V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Grumman F6F Hellcat

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Americká vojenská obrazová příručka)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 14. 4. 2014, 11:27

Grumman F6F Hellcat
F6F-3 over California 1943.jpg
U.S. Navy Grumman F6F-3 Hellcat
Základní charakteristika
Určení stíhací letoun
Výrobce Grumman
Konstruktér
První let 26. června 1942
Zařazen 1943
Vyřazen 1954 (USN)
Výroba 1942-45
Vyrobeno 12 275 ks
Varianty
Uživatel USA
Velká Británie
Argentina
Francie
Paraguay
Uruguay

Firma Grumman se v roce 1942, kdy probíhaly nejen v Tichomoří tvrdé boje, snažila využít zkušeností amerických pilotů se stíhačkou Grumman F4F Wildcat. Původně zamýšlela inovaci tohoto stroje, avšak nakonec se rozhodla pro zcela novou konstrukci letounu, který dostal název Grumman F6F Hellcat.

Obsah

Vývoj

První prototyp stroje s označením XF6F-1 vzlétl již v červnu 1942. Ukázalo se, že výkon motoru Wright R-2600 je nedostačující, takže byl do něj instalován výkonnější motor Pratt & Whitney R-2800. Ještě týž rok začala sériová výroba, která probíhala v masovém měřítku a v roce 1943 začaly být Hellcaty vyzbrojovány americké letadlové lodě. Stroje byly neustále zdokonalovány, byla rovněž postavena verze noční stíhačky s radarem či verze průzkumná s fotografickým přístrojem. Některé letouny byly za Korejské války přestavěny na bezpilotní létající bomby (F6F-5K). Celkem bylo vyrobeno 12 275 strojů.

Bojové nasazení

F6F na USS Yorktown (CV-10)
F6F na letadlové lodi USS Enterprise (CV-6)

Letouny Grumman F6F Hellcat se spolu se stroji F4U Corsair získaly v leteckých soubojích na moři dominantní postavení. Hellcatům byly v Tichomoří přiznány 3/4 všech sestřelů nepřátelských letadel (v různých pramenech se udává buď 5155 či 5156 sestřelů japonských letounů). Ačkoliv byl Hellcat dvakrát tak těžký, jako Zero, vyrovnával to silnou výzbrojí, robustní konstrukcí, dobrou pasivní ochranou pilota i nádrží a konečně propracovanou taktikou nasazení. Díky Hellcatům se vojenská situace v Tichomoří obrátila. Američané ničili japonské stroje ve velkém, celkový poměr ztrát byl 19,1÷1 ve prospěch pilotů Hellcatů! Jedna z bitev v Pacifiku dokonce dostala název „Velké střílení krocanů u Marian“. Díky dobrým zkušenostem si 1100 strojů odebrala Velká Británie. Po druhé světové válce si letouny zakoupila Francie, která je použila v bojích nad Indočínou.

Hlavní technické údaje

Americká vojenská obrazová příručka (1943)

F6F-3

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 13,056 m
    • Rozpětí se sklopeným křídlem: 4,928 m
  • Délka: 10,236 m
  • Výška: 3,988 m
  • Nosná plocha: 31,03 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 4128 kg
  • Vzletová hmotnost: 5643 kg (bez podvěsů)
  • Max. vzletová hmotnost: 7025 kg

Pohonná jednotka

Výkony

  • Maximální rychlost (bez podvěsů):
    • 624 km/h ve výšce 7620 m
    • 502 km/h u hladiny moře
  • Cestovní rychlost: 257 km/h
  • Dostup: 11 705 m
  • Čas výstupu do výšky:
    • 1 min. do 1067 m
    • 7 min. do 6096 m
  • Dolet:
    • 1755 km (s palivem jen ve vnitřních nádržích, celkem 946 litrů)
    • 2560 km

Výzbroj

Prameny

  • Grumman F6F Hellcat — Pilot’s Flight Operating Instructions
  • Charles A. Mendenhall, Gallant Grummans in World War II, ISBN 0-87938-177-9
  • A. Jarski, W. Pajdosz, F6F Hellcat, Monografie Lotnicze, ISBN 83-86208-05-8
  • Časopis Letectví & Kosmonautika
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc : Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.
  • SCHMID, Jaroslav, Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA, nakl. Fraus Plzeň, 1992 (2. vyd.) ISBN 80-85784-01-7


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Grumman_F6F_Hellcat“