• Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy.
• Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách.
• Pražské jezulátko (Bambino di Praga) je dobře známo na Filipínách. Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.
• Na velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát

Literatura

• SLAVICKÝ, Stanislav. Filipíny: pašije a fiesty. Praha : Gallery, 2008. 127 s. ISBN 978-80-86990-51-4.

Reference

1. ↑ MOLDAVA, Tadeusz a kolektiv. Státy světa. 2. vyd. Praha : Fragment, 2002. ISBN 80-7200-669-X. S. 97.  
2. ↑ Official population count reveals… [online]. National Statistics Office, Republic of the Philippines, 2008-4-16, [cit. 2009-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
3. ↑ Philippines [online]. Central Intelligence Agency, [cit. 2009-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
4. ↑ PAGASA – Climate of the Philippines (anglicky)
5. ↑ Shariff Kabunsuan byla vytvořena z Maguindanaa po potvrzení v referendu; Dinagat Island se odtrhl od Surigao del Norte.
6. ↑ Všeobecné informace o Filipínách Vládní stránky
7. ↑ State of the Nation Address of President Gloria Macapagal-Arroyo during the 3rd Regular Session of the 13th Congress of the Republic of the Philippines Gov.Ph. Accessed September 15, 2006

Externí odkazy

• CIA - World Factbook - Filipíny (anglicky)
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Filipíny
• BusinessInfo.cz - Filipíny