Příze

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 9. 2013, 09:15 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi) ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 11. 4. 2016, 12:07 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) (Vylepšení)
Řádka 85:		Řádka 85:
	== Galerie přízí ==		== Galerie přízí ==
-	<gallery perrow="6" heights="100">	+	<gallery perrow="4">
	File:56-Baud-Jeune fille au rouet-vers 1910.JPG|Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)		File:56-Baud-Jeune fille au rouet-vers 1910.JPG|Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
	Soubor:Rieterkarde.jpg|Mykací stroj na bavlnu z 30. let minulého století		Soubor:Rieterkarde.jpg|Mykací stroj na bavlnu z 30. let minulého století
	File:Flyer alt.jpg|Část křídlového (předpřádacího) stroje		File:Flyer alt.jpg|Část křídlového (předpřádacího) stroje
-	File:Rotorspinnstelle.jpg|Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje
	File:Garnspiegel.jpg|Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)		File:Garnspiegel.jpg|Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)
-	File:Marl 1.jpg|Trojmo skaná vlněná příze z různobarevných nití
	File:1950s Afghanistan - Gulbahar Textile Plant.jpg|Prstencové dopřádací stroje z 50. let minulkého století		File:1950s Afghanistan - Gulbahar Textile Plant.jpg|Prstencové dopřádací stroje z 50. let minulkého století
-	Soubor:Bundesarchiv Bild 183-60599-0007, "VEB Kunstseidenwerk "Friedrich Engels"".jpg|Zvlákňovací tryska na [[polyamidová vlákna|PA]] filamenty z roku 1958
-	File:Gsfiberglass$145920184(s).jpg|Cívky se skleněnou filamentovou přízí
	File:Polyamid texturiert.jpg|Tvarovaný polyamidový filament		File:Polyamid texturiert.jpg|Tvarovaný polyamidový filament
	File:Turkeye.Urgüp02.jpg|Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového		File:Turkeye.Urgüp02.jpg|Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového

---

Aktuální verze z 11. 4. 2016, 12:07

Příze je délková textile z jednoho nebo více vláken.

Obsah 1 Obsah pojmu příze 2 Suroviny na výrobu příze 3 Výroba staplové příze (předení) 3.1 Příprava k předení 3.2 Dopřádání 4 Druhy staplových přízí 5 Výroba filamentů (zvlákňování) 6 Druhy filamentů 6.1 Hladké 6.2 Tvarované 6.3 Monofily 6.4 Hedvábné příze 7 Příze z fóliových pásků 8 Galerie přízí 9 Literatura 10 Reference

Obsah pojmu příze

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

• Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených ^[1] ,(viz také Lit.: Denninger str. 265) v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením a pod.) pro další zpracování a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).

• Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).^[2] (viz také Lit.: Kießling str. 146)
• V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků (viz Lit.: Schenek str.180).
• Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
• Z nanovláken a whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze. Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

Suroviny na výrobu příze

Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

• rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisal aj.)
• živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.)
• minerální (azbest)
• umělá

- z přírodních polymerů (např.: viskóza, acetát)

- syntetické polymery (nejznámější: polyester, polyakryl, polyamid)

- anorganické sloučeniny (sklo, měď a jiné kovy)

Světová spotřeba dosáhla v roce 2009 cca 75 milionů tun, ze kterých bylo použito skoro 90 % na výrobu příze.^[3]

Výroba staplové příze (předení)

Předení je jedná z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva.^[4] Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba Ta dosáhla v roce 2009 ve světě cca. 40 milionů tun ^[5] a zaměstnávala řádově asi 2 miliony lidí.

Příprava k předení

Příprava přírodních materiálů k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru (mykání) a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu (protahovací a křídlový stroj). Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken.

Z umělých vláken se asi 2/3 přizpůsobují délkou přírodním staplovým materiálům, ke kterým se přidávají v určitém procentuálním poměru během předpřádání nebo se i zpracovávají bez příměsí stejnou technologií jako přírodní vlákna.

Dopřádání

Z několika známých systémů se používá:

• Dopřádání na prstencových strojích. Na více než 200 milionech vřeten se v roce 2009 vyrobilo tímto způsobem asi 75 % (převážně jemnějších) staplových přízí. Až na výjimky (např. skleněná vlákna) se dají tímto způsobem spřádat všechna staplová vlákna.
• Rotorové (v češtině častěji bevřetenové) dopřádání se začalo uplatňovat od 60. let minulého století .V roce 2009 bylo ve světě instalováno více než 4 miliony spřádacích jednotek, jejichž podíl na produkci staplových přízí se dá odhadovat na 25 %.
• Ostatní systémy dopřádání se dosud uplatňují jen při výrobě speciálních přízí, jako jsou frikční, svazkové nebo samoskané.

Druhy staplových přízí

Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny. Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca. 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca. 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, ze které je příze zcela nebo převážně vyrobena se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bilé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Výroba filamentů (zvlákňování)

Světová výroba filamentových přízí dosáhla v roce 2009 cca. 25 milionů tun.^[6] Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

Druhy filamentů

Hladké

• částečně orientované nebo část. dloužené příze: s nízkou (LOY), střední (MOY), vysokou (HOY) orientací molekul, předorientovaná a předdloužená příze (POY) ^[7]
• dloužené (FDY)

- textilní (např. mikrovlákno pro oděvní a bytové účely) ^[8]

- technické (na výztuže pneumatik a kompozitů)

Tvarované

(na oděvní textilie a koberce)

Monofily

(na punčochy) a „dráty“ (rybář. šňůry, výztuž tenis. raket, umělý trávník) ^[9]

Použtí umělých filamentových přízí: 80 % na tkaniny a pleteniny k oděvním účelům, 7 % na koberce a 13% na technické textilie.

Hedvábné příze

Příze z přírodního hedvábí „vyrábí“ tj. zvlákňuje a dlouží housenka bource morušového, odvíjení vlákna z kokonů a případné úpravy příze se provádějí strojově.

Hedvábná příze – gréž – sestává obvykle z 8-10 jednotlivých vláken držených pohromadě jen velmi nízkým zákrutem. U skaných přízí se rozeznává trama, s maximálně 150 zákruty na metr a více zakroucený organsin.

Světová roční produkce hedvábných přízí dosahuje cca. 100 000 tun. Příze jsou podstaně dražší než umělé filamenty, použití: lehké ošacení, vázanky, šicí nitě.

Příze z fóliových pásků

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2-60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.^[10]

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

Galerie přízí

Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)	Mykací stroj na bavlnu z 30. let minulého století	Část křídlového (předpřádacího) stroje	Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)
Prstencové dopřádací stroje z 50. let minulkého století	Tvarovaný polyamidový filament	Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového	Ručně pletací příze z fóliového pásku

Literatura

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
• Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
• Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1

Reference

1. ↑ Příklad české definice pojmu příze: http://www.skolatextilu.cz/abc/index.php?nr=1050
2. ↑ Ddefinice příze (anglicky): http://textile.texworld.com/informationcenter/texdefinitions/TexGlossary_Yak%20fibre%20(hair)-Yarn%20From%20Staple%20Fiber.html
3. ↑ Spotřeba vláken 2009 (bez lýkových, skleněných a speciáních vláken): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
4. ↑ Lněná tkanina zhotovaná před 10 000 lety (německy): http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html
5. ↑ Světová výroba příze v roce 2009 (německy): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
6. ↑ Svět. výroba filamentů (německy): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
7. ↑ Příklad zařízení na výrobu filamentů (anglicky): http://www.barmag.oerlikontextile.com/en/desktopdefault.aspx/tabid-982/
8. ↑ Zařízení na výrobu mikrovláken (anglicky): http://www.barmag.oerlikontextile.com/en/desktopdefault.aspx/tabid-2061/
9. ↑ Zařízení na výrobu monofilu (anglicky): http://www.barmag.oerlikontextile.com/en/desktopdefault.aspx/tabid-429
10. ↑ Výrobní zařízení na foliové pásky z roku 1964 (německy): http://www.buch-temperiertechnik.de/einblick-produktionsverfahren.php

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii