Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Loretánská kaple
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:CZ-Prag-loreto-santa-casa.jpg|thumb|220px|Loretánská kaple Panny Marie, součást [[Pražská Loreta|Pražské Lorety]]]] |
'''Loretánská kaple''' ('''loreta''') je [[kaple]] stylově napodobující [[Svatá chýše|Svatou chýši v Loretu]]. Tyto kaple byly stavěny po celé [[Evropa|Evropě]] především v 16. až 18. století jako jeden z projevů [[baroko|barokní]] zbožnosti. | '''Loretánská kaple''' ('''loreta''') je [[kaple]] stylově napodobující [[Svatá chýše|Svatou chýši v Loretu]]. Tyto kaple byly stavěny po celé [[Evropa|Evropě]] především v 16. až 18. století jako jeden z projevů [[baroko|barokní]] zbožnosti. | ||
[[Loreto]] se od 14. století stalo proslulým [[poutním místem]], kde byly uloženy kameny, které pocházely z příbytku, který měla obývat [[Panna Marie]] v [[Nazaret]]u. Kameny se do [[Itálie]] dostaly patrně na konci 13. století, ale již od 14. století se šířila legenda o zázračném přenesení příbytku Panny Marie [[anděl]]y. K [[Loreto|Loretu]] se také pojily pověsti o zázračných uzdraveních a milostech přičítaných [[Černá Panna Marie Loretánská|Černé Panně Marii Loretánské]]. | [[Loreto]] se od 14. století stalo proslulým [[poutním místem]], kde byly uloženy kameny, které pocházely z příbytku, který měla obývat [[Panna Marie]] v [[Nazaret]]u. Kameny se do [[Itálie]] dostaly patrně na konci 13. století, ale již od 14. století se šířila legenda o zázračném přenesení příbytku Panny Marie [[anděl]]y. K [[Loreto|Loretu]] se také pojily pověsti o zázračných uzdraveních a milostech přičítaných [[Černá Panna Marie Loretánská|Černé Panně Marii Loretánské]]. | ||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
== Loretánské kaple v českých zemích == | == Loretánské kaple v českých zemích == | ||
| - | [[Soubor:Klášter Loreta v Chlumci nad Cidlinou.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Klášter Loreta v Chlumci nad Cidlinou.jpg|thumb|220px|Loreta v Chlumci nad Cidlinou]] |
| - | První kaple v českých zemích vznikly po návštěvách italské Lorety českými šlechtici. V době | + | První kaple v českých zemích vznikly po návštěvách italské Lorety českými šlechtici. V době pobělohorské se jejich zakládání do určité míry stalo výrazem snahy vytvořit poutní místa v rámci šíření [[Mariánský kult|mariánského kultu]]. Některé loretánské kaple také sloužily jako rodové [[pohřební kaple]] a byly s tímto záměrem již zbudovány, např. v [[Děčín]]ě pro [[Thunové|Thuny]] nebo v [[Teplice|Teplicích]] pro rod [[Claryové|Claryů]]. |
Hlavními zakladateli loretánských kaplí byla šlechta, mnohem řídčeji i měšťané. Církevní řady ([[minorité]], [[Řád menších bratří|františkáni]], [[kapucíni]]) spíše než jako zakladatelé (hlavně [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]]), spíše zaopatřovali poutníky k loretám putující a zajišťovali pravidelné bohoslužby. | Hlavními zakladateli loretánských kaplí byla šlechta, mnohem řídčeji i měšťané. Církevní řady ([[minorité]], [[Řád menších bratří|františkáni]], [[kapucíni]]) spíše než jako zakladatelé (hlavně [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]]), spíše zaopatřovali poutníky k loretám putující a zajišťovali pravidelné bohoslužby. | ||
Aby bylo o kaple a poutníky k nim putující nějak postaráno, vznikly u některých z nich [[kapitula|kapituly]] nebo byly kaple stavěny v blízkosti [[klášter]]ů. O méně významné lorety se starali kaplané, žijící v její blízkosti. Při loretách dále mohlo vzniknout [[mariánské bratrstvo]]. | Aby bylo o kaple a poutníky k nim putující nějak postaráno, vznikly u některých z nich [[kapitula|kapituly]] nebo byly kaple stavěny v blízkosti [[klášter]]ů. O méně významné lorety se starali kaplané, žijící v její blízkosti. Při loretách dále mohlo vzniknout [[mariánské bratrstvo]]. | ||
| - | Poutníci a návštěvníci lorety přinášeli sošce dárky buď jako poděkování za splněnou prosbu nebo jako doprovod takové prosby nebo i pouze jako důkaz své víry. Některé lorety získaly vlivem takovýchto i cenných darů značně velké poklady, pro které musela být vystavena zvláštní pokladnice. Většina jich zmizela v době | + | Poutníci a návštěvníci lorety přinášeli sošce dárky buď jako poděkování za splněnou prosbu nebo jako doprovod takové prosby nebo i pouze jako důkaz své víry. Některé lorety získaly vlivem takovýchto i cenných darů značně velké poklady, pro které musela být vystavena zvláštní pokladnice. Většina jich zmizela v době napoleonských válek, kdy byly použity pro posílení státních financí. |
Množství loretánských kaplí bylo zbořeno v době Josefa II., některé byly rušeny a posléze zase obnoveny. Další kaple zanikly během 19. století, kdy upadal [[loretánský kult]] a ve 20. století. | Množství loretánských kaplí bylo zbořeno v době Josefa II., některé byly rušeny a posléze zase obnoveny. Další kaple zanikly během 19. století, kdy upadal [[loretánský kult]] a ve 20. století. | ||
=== Popis kaple (modelový) === | === Popis kaple (modelový) === | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
Vliv loretánského kultu se neomezoval pouze na stavbu loretánských kaplí. Panně Marii Loretánské mohly být zasvěceny i kostely (např. v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]] nebo na [[Vyšehrad]]ě), nebo byly kostelní kaple upraveny, aby připomínaly Svatou chýši, např. v kostele sv. Kříže ve [[Znojmo|Znojmě]]. V některých kostelích stála na oltáři soška Panny Marie Loretánské, mluví se o tzv. loretánských oltářích (děkanský kostel v [[Žamberk]]u), soška sem někdy mohla být i přenesena ze zbořených loretánských kaplí. | Vliv loretánského kultu se neomezoval pouze na stavbu loretánských kaplí. Panně Marii Loretánské mohly být zasvěceny i kostely (např. v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]] nebo na [[Vyšehrad]]ě), nebo byly kostelní kaple upraveny, aby připomínaly Svatou chýši, např. v kostele sv. Kříže ve [[Znojmo|Znojmě]]. V některých kostelích stála na oltáři soška Panny Marie Loretánské, mluví se o tzv. loretánských oltářích (děkanský kostel v [[Žamberk]]u), soška sem někdy mohla být i přenesena ze zbořených loretánských kaplí. | ||
Seznam loretánských kaplí v Čechách a na Moravě: | Seznam loretánských kaplí v Čechách a na Moravě: | ||
| - | [[Soubor:Loreto Chapel (Brno).jpg|thumb| | + | [[Soubor:Loreto Chapel (Brno).jpg|thumb|220px|Loreta v Brně, součást minoritského komplexu]] |
* [[loretánská kaple v Brně]] (1716-1719) – součástí areálu jsou Svaté schody | * [[loretánská kaple v Brně]] (1716-1719) – součástí areálu jsou Svaté schody | ||
* [[loretánská kaple v Horšovském Týně]] (1584) | * [[loretánská kaple v Horšovském Týně]] (1584) | ||
Aktuální verze z 9. 3. 2017, 11:26
Loretánská kaple (loreta) je kaple stylově napodobující Svatou chýši v Loretu. Tyto kaple byly stavěny po celé Evropě především v 16. až 18. století jako jeden z projevů barokní zbožnosti. Loreto se od 14. století stalo proslulým poutním místem, kde byly uloženy kameny, které pocházely z příbytku, který měla obývat Panna Marie v Nazaretu. Kameny se do Itálie dostaly patrně na konci 13. století, ale již od 14. století se šířila legenda o zázračném přenesení příbytku Panny Marie anděly. K Loretu se také pojily pověsti o zázračných uzdraveních a milostech přičítaných Černé Panně Marii Loretánské.
Obsah |
Loretánské kaple v Evropě
Loretánské kaple v českých zemích
První kaple v českých zemích vznikly po návštěvách italské Lorety českými šlechtici. V době pobělohorské se jejich zakládání do určité míry stalo výrazem snahy vytvořit poutní místa v rámci šíření mariánského kultu. Některé loretánské kaple také sloužily jako rodové pohřební kaple a byly s tímto záměrem již zbudovány, např. v Děčíně pro Thuny nebo v Teplicích pro rod Claryů. Hlavními zakladateli loretánských kaplí byla šlechta, mnohem řídčeji i měšťané. Církevní řady (minorité, františkáni, kapucíni) spíše než jako zakladatelé (hlavně jezuité), spíše zaopatřovali poutníky k loretám putující a zajišťovali pravidelné bohoslužby. Aby bylo o kaple a poutníky k nim putující nějak postaráno, vznikly u některých z nich kapituly nebo byly kaple stavěny v blízkosti klášterů. O méně významné lorety se starali kaplané, žijící v její blízkosti. Při loretách dále mohlo vzniknout mariánské bratrstvo. Poutníci a návštěvníci lorety přinášeli sošce dárky buď jako poděkování za splněnou prosbu nebo jako doprovod takové prosby nebo i pouze jako důkaz své víry. Některé lorety získaly vlivem takovýchto i cenných darů značně velké poklady, pro které musela být vystavena zvláštní pokladnice. Většina jich zmizela v době napoleonských válek, kdy byly použity pro posílení státních financí. Množství loretánských kaplí bylo zbořeno v době Josefa II., některé byly rušeny a posléze zase obnoveny. Další kaple zanikly během 19. století, kdy upadal loretánský kult a ve 20. století.
Popis kaple (modelový)
Většina loret na českém území vychází z Bramanteho úpravy Svaté chýše v Loretu, tj. v čelní stěně je pouze malé okno, v podélných stěnách vedle sebe dva vchody. Vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s typickými výjevy z loretánské legendy. Množství loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě napodobujíc předbramantovskou úpravu Santy Casy v Loretu. Kompozičně byly lorety umístěny u kostela, kde probíhaly mše pro větší množství poutníků, někdy přímo v prostorách kostela (Slaný, Brno). Většinou ale byly postaveny volně (často na návrších) a až jejich obliba jako poutního místa mohla vyvolat potřebu vytvořit kolem další budovy (nebo alespoň ambit). Protože vlastně všechny lorety do značné míry kopírují svůj originál v Loretu, byl zde tvůrčí prostor architekta či stavebníka značně omezen. Jejich vynalézavost se proto mnohem více uplatňovala právě při stavbě objektů v okolí samotné kaple, které spolu s ní tvořily jeden urbanistický celek. Většina loret byla v souladu s Bramanteho úpravou vnitřně členěna do dvou nestejně velkých prostor, oddělených dřevěnou oltářní stěnou, strop byl řešen valenou klenbou. Vnitřní prostory jsou dle italského vzoru a v kontrastu se zdobenými vnějšími stěnami hrubé, často z různě odstíněných cihel, někdy je vidět zazděné kusy trámů. Výzdobu tvoří cyklus maleb se scénami ze života Panny Marie, které jsou úmyslně po ploše rozmístěny nepravidelně. Za oltářem je v oltářní stěně otvor, skrz který je průhled do druhé místnosti se soškou Černé Matky Boží Loretánské umístěné v nice. Tato napodobenina byla vystavena vedle originálu v Loretě a pak po zvláštním svolení papeže teprve dopravena do nové kaple. Její přenesení na své místo bylo obvykle velkou církevní událostí provázenou náboženským procesím. Soška je vyrobena ze dřeva cedrového, hruškového nebo lipového, její roucho modře a červeně polychromované a obličej v barvě černé až tmavě hnědé. Některé kaple mají v určitém místě uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena a to i přesto, že okolí bylo bleskem poškozeno.
Kostely a kaple s loretánskou soškou
Vliv loretánského kultu se neomezoval pouze na stavbu loretánských kaplí. Panně Marii Loretánské mohly být zasvěceny i kostely (např. v Roudnici nebo na Vyšehradě), nebo byly kostelní kaple upraveny, aby připomínaly Svatou chýši, např. v kostele sv. Kříže ve Znojmě. V některých kostelích stála na oltáři soška Panny Marie Loretánské, mluví se o tzv. loretánských oltářích (děkanský kostel v Žamberku), soška sem někdy mohla být i přenesena ze zbořených loretánských kaplí. Seznam loretánských kaplí v Čechách a na Moravě:
.jpg)
- loretánská kaple v Brně (1716-1719) – součástí areálu jsou Svaté schody
- loretánská kaple v Horšovském Týně (1584)
- loretánská kaple v Hájku u Unhoště (1623)
- loretánská kaple v Mikulově (1623) – přestavěna na hrobku Ditrichštejnů
- loretánská kaple v Jílovém (po 1621)
- loretánská kaple v Roudnici (1603-1613)
- loretánská kaple v Praze (1625-1631)
- loretánská kaple v Dolním Římově (1650)
- loretánská kaple v Golčově Jeníkově (1650-1653)
- loretánská kaple ve Starém Hrozňatově (1664–1689)
- loretánská kaple v Jaroměřicích nad Rokytnou (1668) – po roce 1785 částečně zbořena, zbytek přestavěn
- loretánská kaple ve Fulneku (1681-1683)
- loretánská kaple v Boru u Tachova (1668)
- loretánská kaple v Častolovicích
- loretánská kaple ve Slaném (1657)
- loretánská kaple v Hořovicích (1685)
- loretánská kaple v Novém Městě nad Metují (1680)
- loretánská kaple v Dobříši (70. léta 17. století)
- loretánská kaple v Děčíně (1667)
- loretánská kaple v Teplicích (1674-1675)
- loretánská kaple v Svébořicích u Mimoně (1679-1681)
- loretánská kaple v Olomouci (1662)
- loretánská kaple na Viničném vrchu u Žitenic
- loretánská kaple na vrchu Stráži u Horažďovic (1659)
- loretánská kaple v Chrudimi (1664-1665)
- loretánská kaple v Boskovicích (1670)
- loretánská kaple v Radíči u Sedlčan (1680)
- loretánská kaple v Klášterci nad Ohří (1682)
- loretánská kaple v Praze při kostele Panny Marie Sněžné (1692)
- loretánská kaple v Rumburku (1704-1709)
- loretánská kaple ve Vratěníně (1699)
- loretánská kaple v České Lípě (1698)
- loretánská kaple v Chlumci (1719)
- loretánská kaple v Kosmonosích (1707)
- loretánská kaple u Pyšel (1699)
- loretánská kaple u Hlásné Lhoty u Jičína (1694)
- loretánská kaple na Spáleném Vrchu u Vlašimi (1704-1706)
- loretánská kaple v Rychnově nad Kněžnou (1713)
- loretánská kaple v Lysé nad Labem (1704)
- loretánská kaple v Týnci u Klatov (1711)
- loretánská kaple v Žatci (1713)
- loretánská kaple ve Znojmě (1713)
- loretánská kaple v Jihlavě (1723)
- loretánská kaple u sv. Mořice v Olomouci (1725-1727)
- loretánská kaple v Jaroměřicích u Jevíčka (1730-1731)
- loretánská kaple v Kadani
- loretánská kaple v Komorním Hrádku nad Sázavou (1765)
- loretánská kaple v Uherském Hradišti (1749)
- loretánská kaple v Žacléři (1750-1760)
- loretánská kaple v Moravské Třebové (1767)
- loretánská kaple ve Slavonicích (1820)
Literatura
- Jan Bukovský: Loretánský stavební typ v Čechách a na Moravě, Sborník VUT v Brně, 1966, č. 2-3.
- Jan Bukovský: Le type de construction de la Chapelle de Loreto dans l´architecture du baroque de Bohème, sborník Historica XV, Praha 1967.
- Jan Bukovský: Loretánské kaple v Čechách a na Moravě, Praha 2000.
- Rudolf Hammerle: Lorettoheiligtümer in Böhmen, Mähren und Schlessien, Jahtbuch für Sudetendeutsche Museen und Archive. München 1992.
Související články
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |