Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Uhříněves
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
| datum = [[1974]] | | datum = [[1974]] | ||
| mapa = | | mapa = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Praha, Uhříněves, radnice MČ Praha 22.jpg|thumb|240px|Radnice [[Praha 22|Prahy 22]] na Novém náměstí]] |
| - | '''Uhříněves''' je čtvrť a [[katastrální území]] o rozloze 1027,1 [[Hektar|ha]], tvořící většinu území [[Praha|pražské]] městské části '''[[Praha 22]]'''. Od roku 1866 byla Uhříněves [[městys]]em, v letech [[1913]]–[[1974]] [[město|městem]]. | + | '''Uhříněves''' je čtvrť a [[katastrální území]] o rozloze 1027,1 [[Hektar|ha]], tvořící většinu území [[Praha|pražské]] městské části '''[[Praha 22]]'''. |
| + | |||
| + | Od roku 1866 byla Uhříněves [[městys]]em, v letech [[1913]]–[[1974]] [[město|městem]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku | + | Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví [[klášter]]a sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Tehdy se o ní píše jako o ''Ugrina ves''. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu. |
| - | V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569-1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869-1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900-1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921-1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961-1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10. | + | [[Soubor:Správcovský dům Liechtensteinského panství, Lidického 3, Uhříněves (01).JPG|thumb|240px|Správcovský dům Liechtensteinského panství]] |
| + | V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569-1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869-1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900-1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921-1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961-1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10. | ||
| + | |||
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z [[vesnice]] se v roce 1866 stává [[městys]]. Rozvíjí se [[zemědělství]] i [[průmysl]]. V roce 1850 je postaven parní [[mlýn]], roku 1866 místní [[cihelna]] a roku 1868 je postaven [[cukrovar]]. Díky stavbě [[železnice|železniční trati]] [[Praha]] – [[České Budějovice]], která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných [[vila|vil]], ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku [[1913]] byl městys Uhříněves povýšen na [[město]] a o rok později byl schválen i městský [[Znak (heraldika)|znak]], navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22. | K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z [[vesnice]] se v roce 1866 stává [[městys]]. Rozvíjí se [[zemědělství]] i [[průmysl]]. V roce 1850 je postaven parní [[mlýn]], roku 1866 místní [[cihelna]] a roku 1868 je postaven [[cukrovar]]. Díky stavbě [[železnice|železniční trati]] [[Praha]] – [[České Budějovice]], která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných [[vila|vil]], ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku [[1913]] byl městys Uhříněves povýšen na [[město]] a o rok později byl schválen i městský [[Znak (heraldika)|znak]], navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22. | ||
| - | Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny (tzv. | + | Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři) na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni. |
| + | |||
== Současnost == | == Současnost == | ||
V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku [[2000]] prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném [[cukrovar]]u, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce [[2002]] zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22. | V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku [[2000]] prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném [[cukrovar]]u, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce [[2002]] zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22. | ||
Uhříněves se potýká se silnou [[automobil]]ovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na [[Říčany]] jako [[silnice I/2]]. Problémem je také velké množství [[kamion]]ů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a [[Horní Měcholupy|Horními Měcholupy]], které je největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://www.metrans.eu/terminal-pr.php Terminal PRAGUE - Uhrineves (CZ)], web společnosti METRANS</ref> | Uhříněves se potýká se silnou [[automobil]]ovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na [[Říčany]] jako [[silnice I/2]]. Problémem je také velké množství [[kamion]]ů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a [[Horní Měcholupy|Horními Měcholupy]], které je největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://www.metrans.eu/terminal-pr.php Terminal PRAGUE - Uhrineves (CZ)], web společnosti METRANS</ref> | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
| + | [[Soubor:Všech svatých Church, Prague Uhříněves.jpg|thumb|220px|Barokní kostel Všech svatých (2008)]] | ||
| + | [[Soubor:Jewish cemetery in Uhříněves 43.JPG|thumb|220px|Židovský hřbitov (2012)]] | ||
=== Kostel Všech svatých === | === Kostel Všech svatých === | ||
| - | Kostel ''Všech svatých'' byl postaven v Uhříněvsi v letech | + | Kostel ''Všech svatých'' byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740–1743 podle plánů [[Říčany|říčanského]] stavitele T. V. Budila ve stylu vrcholného [[baroko|baroka]] s [[interiér]]ovou výzdobou malíře Jana P. Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z [[Kostelec nad Černými lesy|Kostelce nad Černými lesy]]. |
=== Židovský hřbitov === | === Židovský hřbitov === | ||
| - | |||
Na severním okraji Uhřínevsi se nachází [[židé|židovský]] [[hřbitov]] ze 17. století se zachovalými náhrobky. | Na severním okraji Uhřínevsi se nachází [[židé|židovský]] [[hřbitov]] ze 17. století se zachovalými náhrobky. | ||
=== Zámek === | === Zámek === | ||
| - | Zámek z roku | + | Zámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu. |
=== Další významné stavby === | === Další významné stavby === | ||
Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum, budova [[děkanství]] z roku [[1913]], [[Renesance|renesanční]] [[mlýn]] na potoce (původně [[templáři|templářská]] [[vodárna]]), moderní budova [[Jan Hus|Husova]] sboru s věží na Husově náměstí. | Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum, budova [[děkanství]] z roku [[1913]], [[Renesance|renesanční]] [[mlýn]] na potoce (původně [[templáři|templářská]] [[vodárna]]), moderní budova [[Jan Hus|Husova]] sboru s věží na Husově náměstí. | ||
| Řádka 44: | Řádka 50: | ||
* V Uhříněvsi byla 27. července [[1983]] naměřena dosud absolutně nejvyšší [[teplota]] v Česku a to 40,2 stupně Celsia. | * V Uhříněvsi byla 27. července [[1983]] naměřena dosud absolutně nejvyšší [[teplota]] v Česku a to 40,2 stupně Celsia. | ||
=== Rodáci === | === Rodáci === | ||
| - | * [[malíř]] [[krajinář]] | + | * [[malíř]] [[krajinář]] Oto Bubeníček (1871–[[1962]]). |
* hokejista a funkcionář [[Karel Gut]] ([[1927]]) | * hokejista a funkcionář [[Karel Gut]] ([[1927]]) | ||
* historik [[Aleš Skřivan]] ([[1944]]) | * historik [[Aleš Skřivan]] ([[1944]]) | ||
==Literatura== | ==Literatura== | ||
* {{Citace monografie|příjmení=Semanský|jméno=Antonín|titul=Paměti městyse Uhříněvsi a okolí|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/93584|vydavatel=vl.n.|místo=Praha|rok=1910|}} | * {{Citace monografie|příjmení=Semanský|jméno=Antonín|titul=Paměti městyse Uhříněvsi a okolí|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/93584|vydavatel=vl.n.|místo=Praha|rok=1910|}} | ||
| - | |||
| - | |||
== Fotogalerie == | == Fotogalerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
| - | |||
Soubor:Praha, Uhříněves, Podleský rybník.jpg|[[Podleský rybník]] severně od Uhříněvsi | Soubor:Praha, Uhříněves, Podleský rybník.jpg|[[Podleský rybník]] severně od Uhříněvsi | ||
Soubor:Prague Uhrineves Pratelstvi str1.jpg|Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí | Soubor:Prague Uhrineves Pratelstvi str1.jpg|Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí | ||
| - | + | File:Bartří Jandusů sq, Prague Uhříněves.jpg|Domky na náměstí bratří Jandusů | |
</gallery> | </gallery> | ||
| - | + | == Reference == | |
| - | {{ | + | <references /> |
| - | {{Město Praha}} | + | |
| + | |||
| + | {{Flickr|Uhříněves}}{{Commonscat|Uhříněves}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Pražské čtvrti]] | [[Kategorie:Pražské čtvrti]] | ||
[[Kategorie:Praha 22]] | [[Kategorie:Praha 22]] | ||
[[Kategorie:Uhříněves| ]] | [[Kategorie:Uhříněves| ]] | ||
[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] | [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 27. 7. 2016, 08:07
Uhříněves je čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22.
Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 1913–1974 městem.
Obsah |
Historie
Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
.JPG)
V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569-1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869-1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900-1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921-1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961-1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10.
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22. Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři) na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.
Současnost
V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22. Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy, které je největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní Evropě.[1]
Pamětihodnosti
Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740–1743 podle plánů říčanského stavitele T. V. Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou malíře Jana P. Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z Kostelce nad Černými lesy.
Židovský hřbitov
Na severním okraji Uhřínevsi se nachází židovský hřbitov ze 17. století se zachovalými náhrobky.
Zámek
Zámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu.
Další významné stavby
Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum, budova děkanství z roku 1913, renesanční mlýn na potoce (původně templářská vodárna), moderní budova Husova sboru s věží na Husově náměstí.
Zajímavosti
- V Uhříněvsi byla 27. července 1983 naměřena dosud absolutně nejvyšší teplota v Česku a to 40,2 stupně Celsia.
Rodáci
- malíř krajinář Oto Bubeníček (1871–1962).
- hokejista a funkcionář Karel Gut (1927)
- historik Aleš Skřivan (1944)
Literatura
- SEMANSKÝ, Antonín. Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. Praha : vl.n., 1910. Dostupné online.
Fotogalerie
 Podleský rybník severně od Uhříněvsi |
 Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí |
 Domky na náměstí bratří Jandusů |
Reference
- ↑ Terminal PRAGUE - Uhrineves (CZ), web společnosti METRANS
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |