Horní Hoštice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 8. 10. 2019, 07:10

Horní Hoštice (něm. Ober-Gostitz) je osada (místní část) města Javorník. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do Bílé Vody.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Vývoj počtu obyvatel^[4]
2 Reference
3 Externí odkazy

Historie

Horní Hostice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. Patschkau, pol. Paczków, nyní v Polsku), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války^[1].

Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu Borůvkové hory, darovaný městu Pačkovu již roku 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení Slezska r. 1742, kdy Pačkov připadl Prusku; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku 1947 přešel do polské správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku 1945 městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků Náchoda na zhruba 50 ha pozemků v okolí kladského města Chudoby - Kudowa-Zdrój). V roce 1949 se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.^[2] Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území Hundorf. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká, zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce 1945^[3].

Vývoj počtu obyvatel^[4]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	567	533	509	433	423	404	394^{[p 1]}^{[p 2]}	375	238	181	158	103	93	114^{[p 3]}

↑ z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.
↑ z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4
↑ z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

Reference

↑ Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862
↑ P. Szymkowicz Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947, Opole 2002, s. 160-166.
↑ Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975

Externí odkazy

Město Javorník
Bílý Potok • Horní Hoštice • Javorník • Travná • Zálesí

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[4] z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.

[5] z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4

[6] z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

[0] Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862

[1] P. Szymkowicz Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947, Opole 2002, s. 160-166.

[2] Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856

[3] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Bílý Potok| position=left |lat_deg=50 |lat_min=25 |lat_sec=00 |lon_deg=16 |lon_min=56 |lon_sec=56|float=center | caption= }}
 | web =
-}}
+}}'''Horní Hoštice''' ([[němčina|něm.]] ''Ober-Gostitz'') je osada (místní část) města [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílé Vody]].
-'''Horní Hoštice''' ([[němčina|něm.]] ''Ober-Gostitz'') je osada (místní část) města [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílé Vody]].
 == Historie ==
 Horní Hostice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. ''Patschkau'', pol. ''[[Paczków]]'', nyní v [[Polsko|Polsku]]), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862</ref>.
-Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu [[Borůvková hora|Borůvkové hory]], darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem [[Konrád IV. Olešnický|Konrádem Olešnickým]]. Městu zůstal i po rozdělení [[Slezsko|Slezska]] r. 1742, kdy Pačkov připadl [[Prusko|Prusku]]; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku [[1947]] přešel do [[Polsko|polské]] správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku [[1945]] městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků [[Náchod]]a na zhruba 50 ha pozemků v okolí [[Hrabství kladské|kladského]] města Chudoby  - [[Kudowa-Zdrój]]). V roce [[1949]] se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.<ref>P. Szymkowicz ''Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947'', Opole 2002, s. 160-166.</ref>
+Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu [[Borůvková hora|Borůvkové hory]], darovaný městu Pačkovu již roku 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení [[Slezsko|Slezska]] r. 1742, kdy Pačkov připadl [[Prusko|Prusku]]; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku [[1947]] přešel do [[Polsko|polské]] správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku [[1945]] městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků [[Náchod]]a na zhruba 50 ha pozemků v okolí [[Hrabství kladské|kladského]] města Chudoby - [[Kudowa-Zdrój]]). V roce [[1949]] se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.<ref>P. Szymkowicz ''Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947'', Opole 2002, s. 160-166.</ref>
 Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území '''Hundorf'''. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká, zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce [[1945]]<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856</ref>.
 ===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32;  http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975</ref>===
-{|class="wikitable"
+{| class="wikitable"
 ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
 |-
@@ Řádka 37: / Řádka 37: @@
 * [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
 * [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
-<!-- HlavičkaObecNav --><br />
-[[Bílý Potok (Javorník)|Bílý Potok]]&nbsp;|
-'''Horní Hoštice'''&nbsp;|
+{{Město Javorník (okres Jeseník)}}{{Článek z Wikipedie}}
-[[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]&nbsp;|
+[[Kategorie:Javorník (okres Jeseník)]]
-[[Travná (Javorník)|Travná]]&nbsp;|
-[[Zálesí (Javorník)|Zálesí]]
-<!-- PatičkaObecNav --><br />
 [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]