Pantheon
Z Multimediaexpo.cz
Pantheon (z řec.Πάνθεον; pan - vše a theoi - bohové) je chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri). Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí na Piazza della Rotonda ve čtvrti Pigna.
Obsah |
Historie
Chrám nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu roku 27 př. n. l. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriana, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula o stejném průměru a výšce 43 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor (opaion) o průměru 9 m. Na stavbu kupole byl pravděpodobně vůbec poprvé použit beton.[1] Autor přestavby není znám. Kupole a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými střešními taškami s reliéfy, které nechal odstranit papež Urban VIII. Gian Lorenzo Bernini je použil pro ohromný baldachýn v bazilice sv. Petra.
Popis
Vstup do chrámu tvoří mohutný portikus s 16 žulovými sloupy s korintskými hlavicemi, který je jedinou dochovanou částí původní stavby z roku 27 př. n. l. (kromě tří sloupů vlevo, které jsou replikou ze 17. století). Sloupy jsou seřazeny do tří řad, přičemž v první je 8 sloupů, ve zbývajících dvou vždy po 4 sloupech. Na tympanonu je nápis zvěčňující zakladatele chrámu: M AGRIPPA L F COS TERTIVM FECIT/ M(arcus) Agrippa L(ucii)F(ilius) CO(n)S(ul) TERTIVM FECIT (česky: Postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem). Původní mramorová výzdoba se zachovala zhruba z padesáti procent. Zbylé mramory (včetně podlahy) jsou věrnou replikou.
Význam a funkce
Do doby, než byl Pantheon postaven, byla největší stavbou zaklenutou kupolí na světě Atreova pokladnice v Mykénách. Pantheon si pak toto prvenství podržel až do 15. století, kdy byla postavena kupole katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii.
Původně byl chrám zasvěcen všem bohům. Kolem roku 609[2] byl papežem Bonifácem IV. zasvěcen kultu Panny Marie a všech svatých mučedníků (S. Maria dei Martiri), dnes je zde národní mauzoleum. Jsou zde pohřbeni mj. Rafael, italští králové Viktor Emanuel II. a Umbert I., architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola.
K Patheonu příléhají zbytky Neptunovy baziliky (římsa a sloupy), která stála v sousedství.
Přenesený význam
V přeneseném významu znamená pantheon jakýsi soubor všech bohů uznávaných či uctívaných v určité společnosti. Postupně toto slovo získalo i význam místa odpočinku velkých osobností určitého národa – mauzolea (např. Panthéon de Paris).
Reference
- ↑ Cinzia Valigi: Řím a Vatikán, Narni 1996, s. 81. ISBN 88-7280-120-6
- ↑ MACDONALD, William L.. The Pantheon: Design, Meaning, and Progeny. Cambridge : Harvard University Press, 2002. ISBN 0-674-01019-1. Strana 13.
Externí odkazy
- Virtuální prohlídka (anglicky)
- Virtuální galerie (anglicky)
- Satelitní mapa
- Pantheon z webové kamery (myší lze kamerou pohybovat a přesně nastavit pohled)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |