Hrobka

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Perelachaise-p1000391.jpg|thumb|Hrobka na hřbitově Le Père Lachaise v Paříži]]
+
[[File:Teodorico Mausoleum - Ravenna, Italy.JPG|thumb|240px|Mauzoleum Theodericha I. ([[Ravenna]])]]
-
'''Hrobka''' je [[stavba]], určená pro uložení zesnulého.
+
[[Soubor:Sunset over Tombs from the Qala'at ibn Maan castle-Syria-Flickr2.jpg|thumb|240px|Starodávné hrobky v Sýrii ([[Palmýra]])]]
-
Pojmy hrobka, [[kaple|kaplová]] hrobka a [[hrob]] se v běžné řeči často používají synonymně, přesto mezi nimi existují drobné rozdíly: do hrobu se ukládají pouze ostatky po [[pohřeb žehem|pohřbu žehem]] tedy [[urna na popel|urny]], zatímco těla zemřelých při [[pohřeb do země|pohřbu do země]] se ukládají v [[rakev|rakvích]] do hrobek. Obyčejná hrobka se od té kaplové liší tím, že nad zemí nestojí žádná stavba - [[kaple]], nýbrž jen [[náhrobní kámen]] nebo pomník.
+
[[Soubor:Kampala Kasubi Tombs (2063513983).jpg|thumb|240px|Hrobky bugandských králů ([[Kampala]])]]
-
Kaplová hrobka je většinou malá zděná [[budova]] se [[střecha|střechou]] a [[dveře|dveřmi]] či [[brána|branou]], většinou je postavena na [[hřbitov]]ě (nicméně není to pravidlem, z našich zemí známe i hrobky, resp. [[hřbitovní kaple]] – viz níže – stojící mimo hřbitov) a jsou v ní uložena mrtvá těla celé rodiny – hrobky jednotlivců jsou z cenových důvodů (postavit hrobku je poměrně nákladné) výjimkou.
+
'''Hrobka''' je [[stavba|stavební]] konstrukce, určená pro uložení ostatků zesnulého či zesnulých. Nezáleží na tom, zda zemřelý byl pohřben v rakvi nebo šlo o [[pohřeb žehem]] a do hrobky se uloží jen urna s popelem.
-
Hrobka je obvykle [[architektura|architektonicky]] cenný objekt – často je její [[exteriér]] i [[interiér]] bohatě zdoben a postaven renomovaným architektem. V případech movitých stavebníků např. z řad [[aristokracie]] může dosahovat značných rozměrů srov. např. [[Schwarzenbergové|schwarzenberská]] hrobka v [[Třeboň|Třeboni]].
+
-
Hrobka je zmiňována na několika místech v [[Bible|Bibli]], je obvyklá v [[křesťanství|křesťanské]], [[Judaismus|židovské]] a částečně také [[islám]]ské [[tradice|tradici]] [[pohřbívání]], pochází patrně ze [[Egypt|staroegyptské kultury]], v níž byla mrtvá těla [[mumie|mumifikována]] a uchovávána výhradně v hrobkách – hrobky byly velké výstavní budovy, hrobkami faraonů byly monumentální [[pyramida|pyramidy]]. V biblickém období byla hrobka často [[jeskyně]] (např. hrobka [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]).
+
-
V současné době je u nás stavba hrobek neobvyklá, většinou jsou užívány hroby – hrobky jsou vzácné i ve vyšší společnosti. Naproti tomu v zemích anglosaské tradice či v islámských zemích jsou dodnes hrobky časté. V naší historii byla hrobka obvyklým jevem zejména u [[šlechta|šlechty]], často byla hrobka vysvěcena na [[chrám]] či byla s chrámem spojena (tzv. [[hřbitovní kaple]]), často byly hrobky v podzemí chrámů ([[krypta]]).
+
 +
== Pojem ==
 +
Hrobka je pojem širokého významu. V historické době se jí zpravidla rozumí zděná konstrukce, která má podzemní a nadzemní část.
 +
* Podzemní část tvoří zděný [[hrob]], to jest jáma pravidelných rozměrů, obložená cihlami nebo kameny. Často je větší než pro jednu samotnou kostru, rakev s kostrou či urnu s popelem zemřelého. Může mít pravoúhlý, kosodélný či kruhový půdorys. Prostor jednoduché hrobky bývá uzavřen pouze náhrobní deskou, nebo při větších rozměrech přístupný po schodech. Určením to bývá rodinná hrobka, do které se rakve ukládají po generace, dokud rodina nevymře. Pokud rakve uložených nebožtíků nespojuje příbuzenský vztah, označuje se jako ''hromadná hrobka''. To jsou například hrobky řeholníků téže komunity, obětí jedné katastrofy, apod.. Hrobky vůdčích představitelů politického, náboženského či kulturního života se označují [[mauzoleum]], [[Slavín]] či [[pantheon]].
 +
 +
* Nadzemní část může být rozmanitá. V prehistorické a rané historické době se objevuje [[mohyla]], nasypaná z hlíny do podoby návrší či kuželu. V historické tradici až do dneška převažuje vodorovná kamenná či kovová deska, kryjící hrobovou jámu, nebo svislý kámen, vztyčený v hlavě hrobu; jde-li o úzkou desku, nazývá se [[stéla]], dalšími tvary mohou být [[obelisk]] či sloup. Pro ně se vžilo označení [[náhrobní kámen]], bývají označeny nápisem s identifikačními údaji zemřelého/zemřelých nebo s pietním či oslavným nápisem. Stélu v některých případech doprovází nebo nahrazuje plastický emblém smrti či nesmrtelnostiː věnec, lucerna, [[kříž]], socha či sousoší, označované termínem [[pomník]]. Architektonickým motivem se vyznačuje [[kupole|kupolová]] nebo [[kaple|kaplová]] hrobka. Jindy mohou být hrobky řazeny pod travé arkád, jako je tomu například v Praze na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]], zatímco těla zemřelých při [[pohřeb do země|pohřbu do země]] se ukládají v [[rakev|rakvích]] do hrobek.
 +
 +
''Kaplová či kupolová hrobka'' je malá zděná [[budova]], krytá věží, kupolí či sedlovou [[střecha|střechou]], s okénkem a [[dveře|dveřmi]] či [[branka|brankou]], nebo síň uzavřená mříží. Stojí na [[hřbitov]]ě, nebo je součástí [[hřbitovní kaple]] na hřbitově nebo mimo hřbitov. Jde o [[architektura|architektonicky]] významný objekt, [[exteriér]] i [[interiér]] mívá plasticky zdobený. Na hrobky se specializovali někteří renomovaní architekti jako například [[Antonín Wiehl]]. Rozměry hrobky závisí na společnském postavení a finanční situaci stavebníka, jak dosvědčují [[pyramida|pyramidy]] egyptských faraónů, [[mauzoleum|mauzolea]] vládců či kaple vůdčích rodů [[aristokracie]]. [[šlechta|Šlechtická]] hrobka byla často vysvěcena na [[chrám]] nebo byla s chrámem spojena jako [[hřbitovní kaple]], často byly hrobky v podzemí chrámů jako samostatná [[krypta]] (například rodiny [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] ve [[Vranov nad Dyjí|Vranově nad Dyjí]]. Například [[Schwarzenbergové|Schwarzenberská]] hrobka v [[Třeboň|Třeboni]] je patrovým chrámem, podobně jako Šporkova hrobka v [[Kuks]]u, která přiléhá k hospitalu, nebo [[Šternberkové|Šternberská]] hrobka v [[Zásmuky|Zásmukách]].
 +
 +
== Prameny ==
 +
Hrobka je zmiňována na několika místech v [[Bible|Bibli]], je obvyklá v [[křesťanství|křesťanské]], [[Judaismus|židovské]] a částečně také [[islám]]ské [[tradice|tradici]] [[pohřbívání]], pochází patrně ze staroegyptské kultury, v níž byla mrtvá těla [[mumie|mumifikována]] a uchovávána výhradně v hrobkách – hrobky byly monumentální výstavné budovy, hrobkami faraonů byly [[pyramida|pyramidy]]. V biblickém a raně historickém období byly obvyklé skalní hrobkyː takovou hrobku tvoří [[jeskyně]] se vchodem krytým balvanem (např. hrobka Ježíše Krista v údolí Jeruzaléma) nebo hrobka vytesaná do skály.
 +
 +
== Současnost ==
 +
Současné předpisy pro pohřbívání v České republice stanoví ''Zákon o pohřebnictví''. Výstavba nových hrobek není obvyklá. Většinou se využívají starší prodejné či dříve opuštěné hrobky, které si kupují movité rodiny, například to je hrobka [[Stanislav Gross|Stanislava Grosse]] nebo rodiny [[František Janeček|Františka Janečka]] na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze. Naproti tomu v zemích anglosaské tradice či v islámských zemích jsou dodnes monumentální hrobky časté.
 +
 +
== Rozdíl mezi hrobem a hrobkou ==
 +
Zatímco v hrobě je rakev se zemřelým nebo urna uložena do zeminy, v hrobce je podzemní část vyzděna. V této prostoře jsou místa, kam jsou rakve uloženy.<ref>[http://poradna.pohreb.cz/ostatni/muzete-mi-vysvetlit-jaky-je-rozdil-mezi-hrobem-a-hrobkou Pohřeb.cz: Rozdíl mezi hrobem a hrobkou]</ref>.
 +
 +
=== Trvanlivost ===
 +
V kopaném hrobě se rakev rozpadne dříve než v hrobce. Délka zachování ostatků závisí na třech faktorechː na materiálu rakve, druhu zeminy a na klimatických poměrech (hlavně vlhkosti), u hrobek mohou být větrací okénka. Rakve z dubu, palisandru, ebenu, guajaku či dalších tvrdých dřev s hustým pletivem konzervují nejlépe, ve smrkové rakvi se tělo rozpadne zhruba po dvaceti letech. Bez rakve v mokré hlíně trvá rozklad organických částí těla zhruba deset let, proto se dříve u běžných hrobů na českých městských hřbitovech praktikovaly desetileté turnusy<ref>Zdeněk Wirth, ''Pražské hřbitovy'' I., Praha 1923, s. 2-3.</ref>. Poté se ostatky vykopaly a kosti uložily do kostnice, jak je prezentováno například v kostnici farního kostela sv. Jakuba v [[Brno|Brně]]<ref>http://ticbrno.cz/cs/podzemi/kostnice-u-sv-jakuba</ref>. Ostatky z hrobů v písčité půdě v subtropickém nebo v tropickém klimatickém pásmu drží mnohem déle.
 +
 +
== Hrobky v Anglii ==
 +
<gallery>
 +
Soubor:Robert Black Mausoleum - geograph.org.uk - 665356.jpg|
 +
Soubor:Branksome Dene Chine, Packe family Mausoleum - geograph.org.uk - 620037.jpg|
 +
Soubor:Mausoleum - geograph.org.uk - 680948.jpg|
 +
Soubor:Sophia Aufrere Mausoleum - geograph.org.uk - 665266.jpg|
 +
</gallery>
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
 +
=== Literatura ===
 +
* Kurt BAUCH, ''Das mittelalterliche Grabbild''. New York – Berlin 1976 (úvod)
 +
* Michal Lutovský, Milena Bravermanová, ''Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů''. Praha Libri 2007
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Wirth
 +
| jméno = Zdeněk
 +
| titul = Pražské hřbitovy. I, Olšany. Umělecké památky; sv. 16.
 +
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=6747
 +
| vydavatel = Topič
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 1923
 +
| počet_stran = 22
 +
| datum přístupu = 2016-12-29
 +
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160617093916/http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=6747
 +
| datum archivace = 2016-06-17
 +
| nedostupné = ano
 +
}}
== Související články ==
== Související články ==
 +
* [[Mauzoleum]]
 +
* [[Slavín]]
 +
* [[Krypta]]
 +
* [[Hřbitov]]
 +
* [[Hrob]]
* [[Hrobka českých králů]]
* [[Hrobka českých králů]]
 +
* [[tumba (hrob)|Tumba]]
 +
 +
== Externí odkazy ==
-
{{commonscat|Tombs}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Tombs}}{{Commonscat|Tombs}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrobky| ]]
[[Kategorie:Hrobky| ]]
-
[[Kategorie:Stavby]]
+
[[Kategorie:Mauzolea]]
 +
[[Kategorie:Funerální stavby]]
[[Kategorie:Pohřbívání]]
[[Kategorie:Pohřbívání]]

Aktuální verze z 6. 12. 2020, 11:09

Mauzoleum Theodericha I. (Ravenna)
Starodávné hrobky v Sýrii (Palmýra)
Hrobky bugandských králů (Kampala)

Hrobka je stavební konstrukce, určená pro uložení ostatků zesnulého či zesnulých. Nezáleží na tom, zda zemřelý byl pohřben v rakvi nebo šlo o pohřeb žehem a do hrobky se uloží jen urna s popelem.

Obsah

Pojem

Hrobka je pojem širokého významu. V historické době se jí zpravidla rozumí zděná konstrukce, která má podzemní a nadzemní část.

  • Podzemní část tvoří zděný hrob, to jest jáma pravidelných rozměrů, obložená cihlami nebo kameny. Často je větší než pro jednu samotnou kostru, rakev s kostrou či urnu s popelem zemřelého. Může mít pravoúhlý, kosodélný či kruhový půdorys. Prostor jednoduché hrobky bývá uzavřen pouze náhrobní deskou, nebo při větších rozměrech přístupný po schodech. Určením to bývá rodinná hrobka, do které se rakve ukládají po generace, dokud rodina nevymře. Pokud rakve uložených nebožtíků nespojuje příbuzenský vztah, označuje se jako hromadná hrobka. To jsou například hrobky řeholníků téže komunity, obětí jedné katastrofy, apod.. Hrobky vůdčích představitelů politického, náboženského či kulturního života se označují mauzoleum, Slavín či pantheon.
  • Nadzemní část může být rozmanitá. V prehistorické a rané historické době se objevuje mohyla, nasypaná z hlíny do podoby návrší či kuželu. V historické tradici až do dneška převažuje vodorovná kamenná či kovová deska, kryjící hrobovou jámu, nebo svislý kámen, vztyčený v hlavě hrobu; jde-li o úzkou desku, nazývá se stéla, dalšími tvary mohou být obelisk či sloup. Pro ně se vžilo označení náhrobní kámen, bývají označeny nápisem s identifikačními údaji zemřelého/zemřelých nebo s pietním či oslavným nápisem. Stélu v některých případech doprovází nebo nahrazuje plastický emblém smrti či nesmrtelnostiː věnec, lucerna, kříž, socha či sousoší, označované termínem pomník. Architektonickým motivem se vyznačuje kupolová nebo kaplová hrobka. Jindy mohou být hrobky řazeny pod travé arkád, jako je tomu například v Praze na Vyšehradském hřbitově, zatímco těla zemřelých při pohřbu do země se ukládají v rakvích do hrobek.

Kaplová či kupolová hrobka je malá zděná budova, krytá věží, kupolí či sedlovou střechou, s okénkem a dveřmi či brankou, nebo síň uzavřená mříží. Stojí na hřbitově, nebo je součástí hřbitovní kaple na hřbitově nebo mimo hřbitov. Jde o architektonicky významný objekt, exteriér i interiér mívá plasticky zdobený. Na hrobky se specializovali někteří renomovaní architekti jako například Antonín Wiehl. Rozměry hrobky závisí na společnském postavení a finanční situaci stavebníka, jak dosvědčují pyramidy egyptských faraónů, mauzolea vládců či kaple vůdčích rodů aristokracie. Šlechtická hrobka byla často vysvěcena na chrám nebo byla s chrámem spojena jako hřbitovní kaple, často byly hrobky v podzemí chrámů jako samostatná krypta (například rodiny Lichtenštejnů ve Vranově nad Dyjí. Například Schwarzenberská hrobka v Třeboni je patrovým chrámem, podobně jako Šporkova hrobka v Kuksu, která přiléhá k hospitalu, nebo Šternberská hrobka v Zásmukách.

Prameny

Hrobka je zmiňována na několika místech v Bibli, je obvyklá v křesťanské, židovské a částečně také islámské tradici pohřbívání, pochází patrně ze staroegyptské kultury, v níž byla mrtvá těla mumifikována a uchovávána výhradně v hrobkách – hrobky byly monumentální výstavné budovy, hrobkami faraonů byly pyramidy. V biblickém a raně historickém období byly obvyklé skalní hrobkyː takovou hrobku tvoří jeskyně se vchodem krytým balvanem (např. hrobka Ježíše Krista v údolí Jeruzaléma) nebo hrobka vytesaná do skály.

Současnost

Současné předpisy pro pohřbívání v České republice stanoví Zákon o pohřebnictví. Výstavba nových hrobek není obvyklá. Většinou se využívají starší prodejné či dříve opuštěné hrobky, které si kupují movité rodiny, například to je hrobka Stanislava Grosse nebo rodiny Františka Janečka na Vyšehradském hřbitově v Praze. Naproti tomu v zemích anglosaské tradice či v islámských zemích jsou dodnes monumentální hrobky časté.

Rozdíl mezi hrobem a hrobkou

Zatímco v hrobě je rakev se zemřelým nebo urna uložena do zeminy, v hrobce je podzemní část vyzděna. V této prostoře jsou místa, kam jsou rakve uloženy.[1].

Trvanlivost

V kopaném hrobě se rakev rozpadne dříve než v hrobce. Délka zachování ostatků závisí na třech faktorechː na materiálu rakve, druhu zeminy a na klimatických poměrech (hlavně vlhkosti), u hrobek mohou být větrací okénka. Rakve z dubu, palisandru, ebenu, guajaku či dalších tvrdých dřev s hustým pletivem konzervují nejlépe, ve smrkové rakvi se tělo rozpadne zhruba po dvaceti letech. Bez rakve v mokré hlíně trvá rozklad organických částí těla zhruba deset let, proto se dříve u běžných hrobů na českých městských hřbitovech praktikovaly desetileté turnusy[2]. Poté se ostatky vykopaly a kosti uložily do kostnice, jak je prezentováno například v kostnici farního kostela sv. Jakuba v Brně[3]. Ostatky z hrobů v písčité půdě v subtropickém nebo v tropickém klimatickém pásmu drží mnohem déle.

Hrobky v Anglii

Robert Black Mausoleum - geograph.org.uk - 665356.jpg
Branksome Dene Chine, Packe family Mausoleum - geograph.org.uk - 620037.jpg
Mausoleum - geograph.org.uk - 680948.jpg
Sophia Aufrere Mausoleum - geograph.org.uk - 665266.jpg

Reference

  1. ↑ Pohřeb.cz: Rozdíl mezi hrobem a hrobkou
  2. ↑ Zdeněk Wirth, Pražské hřbitovy I., Praha 1923, s. 2-3.
  3. ↑ http://ticbrno.cz/cs/podzemi/kostnice-u-sv-jakuba

Literatura

  • Kurt BAUCH, Das mittelalterliche Grabbild. New York – Berlin 1976 (úvod)
  • Michal Lutovský, Milena Bravermanová, Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha Libri 2007
  • WIRTH, Zdeněk. Pražské hřbitovy. I, Olšany. Umělecké památky; sv. 16.. Praha : Topič, 1923. Dostupné online.  

Související články

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hrobka
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hrobka
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hrobka“