Umaň
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 13. 10. 2013, 09:26
Umaň (ukrajinsky a rusky Умань, dříve též Гумань, polsky Humań, jidiš אומאן) je město na střední Ukrajině, zhruba 210 km jižně od Kyjeva. Leží v Podněperské vysočině na řece Umance, přítoku Jižního Buhu. Umaň je centrem Umaňského rajónu a druhým největším městem Čerkaské oblasti. V roce 2007 zde žilo 88 000 obyvatel, převážně Ukrajinců.
Dějiny a památky
Sídlo vzniklo v 16. století, kdy okolní území připadlo Polsku (1569). Leželo v nárazníkovém pásmu Divokých Polí, která byla napadána Tatary. Městská práva získal Umaň roku 1616. Současně zde vznikla významná pevnost. V roce 1768 zde proběhla tzv. Umaňská řež, kdy zde ukrajinští kozáci pobili 20 000 nenáviděných Poláků a Židů; v čele kozáků stáli Maksym Zalizňak a Ivan Honta. Přesto zde zůstala až do 20. století významná židovská menšina, která, ač již nepočetná, funguje dodnes.
Roku 1793 se Umaň stal součástí ruského podílu na dělení Polska; o tři roky později byl otevřen slavný park Sofijivka. Později byl Umaň součástí SSSR, resp. Ukrajinské SSR. Během 2. světové války proběhla v okolí města Bitva u Umaně (červenec–srpen 1941). Ve městě se nachází hrob slavného chasidského rabína Nachmana z Braclavi. Dále je zde synagoga, několik kostelů a stará tržnice.
Hospodářství
V Umani je zastoupen především potravinářský průmysl a strojírenství. Končí zde železniční trať z Chrystynivky. Umaň je především důležitou křižovatkou silnic Kyjev - Oděsa a Lvov - Vinnycja - Kirovohrad.
Externí odkazy
|