Sýrie

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 3. 4. 2023, 10:52

Sýrie
الجمهوريّة العربيّة السّوريّة Al-Jumhuriya al-`Arabiya as-Suriya Syrská arabská republika
Syrská vlajka
Homat ad-Dijár
Syrská hymna
Geografie
Hlavní město:	Damašek
Rozloha:	185 180 (88. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Har Hermon (2814 m n.m.)
Časové pásmo:	+2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	18 448 752 (55. na světě)
Hustota zalidnění:	100 (101. na světě)
HDI:	0,736 (střední)
Jazyk:	arabština (úřední); kurdština, arménština, aramejština, čerkézšstina (circassian) běžně srozumitelná; francouzština, angličtina místně
Náboženství:	sunitští muslimové 74%, alavité, drúzové a jiné muslimské sekty 16%, křesťané 10%, židé (malá společenství v Damašku, Al Qamishli a Aleppu)
Státní útvar
Státní zřízení:	republika (vláda jedné strany)
Měna:	syrská libra (SYP)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	SYR
Telefonní předvolba:	963
Národní TLD:	.sy

Syrská arabská republika (arabsky الجمهورية العربية السورية, zkráceně Sýrie) je stát ležící na břehu Středozemního moře v jihozápadní Asii řazený k zemím blízkého východu. Hlavní město je Damašek. Sýrie má vliv na dění v sousedním Libanonu, vede pohraniční spor s Izraelem o Golanské výšiny, které byly a dle rezolucí OSN stále zůstávají její součástí. V současné době jediná země s vládou strany Baas. Zemí protéká řeka Eufrat.

Základní informace

• Celková délka hranice: 2253 km.
  • z toho: Turecko 822 km, Irák 605 km, Jordánsko 375 km, Izrael 76 km, Libanon 375 km.
• Délka pobřeží 193 km
• Nejvyšší hora Hermon / Džabal aš-Šajch – 2814 m n. m.
• Nejnižší místo : Galilejské jezero – 212  m pod úrovní světového oceánu.

Přírodní podmínky

Sýrie se rozkládá na ploše 185 180 km². Celková délka hranice činí 2 253 km; z toho na mořské pobřeží připadá 193 km. Nejvyšší a nejnižší bod země – Hermon & Galilejské jezero – leží blízko sebe, na jihozápadě státu u hranic s Libanonem a Izraelem.

Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, která je půlená řekou Eufrat. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země a pak na jihozápadě, v podhůří Hermonu (oblast Golanských výšin).

Na jihu se rozprostírají Golanské výšiny, které ale nyní okupuje Izrael. Nejvyšší pohoří se nachází na hranici s Libanonem, kde hory dosahují výšky přes 2500 m.n.m. Podnebí je suché. Pobřeží Sýrie má průměrný úhrn srážek skoro 1 000 mm, ale toto číslo se postupem do vnitrozemí velice rychle snižuje.

Historie

Sýrie leží na dávné cestě mezi Mezopotámií a Středozemním mořem. Území bylo velice často okupováno cizími mocnostmi. Od roku 2000 př.n.l. zde vládla Akkadská říše. Po té se zde vystřídali Egypťané, Asyřané, Babylóňané a Chetité. Nakonec oblast ovládli Peršané. Perská vojska byla vyhnána ze Sýrie Alexandrem Velikým. Ten donesl zemi řeckou kulturu. Po smrti Alexandra vládli území jeho vojenští velitelé. V roce 64 př. n.l. se stává území Sýrie součástí Římského impéria jako provincie.

Středověk

Římské divadlo ve městě Bosra.

Po rozdělení Římské říše v roce 395 připadlo území Východořímské říši, která měla sídlo v Konstantinopoli. Byzanc vládla Sýrii do roku 634, kdy ji dobyli muslimští Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z Damašku se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě. V 11. století vpadli do Sýrie Turci a dobyli ji. Ve 12. století se stala Sýrie místem boje křižáckých výprav s muslimy. Křižáci zabrali skoro celou Sýrii a vytvořili zde křižácké státy. Kurdský vojevůdce Saláhuddín porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala Osmanská říše. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce první světové války.

Nezávislá republika

Po ní se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci 1941. Sýrie vyhlásila nezávislost 17.dubna 1946. Po vyhlášení samostatnosti Izraele se Sýrie v roce 1948 připojila k boji proti novému židovskému státu. V roce 1958 se Sýrie stala součástí Sjednocené arabské republiky vedené Násirem, v té dominoval Egypt (roku 1961 Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku 1971).

V roce 1967 vypukla šestidenní válka s Izraelem. Sýrie bojovala po boku Egypta a Jordánska, utrpěla velikou porážku a ztratila Golanské výšiny. Další konflikt vypukl mezi Sýrií a Izraelem v roce 1973 a opět Izrael zvítězil. V roce 1975 poslala Sýrie vojsko do občanskou válkou zmítaného Libanonu. Srážky s Izrael tak trvaly dalších 15 let.

V roce 1992 byl uzavřen v Libanonu křehký mír. Za války v Perském zálivu se Sýrie angažovala proti svému starému nepříteli Iráku a tím podstatně zlepšuje svoje postavení vůči Západu. Však napětí mezi Sýrií a Izraelem trvá dodnes. Hlavní problém jsou Izraelem okupované Golanské výšiny, na které si Sýrie stále činí nárok.

Státní zřízení

Prezident : Bašár al-Asad (2010)

Sýrie je republika, která je podle ústavy socialistickou lidovou demokracií. Prakticky zde vládne jedna strana Baas (Strana arabské socialistické obrody). Prezident je volen na 7 let. Jmenuje vládu. Zákonodárný orgán v Sýrii je Lidová rada volená na 4 roky, která má 250 členů. Lidová rada je samozřejmě zcela ovládaná stranou Baas. Tisk podléhá přísné cenzuře a rozhlasové vysílání řídí přímo stát.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo je z necelých 90 % tvořeno Araby, kteří mluví levantskou verzí arabštiny. Na severu země žije menšina Kurdů, kteří tvoří 10 % obyvatelstva. V Sýrii je velký počet církví. Nalézají se zde různé odnože jak islámu tak i křesťanství. Nejpočetnější jsou v zemi muslimští sunnité (cca 74 %), avšak moc drží v rukách šíité (správněji Alawité, 12 % populace) napojeni na stranu Baas. Zhruba 10 % tvoří ortodoxní křesťané, ale vlivem dlouhodobého znevýhodňování jejich počet postupně klesá. Naprostá většina obyvatel žije na západně Sýrie. Ve městech žije více než 50 % populace. Základní vzdělání je bezplatné, ale přesto je v zemi jedna třetina dospělých negramotná. Na 250 000 tzv. Muktamín jsou Kurdi, kteří (či jejich rodiče) přišli podvodem o státní občanství v roce 1962. Nemají přístup k základním věcem (zdravotnictví, školství, svoboda pohybu) jako jiní Syřané.

Administrativní dělení

Země je rozdělena na 14 administrativních celků zvaných guvernoráty (muhafazat), které se dále dělí na okresy. Hlavním městem je Damašek s asi 2 500 000 obyvateli, který je zároveň jednou z provincií.

Mezi největší města patří Aleppo (zhruba 3 000 000), Damašek, Homs (1 300 000) a Hamá (850 000).

Panorama

Hospodářství

Historická tržnice v Damašku

Hospodářství je velice zatěžováno neustálými vojenskými výpady. Armáda pohlcuje skoro polovinu státního rozpočtu. Přes četné pokusy o industrializaci je hospodářství pořád založeno na zemědělství. Zemědělství je lokalizováno hlavně na pobřeží Středozemního moře a podél řeky Eufrat. Hlavními plodinami jsou pšenice, bavlna, tabák a olivy.

Chovají se ve velkém ovce.

Průmysl je rozvinutý na východě země, kde se těží ropa. Ta tvoří 40% hodnoty exportu země. Dále se těží fosfáty a některé stavební suroviny. Rozvinutý je petrochemický průmysl. Elektřina je vyráběna v hydroelektrárnách na řece Eufrat. Sýrie má poměrně dobrou silniční síť. V Damašku a v Halabu jsou mezinárodní letiště. Největší přístavy jsou Lázikíja a Tartús.

Zahraniční vztahy

Klíčovým bodem pro zahraniční vztahy země je arabsko-izraelský konflikt. Sýrie požaduje stáhnutí izraelských vojsk ze všech okupovaných území a navrácení suverenity nad Golanskými výšinami.^[1] Ze států v regionu si Sýrie udržuje, v posledních několika letech, velmi dobré vztahy s Íránem, s nímž udržuje i vojenskou spolupráci. Korektní vztahy v minulosti nastolila rovněž s iráckou vládou a Tureckem. Po vypuknutí protestů však Turecko zakázalo dovážet pro Sýrii přes Bospor a Dardanely vojenský materiál. Po proti-syrských demonstracích v Libanonu pod tlakem mezinárodního společenství Sýrie z této země stáhla v roce 2005 své vojáky a před událostmi Arabského jara se situace mezi oběma zeměmi stabilizovala. V současné době si Sýrie udržuje vynikající vztahy s Ruskem, které jí systematicky zásobuje vojenským vybavením. Ruská federace má rovněž v Sýrii svou jedinou námořní základnu ve Středomoří, umístěnou v přístavu Tartús. Rusko spolu s Čínou také v říjnu 2011 vetovaly v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce oficiálně odsuzující Sýrii,^[2] stejný scénář se opakoval i v lednu 2012.^[3] Přes významnou podporu těchto států musí Sýrie čelit sankcím ze strany Spojených států, Evropské unie, Ligy arabských států a stále agresivnějšího Turecka.^[4]

YouTube

Související články

• Levanta
• Palmýra
• Arabsko-izraelské války
• Golanské výšiny
• Sýrie - Velvyslanectví Syrské arabské republiky

Reference

1. ↑ Library of Congress, s. 19
2. ↑ Rusko a Čína vetovaly rezoluci odsuzující represe v Sýrii. České noviny [online]. 2011-10-05 [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.  
3. ↑ Rusko a Čína vetovaly rezoluci RB OSN proti syrskému režimu. České noviny [online]. 2011-02-04 [cit. 2012-02-05].  
4. ↑ Rusko nadále odmítá sankce i použití síly proti syrskému režimu. České noviny [online]. 2012-01-25 [cit. 2012-01-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Protiproud.cz – Člověk v tísni pracuje: Nejlépe se daří v hnízdech Al-Káidy. Kam se poděla naše Erpégéčka ? Válka proti terorismu naruby... (2019)
• Protiproud.cz – Mnichovanský syndrom: Zrada Západu na statečných Kurdech. Afrín jako syrské Sudety? Ohlušující ticho kolem nelegální invaze. (2018)
• Protiproud.cz – Turecko se střelilo do vlastní nohy: Ruský bitevník hranice neporušil. Potvrzují to i americké zdroje. NATO ucuklo. Bude Rusko sestřelovat turecké stroje útočící na Kurdy? (2015)
• Protiproud.cz – Asad prolomil obklíčení letiště u Aleppa. Slavný analytik: Proč se mluví jen o letadle? Rusové se už v Sýrii zakopali. Nejmodernější elektronické systémy "zamkly" syrské nebe Američanům. Co bude dál? (2015)
• Protiproud.cz – Asad jel poděkovat Putinovi i za nás: Lži Západu o boji s Islámským státem se hroutí. Ruské bombardéry i „sluneční Kaťuše“ šokovaly teroristy. Pravda a fakta o "umírněné opozici". (2015)
• CIA – The World Factbook (anglicky)