Krakonoš

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 2. 2011, 00:10 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (Nahrazení textu) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 12. 2. 2014, 09:34 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 12. 2. 2014, 09:34

Krakonoš nebo též Rýbrcoul (německy: Rübezahl, polsky: Liczyrzepa) je bájný horský ochránce, který chrání celé Krkonoše proti pytlákům.

Obsah 1 Historie a současnost 2 Knihy o Krakonošovi 2.1 Související články 3 Reference 4 Externí odkazy

Historie a současnost

Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví horalé jeho jméno nahlas nevyslovovali. V době národního obrození byly pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa; zählen = počítat). Poté v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš. Toto jméno nejspíše pochází stejně jako název hor od keltského kmene Corconti, který uvádí ve svém díle Klaudios Ptolemaios.

Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.

První vyobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezska z roku 1561.^[1]

V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v 15. a 16. století, nejprve v oblasti u německého a později i českého etnika v horách.

Do psané slovesnosti se Krakonoš dostal až koncem 17. století v roce 1662, kdy jej uvedl Johannes Praetorius (1630–1680, bakalář a mistr univerzity v Lipsku) v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii. Dnešní Krakonošova podoba je nejvíce formována večerníčkovým seriálem Krkonošské pohádky z roku 1974.

Jméno rovněž nese místní pivo Krakonoš, které vaří pivovar Krakonoš v Trutnově.

Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v Jilemnici.^[2][3]

Knihy o Krakonošovi

• Otfried Preussler: Moje knížka o Krakonošovi
• Marie Kubátová: Pohádky o Krakonošovi a Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku – dětské knihy
• Amálie Kutinová: Krkonošské pohádky
• Ludmila Grossmannová-Brodská: Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách
• Ludmila Pelcová: Než Krakonošovi narostly vousy, Petrklíč, 1993
• Ludmila Pelcová: O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš, Liberabooks, 2009
• František Janalík: Když Krakonoš nekouká, 1. vydání 1980, 2. vydání 2002
• Božena Šimková: Krkonošská pohádka (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, ISBN 80-900789-0-7
• Božena Šimková: Anče a Kuba mají Kubíčka, Praha : Práh, 1993, ISBN 80-901278-6-X; Praha : Motto, 2005, ISBN 80-7246-302-0

Související články

• Krakonoš (pivo)
• Krakonošova záhrádka – místo v krkonošském Obřím dole

Reference

1. ↑ Honl, Ivan: Několik příspěvků k představám o Krakonošovi. Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek 7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360
2. ↑ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice – 22. 1. 2010
3. ↑ Stavba Krakonoše

Externí odkazy

• Článek o Krakonošovi

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Krakonoš

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii