Levoča

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 12. 8. 2023, 10:57

Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností

Levoča (maďarsky Lőcse; německy Leutschau; polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku. Leží v Prešovském kraji na hlavní silnici spojující Žilinu a Košice. Město je sídlem Levočského okresu.

• Ke dni 31. 12. 2022 zde žilo 14 015 obyvatel.

Části města

• Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
• Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
• Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová

Historie

Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.

Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.

Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo Mistra Pavla z Levoče v městském Kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.

Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které přišli v roce 1844, po sesazení Ľudovíta Štúra z katedry, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.

Památky

Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací a díky množství památek a uměleckých skvostů patří mezi nejkrásnější historická města na Slovensku.

Nejvýznamnější a jedinečnou památkou je gotický Kostel svatého Jakuba, obsahující 11 gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je významný pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče. Město má největší obdélné středověké náměstí na světě o stranách v poměru 1:3, obklopené řadou cenných renesančních domů. Kromě městského kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva dva vzácné kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km.

Kultura a památky

Hlavní náměstí	Hlavní náměstí	Měšťanské domy
Spišské muzeum	Poutní místo	Mariánská bazilika

Rodáci

• Etela Farkašová - slovenská filosofka.
• Albert Fuchs - slovenský fyzik.
• Lucia Gažiová - slovenská herečka.
• Július Gretzmacher - slovenský báňský inženýr.
• Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová - slovenská herečka.

Reference

• Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
• Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
• Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
• Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985

Související články

• Seznam slovenských měst
• Pavel z Levoče

Externí odkazy

• Krátká prezentace města + brožurka v pdf
• Panorama města na klasici.sk