Hladov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[File:Hladov, road No 38.jpg|thumb|250px|Silnice I. třídy 38 v Hladově]] | |
- | + | [[Soubor:Hladov, municipal office.jpg|thumb|250px|Obecní úřad a prodejna]] | |
- | + | Obec '''Hladov''' (německy ''Pfaffendorf'')<ref>{{Citace monografie | |
- | + | | příjmení = Hosák | |
- | | | + | | jméno = Ladislav |
- | | | + | | titul = Historický místopis země Moravskoslezské |
- | + | | vydavatel = Academia | |
- | | | + | | místo = Praha |
- | | | + | | rok = 2004 |
- | | | + | | počet stran = 1144 |
- | | | + | | kapitola = |
- | | | + | | strany = 39 |
- | | | + | | isbn = 80-200-1225-7 |
- | | | + | | jazyk = |
- | | | + | }}</ref> se nachází v okrese [[Okres Jihlava|Jihlava]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. V roce 2014 zde žilo 159 obyvatel. |
- | | | + | |
- | | | + | == Název == |
- | | | + | Název se vyvíjel od varianty Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846) až k podobám Hungerleiden a Hladov v roce 1872. Původní německý název P(f)affendorf znamenal ves popova, tedy kněžská, neboť ves patřila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Jméno Hladov je jmenným tvarem od přídavného jména hladový. Nazývala se tak chudá vesnice s neúrodnou (hladnou) půdou. Němecný název Hungerlayd znamenal osada trpící hladem.<ref name="hosak">{{Citace monografie |
- | | | + | | příjmení = Hosák |
- | | | + | | jméno = Ladislav |
- | + | | odkaz na autora = | |
- | + | | příjmení2 = Šrámek | |
- | + | | jméno2 = Rudolf | |
- | + | | odkaz na autora2 = | |
- | + | | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L | |
- | + | | vydavatel = Academia | |
- | + | | místo = Praha | |
- | | | + | | rok = 1970 |
- | | | + | | strany = 257 |
- | | | + | | svazek = I |
- | | | + | }}</ref> |
- | }} | + | |
- | + | ||
- | + | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. | + | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava.<ref>{{Citace monografie |
- | [[ | + | | příjmení = Jaroš |
- | < | + | | jméno = Zdeněk |
+ | | titul = Historie a současnost podnikání na Jihlavsku | ||
+ | | vydavatel = Městské knihy | ||
+ | | místo = Žehušice | ||
+ | | rok = 2001 | ||
+ | | počet_stran = 295 | ||
+ | | strany = 52 | ||
+ | | isbn = 80-902919-6-1 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem.<ref name="hosak"/> Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do [[Třebíč]]e. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec [[Dlouhá Brtnice]], od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice. | ||
+ | |||
+ | == Přírodní poměry == | ||
+ | Hladov leží v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], [[Kraj Vysočina]]. Nachází se 8 km jižně od [[Stonařov]]a a 2,5 km od [[Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnice]], 3,5 km západně od [[Opatov (okres Jihlava)|Opatova]], 2,5 km severně od [[Sedlatice|Sedlatic]], 4,5 km severovýchodně od [[Stará Říše|Staré Říše]]. [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je oblast součástí [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], konkrétně [[Křižanovská vrchovina|Křižanovské vrchoviny]] a jejího podcelku [[Brtnická vrchovina]], v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek [[Markvartická pahorkatina]].<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Geomorfologické členění ČR | ||
+ | | vydavatel = Česká geologická služba | ||
+ | | datum_vydání = 2015-01-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2015-02-14 | ||
+ | | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=28a692e71b4016ea351310c49854ba6c | ||
+ | }}</ref> Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Hladov | ||
+ | | vydavatel = Regionální informační servis | ||
+ | | datum_vydání = 2015-01-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2015-02-14 | ||
+ | | url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=587125 | ||
+ | }}</ref> Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká [[Hladovský potok]], na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Hladov | ||
+ | | vydavatel = ČÚZK | ||
+ | | datum_vydání = 2015-01-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2015-02-14 | ||
+ | | url = http://vdp.cuzk.cz/marushka/?ThemeID=1&MarQueryID=OB&MarQParamCount=1&MarQParam0=587745&MarPanelLegend=false&InfoURL=http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/prechodNaDetail&InfoTarget=vdpWindow_1410605109043 | ||
+ | }}</ref> Památná [[lípa srdčitá]] roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Lípa u studánky | ||
+ | | vydavatel = AOPK ČR | ||
+ | | datum_vydání = 2015-01-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2015-02-14 | ||
+ | | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=14013 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | == Obyvatelstvo == | ||
+ | Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.<ref>{{Citace monografie | ||
+ | | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 | ||
+ | | svazek = II. Země Moravskoslezská | ||
+ | | typ svazku = díl | ||
+ | | vydavatel = Orbis | ||
+ | | místo = Praha | ||
+ | | rok = 1935 | ||
+ | | strany = 25 | ||
+ | | počet stran = 212 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | {| class="wikitable" style="text-align:right" | ||
+ | |+ Vývoj počtu obyvatel Hladova<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | korporace = Český statistický úřad | ||
+ | | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | ||
+ | | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl | ||
+ | | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf | ||
+ | | strany = 564, 565 | ||
+ | | lokace = záznam 24 | ||
+ | | datum vydání = 2007-03-03 | ||
+ | | datum přístupu = 2013-03-01 | ||
+ | | jazyk = | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |- | ||
+ | !style="background:#ddffdd"|Rok | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1869''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1880''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1890''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1900''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1910''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1921''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1930''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1950''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1961''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1970''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1980''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''1991''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''2001''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''2006''' | ||
+ | !style="background:#f3fff3"|'''2011''' | ||
+ | |- | ||
+ | !style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel | ||
+ | | 268 | ||
+ | | 289 | ||
+ | | 276 | ||
+ | | 303 | ||
+ | | 345 | ||
+ | | 311 | ||
+ | | 278 | ||
+ | | 256 | ||
+ | | 261 | ||
+ | | 214 | ||
+ | | 175 | ||
+ | | 125 | ||
+ | | 130 | ||
+ | | 147 | ||
+ | | 151 | ||
+ | |} | ||
+ | |||
+ | == Obecní správa a politika == | ||
+ | Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. Hladov je členem [[Mikroregion Třešťsko|Mikroregionu Třešťsko]] a [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Třešťsko. | ||
+ | |||
+ | {| class="wikitable" | ||
+ | |- | ||
+ | ! Období !! Voliči !! Účast v % !! Mandáty !! Výsledky !! Starosta | ||
+ | |- | ||
+ | | 2006–2010 || align="right" | 111 || align="right" | 56,76 || align="right" | 7 || 7 KDU-ČSL || Jan Bartoň | ||
+ | |- | ||
+ | | 2010–2014 || align="right" | 119 || align="right" | 45,38 || align="right" | 7 || 7 KDU-ČSL|| Aleš Tomek | ||
+ | |- | ||
+ | | 2014–2018 || align="right" | 143 || align="right" | 47,55 || align="right" | 7 || 7 KDU-ČSL || Aleš Tomek | ||
+ | |} | ||
+ | |||
+ | == Hospodářství a doprava == | ||
+ | V obci sídlí firmy DRS Deštná s.r.o., LESY NEPOMUKY,s.r.o., POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a.s., LTK speed s.r.o. a Dřevovýroba Prokš, s.r.o.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Hladov | ||
+ | | vydavatel = Živnostenský rejstřík | ||
+ | | datum_vydání = 2014-10-06 | ||
+ | | datum_přístupu = 2014-10-15 | ||
+ | | url = http://www.rzp.cz/ | ||
+ | }}</ref> a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Silniční a dálniční síť ČR | ||
+ | | vydavatel = ŘSD | ||
+ | | datum_vydání = 2014-07-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2014-10-15 | ||
+ | | url = http://geoportal.jsdi.cz/flexviewers/Silnicni_a_dalnicni_sit_CR/ | ||
+ | }}</ref> Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Hladov | ||
+ | | vydavatel = Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy | ||
+ | | datum_vydání = 2014 | ||
+ | | datum_přístupu = 2014-10-15 | ||
+ | | url = http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?mi=4&c=7 | ||
+ | }}</ref> Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk. | ||
+ | |||
+ | == Školství, kultura a sport == | ||
+ | Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do [[Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnice]] a do [[Stonařov]]a. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | příjmení = Tomek | ||
+ | | jméno = Aleš | ||
+ | | titul = Historie obce | ||
+ | | vydavatel = Obec Hladov | ||
+ | | datum_vydání = 2007-01-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2014-11-05 | ||
+ | | url = http://www.hladov.cz/obec-hladov/d-1022/p1=51 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | == Další fotografie == | ||
+ | <gallery> | ||
+ | Soubor:Hladov, chapel.jpg|Kaple u hlavní silnice | ||
+ | File:Hladov, house No 77.jpg|Dům čp. 77 u požární nádrže | ||
+ | File:Hladov, playground.jpg|Hřiště na severu obce | ||
+ | </gallery> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
+ | == Literatura == | ||
+ | * {{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = NEKUDA | ||
+ | | jméno = Vladimír | ||
+ | | rok = 2005 | ||
+ | | titul = Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko | ||
+ | | vydavatel = Muzejní spolek Brno | ||
+ | | místo = Brno | ||
+ | | strany = 851-853 | ||
+ | | isbn = 80-7275-059-3 | ||
+ | }} | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
Řádka 42: | Řádka 206: | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Jihlava]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Jihlava]] | ||
[[Kategorie:Mikroregion Stonařovsko]] | [[Kategorie:Mikroregion Stonařovsko]] | ||
+ | [[Kategorie:Mikroregion Třešťsko]] | ||
+ | [[Kategorie:Obce v okrese Jihlava]] |
Aktuální verze z 22. 12. 2016, 18:37
Obec Hladov (německy Pfaffendorf)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. V roce 2014 zde žilo 159 obyvatel.
Obsah |
Název
Název se vyvíjel od varianty Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846) až k podobám Hungerleiden a Hladov v roce 1872. Původní německý název P(f)affendorf znamenal ves popova, tedy kněžská, neboť ves patřila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Jméno Hladov je jmenným tvarem od přídavného jména hladový. Nazývala se tak chudá vesnice s neúrodnou (hladnou) půdou. Němecný název Hungerlayd znamenal osada trpící hladem.[2]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava.[3]
Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem.[2] Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do Třebíče. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec Dlouhá Brtnice, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice.
Přírodní poměry
Hladov leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Stonařova a 2,5 km od Dlouhé Brtnice, 3,5 km západně od Opatova, 2,5 km severně od Sedlatic, 4,5 km severovýchodně od Staré Říše. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[4] Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů.[5] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká Hladovský potok, na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník.[6] Památná lípa srdčitá roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.[7]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.[8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 268 | 289 | 276 | 303 | 345 | 311 | 278 | 256 | 261 | 214 | 175 | 125 | 130 | 147 | 151 |
Obecní správa a politika
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. Hladov je členem Mikroregionu Třešťsko a Místní akční skupiny Třešťsko.
Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
---|---|---|---|---|---|
2006–2010 | 111 | 56,76 | 7 | 7 KDU-ČSL | Jan Bartoň |
2010–2014 | 119 | 45,38 | 7 | 7 KDU-ČSL | Aleš Tomek |
2014–2018 | 143 | 47,55 | 7 | 7 KDU-ČSL | Aleš Tomek |
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firmy DRS Deštná s.r.o., LESY NEPOMUKY,s.r.o., POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a.s., LTK speed s.r.o. a Dřevovýroba Prokš, s.r.o.[10] a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice.[11] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice.[12] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk.
Školství, kultura a sport
Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do Dlouhé Brtnice a do Stonařova. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.[13]
Další fotografie
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 39.
- ↑ 2,0 2,1 HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 257.
- ↑ JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice : Městské knihy, 2001. ISBN 80-902919-6-1. S. 52.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba. Dostupné online.
- ↑ Hladov [online]. Regionální informační servis. Dostupné online.
- ↑ Hladov [online]. ČÚZK. Dostupné online.
- ↑ Lípa u studánky [online]. AOPK ČR. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 24. Dostupné online.
- ↑ Hladov [online]. Živnostenský rejstřík. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD. Dostupné online.
- ↑ Hladov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Aleš. Historie obce [online]. Obec Hladov. Dostupné online.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 851-853.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |