Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Bristol Blenheim
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|typ = lehký [[bombardér]] a [[stíhací letoun]] | |typ = lehký [[bombardér]] a [[stíhací letoun]] | ||
|výrobce = [[Bristol Aeroplane Company]] | |výrobce = [[Bristol Aeroplane Company]] | ||
| - | |image = | + | |image = [[Soubor:Blenheim-luonetjarvi.jpg|250px]] |
| - | |text = | + | |text = Přistávající finský Blenheim<br />na letišti Luonetjärvi, březen 1944 |
|konstruktér = [[Frank Barnwell]] | |konstruktér = [[Frank Barnwell]] | ||
|první let = [[12. duben|12. dubna]] [[1935 v letectví|1935]] | |první let = [[12. duben|12. dubna]] [[1935 v letectví|1935]] | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
|vyřazen = [[1944]] ([[Royal Air Force|RAF]]), [[1956]] (Finsko) | |vyřazen = [[1944]] ([[Royal Air Force|RAF]]), [[1956]] (Finsko) | ||
|výroba = | |výroba = | ||
| - | |vyrobeno kusů = | + | |vyrobeno kusů = 4 422 |
|hlavní uživatel = [[Spojené království|Velká Británie]] | |hlavní uživatel = [[Spojené království|Velká Británie]] | ||
|více uživatelů = | |více uživatelů = | ||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
==Vývoj== | ==Vývoj== | ||
| - | |||
Počátky vývoje letadla Bristol Blenheim spadají do roku [[1934]]. O dvě léta později vzlétl první prototyp, který měl sloužit jako lehký bombardér. Byla postavena první série tohoto typu, která nesla označení '''Mk.I.''' Modernizované typy '''Mk.II''' a '''Mk.III.''' však zůstaly v prototypech. Roku [[1937]] vznikl prototyp verze '''Mk.IV.''', která byla zmodernizována a lépe vyzbrojena než předchůdci. Británie však na začátku války postrádala noční stíhačku, která by byla schopna nést nově vyvinutý radar pro letadla '''AI''', a tak bylo rozhodnuto, že k tomuto účelu budou použity právě Blenheimy. K přestavbě bombardérů na noční stíhačky došlo v roce [[1938]] a již od podzimu [[1939]] začaly napadat tyto stroje cíle v [[Evropa|Evropě]]. Před příchodem modernějších a specializovaných [[Bristol Beaufighter|Beaufighterů]] tak měly Blehneimy velký podíl na potírání německé noční ofenzívy. | Počátky vývoje letadla Bristol Blenheim spadají do roku [[1934]]. O dvě léta později vzlétl první prototyp, který měl sloužit jako lehký bombardér. Byla postavena první série tohoto typu, která nesla označení '''Mk.I.''' Modernizované typy '''Mk.II''' a '''Mk.III.''' však zůstaly v prototypech. Roku [[1937]] vznikl prototyp verze '''Mk.IV.''', která byla zmodernizována a lépe vyzbrojena než předchůdci. Británie však na začátku války postrádala noční stíhačku, která by byla schopna nést nově vyvinutý radar pro letadla '''AI''', a tak bylo rozhodnuto, že k tomuto účelu budou použity právě Blenheimy. K přestavbě bombardérů na noční stíhačky došlo v roce [[1938]] a již od podzimu [[1939]] začaly napadat tyto stroje cíle v [[Evropa|Evropě]]. Před příchodem modernějších a specializovaných [[Bristol Beaufighter|Beaufighterů]] tak měly Blehneimy velký podíl na potírání německé noční ofenzívy. | ||
==Bojové užítí== | ==Bojové užítí== | ||
| - | [[Image:Bristol Blenheims Mk IV Singapore June 1941.jpg|thumb|Příď Blenheimu verze Mk.IV]] | + | [[Image:Bristol Blenheims Mk IV Singapore June 1941.jpg|thumb|220px|Příď Blenheimu verze Mk.IV]] |
| - | Letouny Blenheim sloužily improvizovaně jako noční stíhačky. | + | Prvním útvarem [[RAF]] plně přezbrojeným na Blenheim Mk.I se stala v dubnu [[1937]] 114. peruť se sídlem ve Wytonu. Další stroje byly přiděleny perutím č. 90, 139, 144, 44, 110 a 30. peruti, působící z irácké základny Habbaniya. Ještě během roku [[1938]] Blenheimy získalo dalších devět perutí a v zámoří 11. peruť, která se přesunula z [[Indie]] do Singapuru. |
| + | |||
| + | Letouny Blenheim Mk.IF sloužily improvizovaně jako noční stíhačky, které zahájily řadovou službu v prosinci 1938 u 25. peruti. Jako další převzaly stroje Mk.IF 29., 141., 601. a 604. peruť. | ||
| + | |||
| + | První operační let RAF druhé světové války provedl Bristol Blenheim Mk.IV (č. N6215) 139. perutě 3. září 1939. Místo pilota zaujal Flying Officer A. McPherson, střeleckou věž obsadil radiotelegrafista a střelec Corporal V. Arrowsmith a třetím členem byl námořní důstojník Cdr. Thompson, který měl za úkol zjistit složení a pohyb německé válečné flotily ve Wilhelmshavenu. Thompson pořídil 75 leteckých snímků se kterými se osádka navrátila na [[letiště]] Wyton v Cambridgeshiru. | ||
| + | 4. září 1939 se vydalo 15 Blenheimů spolu s letouny [[Vickers Wellington]] na tuto flotilu zaútočit. Pumy s chybně nastavenými zapalovači nevybuchly, navíc se pět Blenheimů do Británie nevrátilo. Útok na německé válečné lodě 4. září se však stal první ozbrojenou akcí RAF proti nepříteli po vyhlášení války. | ||
| + | |||
| + | Finové s Blenheimy nejprve vzdorovali [[Sovětský svaz|SSSR]], v roce 1944 se však s nimi postavili proti Němcům. Naposledy na bývalé spojence piloti finských Blenheimů zaútočili 13. března [[1945]]. | ||
| + | |||
| + | Z celkem 97 finských Blenheimů přečkalo válku 37 strojů. Sloužily v Lentorykmentti 4 až do září [[1948]], kdy Finsko v souladu se závěry Pařížské mírové konference zrušilo všechna bombardovací letadla. V roce [[1951]] bylo tedy pět strojů upraveno na vlekání terčů. Poslední finský Blenheim Mk.IV (BL-199) dolétal 20. května [[1958]]. | ||
==Technické údaje== | ==Technické údaje== | ||
| - | + | [[Soubor:Bristol Blenheim.png|thumb|220px|Jednotlivé verze]] | |
*Výrobce: Bristol Aeroplane Company | *Výrobce: Bristol Aeroplane Company | ||
*Typ: stíhač, lehký bombardér | *Typ: stíhač, lehký bombardér | ||
| Řádka 34: | Řádka 42: | ||
*Délka 12,12 m | *Délka 12,12 m | ||
*Výška: 3,05 m | *Výška: 3,05 m | ||
| - | *Nosná plocha: 43,57 | + | *Nosná plocha: 43,57 m<sup>2</sup> |
*Hmotnost: 3 674 kg, Mk.IV 4 441 kg | *Hmotnost: 3 674 kg, Mk.IV 4 441 kg | ||
*Vzletová hmotnost: 5 670 kg, Mk.IV 6 532 kg | *Vzletová hmotnost: 5 670 kg, Mk.IV 6 532 kg | ||
*Maximální rychlost: 426 km/h | *Maximální rychlost: 426 km/h | ||
*Stoupavost: 7,62 m/s | *Stoupavost: 7,62 m/s | ||
| - | *Dostup: | + | *Dostup: 8 315 m |
| - | *Dolet: Mk I: | + | *Dolet: Mk I: 1 801 km, Mk IV: 2 350 km |
*Výzbroj: 1x kulomet Vickers K ráže 7,7 mm, 2 × kulomet Browning ráže 7,7 mm ve věži, 2x kulomet Browning ráže 7,7 mm pod přídí, u typu Mk IV. ještě 4 x kulomet Browning ráže 7,7 mm pod trupem | *Výzbroj: 1x kulomet Vickers K ráže 7,7 mm, 2 × kulomet Browning ráže 7,7 mm ve věži, 2x kulomet Browning ráže 7,7 mm pod přídí, u typu Mk IV. ještě 4 x kulomet Browning ráže 7,7 mm pod trupem | ||
*Další výzbroj: 4 × bomba o váze 113 kg, 2 × bomba o váze 227 kg | *Další výzbroj: 4 × bomba o váze 113 kg, 2 × bomba o váze 227 kg | ||
| Řádka 46: | Řádka 54: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Britské vojenské letouny druhé světové války}} | + | {{Commonscat|Bristol Blenheim}}{{Britské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Britské bombardéry]] | [[Kategorie:Britské bombardéry]] | ||
[[Kategorie:Letadla Bristol|Blenheim]] | [[Kategorie:Letadla Bristol|Blenheim]] | ||
Aktuální verze z 8. 4. 2015, 18:46
| Bristol Blenheim | ||
| ||
| Přistávající finský Blenheim na letišti Luonetjärvi, březen 1944 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | lehký bombardér a stíhací letoun | |
| Výrobce | Bristol Aeroplane Company | |
| Konstruktér | Frank Barnwell | |
| První let | 12. dubna 1935 | |
| Zařazen | 1937 | |
| Vyřazen | 1944 (RAF), 1956 (Finsko) | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 4 422 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Velká Británie | |
Bristol Blenheim byl britský letoun původně sestrojený jako lehký bombardér, za druhé světové války však užíván i jako noční stíhací a bitevní (v modifikaci Blenheim IF a Blenhleim IVF; menší množství letounů bylo pro tuto službu dodatečně modifikováno).
Obsah |
Vývoj
Počátky vývoje letadla Bristol Blenheim spadají do roku 1934. O dvě léta později vzlétl první prototyp, který měl sloužit jako lehký bombardér. Byla postavena první série tohoto typu, která nesla označení Mk.I. Modernizované typy Mk.II a Mk.III. však zůstaly v prototypech. Roku 1937 vznikl prototyp verze Mk.IV., která byla zmodernizována a lépe vyzbrojena než předchůdci. Británie však na začátku války postrádala noční stíhačku, která by byla schopna nést nově vyvinutý radar pro letadla AI, a tak bylo rozhodnuto, že k tomuto účelu budou použity právě Blenheimy. K přestavbě bombardérů na noční stíhačky došlo v roce 1938 a již od podzimu 1939 začaly napadat tyto stroje cíle v Evropě. Před příchodem modernějších a specializovaných Beaufighterů tak měly Blehneimy velký podíl na potírání německé noční ofenzívy.
Bojové užítí
Prvním útvarem RAF plně přezbrojeným na Blenheim Mk.I se stala v dubnu 1937 114. peruť se sídlem ve Wytonu. Další stroje byly přiděleny perutím č. 90, 139, 144, 44, 110 a 30. peruti, působící z irácké základny Habbaniya. Ještě během roku 1938 Blenheimy získalo dalších devět perutí a v zámoří 11. peruť, která se přesunula z Indie do Singapuru.
Letouny Blenheim Mk.IF sloužily improvizovaně jako noční stíhačky, které zahájily řadovou službu v prosinci 1938 u 25. peruti. Jako další převzaly stroje Mk.IF 29., 141., 601. a 604. peruť.
První operační let RAF druhé světové války provedl Bristol Blenheim Mk.IV (č. N6215) 139. perutě 3. září 1939. Místo pilota zaujal Flying Officer A. McPherson, střeleckou věž obsadil radiotelegrafista a střelec Corporal V. Arrowsmith a třetím členem byl námořní důstojník Cdr. Thompson, který měl za úkol zjistit složení a pohyb německé válečné flotily ve Wilhelmshavenu. Thompson pořídil 75 leteckých snímků se kterými se osádka navrátila na letiště Wyton v Cambridgeshiru. 4. září 1939 se vydalo 15 Blenheimů spolu s letouny Vickers Wellington na tuto flotilu zaútočit. Pumy s chybně nastavenými zapalovači nevybuchly, navíc se pět Blenheimů do Británie nevrátilo. Útok na německé válečné lodě 4. září se však stal první ozbrojenou akcí RAF proti nepříteli po vyhlášení války.
Finové s Blenheimy nejprve vzdorovali SSSR, v roce 1944 se však s nimi postavili proti Němcům. Naposledy na bývalé spojence piloti finských Blenheimů zaútočili 13. března 1945.
Z celkem 97 finských Blenheimů přečkalo válku 37 strojů. Sloužily v Lentorykmentti 4 až do září 1948, kdy Finsko v souladu se závěry Pařížské mírové konference zrušilo všechna bombardovací letadla. V roce 1951 bylo tedy pět strojů upraveno na vlekání terčů. Poslední finský Blenheim Mk.IV (BL-199) dolétal 20. května 1958.
Technické údaje
- Výrobce: Bristol Aeroplane Company
- Typ: stíhač, lehký bombardér
- Osádka: 3
- Motor: Mk I: 2 × Bristol Mercury VIII, později Mk IV: 2 × Bristol Mercury XV
- Výkon: 840 hp, později 995 hp
- Rozpětí křídel: 17,17 m
- Délka 12,12 m
- Výška: 3,05 m
- Nosná plocha: 43,57 m2
- Hmotnost: 3 674 kg, Mk.IV 4 441 kg
- Vzletová hmotnost: 5 670 kg, Mk.IV 6 532 kg
- Maximální rychlost: 426 km/h
- Stoupavost: 7,62 m/s
- Dostup: 8 315 m
- Dolet: Mk I: 1 801 km, Mk IV: 2 350 km
- Výzbroj: 1x kulomet Vickers K ráže 7,7 mm, 2 × kulomet Browning ráže 7,7 mm ve věži, 2x kulomet Browning ráže 7,7 mm pod přídí, u typu Mk IV. ještě 4 x kulomet Browning ráže 7,7 mm pod trupem
- Další výzbroj: 4 × bomba o váze 113 kg, 2 × bomba o váze 227 kg
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |