Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Šternberkové

Z Multimediaexpo.cz

Znak rodu

Šternberkové jsou jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již ze druhé poloviny 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. Před rokem 1241 Zdeslav z Divišova založil nad řekou Sázavou hrad Český Šternberk, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Zdeněk ze Šternberka byl vůdcem a zakladatelem zelenohorské jednoty, bojující proti Jiřímu z Poděbrad. Rod se rozštěpil na dvě větve, a to holickou a konopišťskou. Holická větev vymřela v roce 1712. Po roce 1990 se v majetku rodiny nacházejí hrady a zámky, a to Český Šternberk, Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky.

Obsah

Počátky rodu ze Šternberku

Pečeť Jaroslava ze Šternberka

Po zakladateli rodu Divišovi se uvádí v letech 1167-1172 Zdeslav, v letech 1176-1193 Petr a mezi roky 1220-1240 Diviš, který založil Divišov. Kolem poloviny 13. století se uvádí Zdeslav, který založil hrad Český Šternberk. Ten měl čtyři syny:

  • Albert ze Šternberka (1267-1298) se stal zakladatelem moravské větve a působil jako olomoucký purkrabí. Nechal patrně vystavět hrad Šternberk, pokud tak neučinil již jeho otec.
  • Beneš ze Šternberka (1267-1269) - potomci se neuvádějí.
  • Jaroslav ze Šternberka (1267-1290) - bítovský purkrabí, patrně stavitel hradu Šternberk na jižní Moravě, zakladatel konopišťské větve.
  • Zdeslav ze Šternberka (+1289/1290) - kladský purkrabí, zakladatel holické větve.

Šternberkové na Moravě

Hrad Šternberk v roce 1850

Zakladatel moravské větve Albert ze Šternberka (1267-1298) měl syny Diviše (+1329), který zastával funkce olomouckého purkrabího a olomouckého sudího, a Zdeslava (+1323), který byl nejvyšším moravským komorníkem. Zatímco Diviš zemřel bez potomků, Zdeslav měl čtyři syny, kteří se dále rozvětvili:

  • Zdeslav (+1332) byl olomouckým komorníkem, zemřel bez potomků.
  • Štěpán (+1357) byl moravským zemským hejtmanem. Rod měl sídlo na hradě Šternberku a vlastnil mnohé další statky na Moravě, mezi které patřil např. Zlín, hrad Dědice (později Stagnov) či račické panství. Jeden ze Štěpánových synů Albrecht se stal čtvrtým litomyšlským biskupem. Štěpánova vnučka Kateřina byl ženou Petra Plumlovského z Kravař. Štěpánův vnuk Petr ze Šternberka neměl již mužského potomka a zadlužené panství předal svému švagrovi Petrovi Plumlovskému z Kravař s tím, že vyplatí všechny dluhy. Petr ze Šternberka zemřel 8. července 1397, čímž vymřela tato část rodové větve a jejich moravské sídlo Šternberk se dostalo do rukou Kravařů.
  • Jaroslav (+1359) - získal hrad a panství Zábřeh, tato rodová větev vyhasla v roce 1398.
  • Albert (+1353) - získal hrad a panství Světlov, tato větev vyhasla v roce 1392.
  • Matouš (Matěj) (+1371) byl moravským komorníkem a moravským zemským sudím. Vlastnil panství Lukov a Holešov. Mezi nejslavnější příslušníky této rodové větve patří Jan starší ze Šternberka a Holešova, který působil ve funkcích moravského zemského hejtmana a nejvyššího zemského sudího na Moravě. Matoušova rodová větev vymřela až roku 1544 Jindřichem ze Šternberka.

Slavné osobnosti

Český Šternberk v roce 1885

Erb a motto

V erbu se nachází zlatá osmicípá hvězda (německy Stern [štern] - hvězda; Berg - kopec, hora) na modrém poli, je to tak zvané mluvící znamení. Rodové heslo: "Nescit occasum", to v latině znamená "nezná západu" nebo "nikdy nezapadá", míní se tím šternberská hvězda.

Příbuzenstvo

Spojili se s Rožmberky, Lobkovici, pány z Hradce, z Roupova, z Dubé, ze Žeberka, z Kunovic, z Vrtby či Schwarzenberky.

Odkazy

Související články

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Šternberka, s. 157-158.  

Externí odkazy

Zdroje

  • magazín Cour d´honneur 4, 2008
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0ternberkov%C3%A9“